Zákupy (německy Reichstadt, latinsky Reichstadium) jsou město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Město vzniklo ve 14. století u tvrze, která se později proměnila v zámek, nacházející se u říčky Svitavky, jež se jižně od města vlévá do Ploučnice. Rozvoj zámku, který je dnes národní kulturní památkou, i samotného městečka byl významně ovlivněn šlechtickými rody Vartenberků, Berků z Dubé, Novohradských z Kolovrat a později císařskou rodinou Habsburků.

Původně zemědělský charakter osídlení byl zčásti transformován v 19. století rodinou Leitenbergerů. Ti zde vybudovali rozsáhlou textilní manufakturu a založili první hasičský sbor v Rakousku. Po zániku manufaktury v Nových Zákupech zde sídlil cukrovar a následně střední lesnická škola. V roce 1883 bylo město propojeno železniční tratí s Českou Lípou a Mimoní. Městem procházejí silnice II. a III. třídy.
Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. Zhruba v období let 1363-1460 patřily Zákupy pánům z Vartenberka, kteří koncem 14. století nechali postavit v Zákupech opevněnou tvrz či hrad. Po smrti Vaňka Bílého z Vartenberka koncem roku 1383, nárokoval listinou z 20. prosince 1383 pevnost Zákupy pro sirotka Beneše Veselského. Pozdější průzkumy odhalily na místě současného zámku zbytky středověkého opevnění a pozůstatek gotického okna.
V letech 1460-1463 získalo zdejší panství rodu Berků z Dubé, konkrétně Jindřich Berka Dubský a jeho synové. Po smrti otce se majetek dělil mezi dědice. V roce 1502 si dědicové rozdělili majetek, Zákupy získal Václav Berka, o dva roky později Petr Berka z Dubé. Zdislav Berka v letech 1541-1552 postavil na místě původního hradu či tvrze renesanční zámek, dosáhl povýšení Zákup na město a získání městského znaku. Zároveň zahájil rozsáhlou přestavbu kostela.

V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky podlehla moru. Panství tři roky užívala jeho vdova Anna z Vartenberka. Po vyplacení se panství ujal příbuzný ze rodu Berků, Zbyněk Berka. Ten dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé. Po jeho smrti v roce 1578 se zámeckým pánem stal jeho mladší syn Václav Berka, který se však zadlužil a Zákupy musel prodat. Zemřel v roce 1608.
Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut a udělil Zákupským pečeť. Město a zámek opakovaně postihla tažení vojsk během třicetileté války a následně mor. Šlechta v Zákupech se věnovala stavební činnosti: v roce 1680 byla dokončena kaple svaté Anny na morovém hřbitově, v roce 1681 zahájena stavba kapucínského kláštera, v roce 1683 proběhla barokní přestavba zámku, v roce 1698 byla postavena kaple svatého Josefa u Kamenického vrchu a v roce 1708 sousoší Nejsvětější Trojice.

Později Zákupy zasáhly války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plenění pruskými vojsky v letech 1744 a 1757. Byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství.
V roce 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o deset let později jej získal císař. Habsburkům zámek zůstal až do roku 1918. V letech 1818-1832 bylo dekretem vytvořeno Zákupské vévodství pro Napoleona II., přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval.
V roce 1848 byl jako majitel zákupského panství zapsán Leopold II. Toskánský, zastupující Habsburky. V revolučním roce 1848 získal zámek Ferdinand V. Po zrušení patrimoniální správy přestal být zámek střediskem panství. Zákupští se neúspěšně snažili o získání úřadu nově vznikajících soudních a berních okresů.
V letech 1850-1874 byl zámek letním sídlem „excísaře“ Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci. Žil na Pražském hradě a přes léto každoročně pobýval na svých zámcích v Zákupech a Ploskovicích. V roce 1874 byl v Zákupech naposledy, již starý a nemocný, a v roce 1875 zemřel v Praze. Ferdinand V. se významně zasloužil o zámek i městečko. Zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou pro děti, budovu děkanství a přispěl na novou radnici.

V roce 1876 se v Zákupech konala jedna z řady schůzek evropských panovníků, kterých se účastnil rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr II. Nikolajevič. Dne 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali dohodu. Dne 1. července 1900 se v kapli na zámku konala svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry následníka, nicméně bylo zde velké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného.
Život ve 20. století byl silně ovlivněn změnami politických režimů (nacismus, socialismus), vysídlením původního obyvatelstva a střídáním vojenských posádek (česká, německá, sovětská). Řada stavebních památek byla jimi zničena. V roce 1947 byl ve zdejší posádce založen první československý výsadkový prapor.
V období první republiky se naplno projevila v několikerých volbách převaha obyvatelstva německé národnosti, které po útěku české menšiny přivítalo příchod nacistů. V obecních volbách v roce 1938 získala Henleinova strana SdP 90 % hlasů. Dne 9. října 1938 byly Zákupy po Mnichovské dohodě obsazeny německým vojskem.
V období let 1938-1945 byly Zákupy součástí okresu Česká Lípa a vládního kraje Ústí nad Labem. Německá armáda opustila město 7. května 1945. O dva dny později dorazily jednotky polské, po nich i sovětské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé rodiny byly postupně vysídleny.
V roce 1960 byly k Zákupech připojeny Lasvice, v roce 1964 Božíkov, v roce 1971 Brenná, v roce 1980 Kamenice a Bohatice, v roce 1981 Velenice. V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily.
Po vzniku ČSR v roce 1918 byly v Zákupech dislokovány vojenské jednotky. Na sklonku roku 1920 zde byl z Hradce Králové převelen dělostřelecký oddíl 263. V letech 1921-1923 zde byly ubytovány roty z 42. pluku z Terezína. Dne 1. října 1947 byl v místní vojenské posádce utvořen historicky první výsadkový útvar československé armády s názvem Pěší prapor 71 (výsadkový). Městu díky přítomnosti vojska bylo postaveno mnoho domů.
Město i připojené vesnice leží na ploše 32,27 km² v lesnaté krajině v nadmořské výšce 264-436 metrů. Nejnižší bod je při odtoku Svitavky k Ploučnici pod Brennou (264 m n. m.), nejvyšší těžbou snížený Kamenický kopec (zhruba 436 m n. m.). Zdejší dominantní Kamenický kopec je v geomorfologickém členění součástí Zákupské pahorkatiny a jí podřazené Cvikovské pahorkatiny.
Oblast patří mezi oblasti s mírně teplým klimatem, průměrná roční teplota přesahuje sedm stupňů Celsia. Ročně zde spadne v průměru 700 milimetrů srážek. Přes Zákupy protéká říčka Svitavka, která území dotvářela mnohými naplaveninami. Na zákupském katastru má tři přítoky: Kamenický potok, Rybniční potok a Bohatický potok.
Zdejší fauna zahrnuje velký počet běžné nízké a vysoké zvěře, divokých prasat. Vyskytují se zde i kuny, jezevci, lišky, u vodních ploch pak kachny a žáby. Lesní porost v okolí města tvoří převážně jehličnany, na Kamenickém vrchu se nachází buková habřina s bikou chlupatou. U zámku leží park s francouzskou a anglickou zahradou.

Hlavní kulturní akcí města jsou Zákupské slavnosti, na nichž má velký podíl nejstarší ochotnický soubor v okrese DS Havlíček. Turisté jezdí do Zákup především kvůli zámku a Eduard Held muzeu.
V období po roce 1989 vznikala a v konkurenčním prostředí zanikala nová ubytovací a restaurační zařízení. Městské koupaliště bylo vybudováno v roce 1923 z jednoho z místních rybníků.
Od 14. století je v Zákupech doložena katolická duchovní správa. Počátkem 15. století byly Zákupy sice pod vlivem husitských vojsk, zůstaly však katolické. Jiná situace nastala koncem 16. století, kdy se zde nadlouho prosadilo protestantství. V Zákupech sídlí Římskokatolická farnost - děkanství Zákupy, které je začleněno do českolipského vikariátu litoměřické diecéze. Do farnosti patří Zákupy a administrativně připojené obce Božíkov, Kamenice, Lasvice, Nové Zákupy, Starý Šidlov a nyní samostatná obec Bohatice. Z fary v Zákupech jsou spravovány také Římskokatolická farnost Velenice a Římskokatolická farnost Brenná. Duchovním správcem je od roku 2009 Grzegorz Jacek Wolanski. Na území farnosti se nachází řada kostelů a kaplí, zejména děkanský kostel sv. Fabiána a Šebestiána, kde se konají pravidelné bohoslužby.
V roce 1990 proběhly volby do městského zastupitelstva, zvítězilo Občanské fórum. O čtyři roky později, v roce 1994, se konaly druhé volby, v nichž ODS získala 6 mandátů, KSČM 5, Levý blok 3 a KDU-ČSL 1 mandát. Starostou byl znovu zvolen Z. V roce 1998 zvítězily SNK-Prosperita Zákupy a SNK Zákupy s pěti mandáty, KSČM získala 4 mandáty a KDU-ČSL jeden.
V roce 2002 proběhly čtvrté obecní volby, v nichž zvítězilo Zákupsko (4 mandáty) před KSČM, TVRZí a SOS (všechny po 3 mandátech). Dva mandáty získala KDU-ČSL. V lednu 2004 došlo k odvolání starosty, načež rezignovala řada zastupitelů a členů výborů. V roce 2006 získala KSČM 5 mandátů, Zákupy v Evropě a ODS po třech, Zákupsko dva mandáty a Tvrz a KDU-ČSL po jednom.
V říjnových volbách do 15členného zastupitelstva bylo vytvořeno 7 volebních uskupení. Účast ve volbách byla 50,6 %. Shodný počet 4 mandátů získala KSČM a Nezávislé moderní Zákupy, po 2 mandátech ČSSD a Nájemníci obecních bytů, ostatní (ODS, Zákupy v Evropě a Změna pro Zákupsko) získaly po jednom mandátu. Na prvním zasedání zastupitelstva byla zvolena nová rada a starosta - Ing. Radek Lípa.
Silný vliv KSČM ve městě je patrný i z výsledků voleb do Evropského parlamentu v květnu 2014, kde komunisté v Zákupech s 24,43 % hlasů suverénně zvítězili. Zastupitelstvo zřídilo pět výborů (kontrolní, finanční, oba pětičlenné), osadní výbor pro Kamenici a pro odloučené sídliště Nové Zákupy. Rada města řídí šest komisí: pro kulturu a cestovní ruch, pro mládež a tělovýchovu, sociální a zdravotní, bytovou, povodňovou a komisi pro obnovu památek a regeneraci městské památkové zóny.
Původně se obyvatelstvo i vrchnost věnovali převážně zemědělství, zakládání rybníků, vznikl pivovar, mlýn, přádelna vlny, cihelna, sklářská huť. Řada obyvatel se věnovala plátenictví a drobným řemeslům. V letech 1564-1770 ve městě existovalo několik cechů, například obuvnický a truhlářský.
Skutečný rozvoj nastal s příchodem rodiny Leitenbergerů. Josef Leitenberger zbudoval v předzámčí přádelnu (1786-1799). V roce 1788 koupil dvůr v Nových Zákupech a postavil zde manufakturu s tkalcovnou, bělidlem a kartounkou, kde pracovalo 400 dělníků. Po jeho smrti v roce 1802 ji jeho syn Ignác přebudoval na moderní továrnu pro 650 dělníků. Po smrti vnuka Edwarda továrna zanikla.

V letech 1880-1889 zde fungoval cukrovar. Nakonec se do budov připomínajících zámek přestěhovala vyšší lesnická škola z Bělé pod Bezdězem. Ve středu města vznikla továrna rodiny Heldových na výrobu dárkových a ozdobných předmětů s celosvětovým exportem. V letech 1930-1938 zde Willibald Gatter provozoval malou automobilku Gatter.
Nejvýznamnější firmou v oboru izolačních materiálů pro automobilový průmysl je IAC Group Czech (dříve Vest-Izol) v Nových Zákupech. V jejím sousedství fungovala do jara 2013 firma na zpracovávání odpadů LADEO. Známá byla firma VETT, která provozovala do konce roku 2007 městskou autobusovou dopravu v České Lípě. U výpadovky na Českou Lípu se nacházela distribuční společnost Willi Betz Logistik, kterou v roce 2012 převzala česká pobočka německé firmy LGI Logistics Group International.
Někdejší hotel Orlík, Restaurace Rychta a mnohá další zařízení z období před rokem 1960 jsou již mimo provoz, mnohdy i zbouraná. V období po roce 1989 vznikala a zanikala nová ubytovací a restaurační zařízení.
V části Nové Zákupy je umístěn Dům s pečovatelskou službou (kapacita 55 lůžek), který stavebně i personálně navazuje na Domov důchodců (35 lůžek). Ve středu města jsou v budově bývalé školy na Mimoňské ulici dvě ordinace praktických lékařů a lékárna.
Každou první sobotu v měsíci pořádal Veteran Car Club z České Lípy na parkovišti a sousední louce motoristické burzy, z nichž se staly bleší trhy. Až do roku 1854 byly všechny ulice a výpadovky ve špatném stavu, lépe na tom byla pouze cesta do České Lípy a na Mimoň. První silnice byla vybudována v roce 1854 směrem na Brennou.
Městem vedou dvě silnice II. třídy. Od jihu je to silnice II/268 z Mimoně, která prochází městem jako Mimoňská ulice. Kolem vlakové zastávky Božíkov z ní odbočuje silnice II/262 směrem na Českou Lípu. Silnice dále pokračuje jako Borská ulice. Autobusy začaly jezdit ze Zákup po okolí kolem roku 1935.
tags: #borska #10 #zakupy #katastr