Tento článek se zaměřuje na praktické aspekty cestování do Japonska a na informace související s publikováním v odborném časopise Chemické listy. Poskytuje rady pro orientaci v zemi, ubytování, dopravu a také podrobné pokyny pro autory, kteří zvažují publikaci svých prací.
Při návštěvě Japonska je užitečné být dobře informován o místních zvyklostech a praktických aspektech. Například japonští turisté si při cestách do Čech často opatřují podrobné průvodce, které je upozorňují na specifické situace, jako jsou nebezpečné křižovatky nebo možné nevhodné chování personálu. Pro cestovatele do Japonska existuje řada kvalitních průvodců, například od nakladatelství jako Baedeker, Fodor's nebo Lonely Planet. Mezi obsáhlejší publikace patří "Japan Inside Out, A Personally Oriented Guidebook" od Jay & Sumi & Garet Gluck. Knihy lze zakoupit v knihkupectvích Maruzen nebo Kinokuniya, kde oddělení cizojazyčné literatury poznáte podle přítomnosti cizinců (tzv. gaidžinů) čtoucích západní tisk.
V dnešní době mnoho aktuálních informací čerpají lidé z internetu. Ti, kteří jsou "in", jsou "on line" a mohou nasbírat aktuální informace na virtuálním výletě. Hbitý ukazováček na myši počítače vám umožní cestovat s jistotou návratu zpět domů bez ohledu na finanční těžkosti cestovních kanceláří.
Pro ty, kteří se vydávají do Japonska s odhodláním polemizovat s policisty o marihuaně, je důležité si uvědomit možná rizika. Volnomyšlenkáři by měli počítat s možným prodloužením cesty až o 7 let nucených prací.
Prakticky všude, kam dorazíte, zpravidla v blízkosti nádraží, naleznete turistické informační středisko - kankó annaišo. Zde s trochou japonštiny a sugestivními posunky na personálu vyloudíte informace o místních pamětihodnostech a seženete hotel bez předchozí rezervace.
Máte na výběr z několika typů ubytování:
Ceny za noc pro dvě osoby se mohou pohybovat v rozmezí 5 000 až 150 000 jenů, v závislosti na typu ubytování.
Ať již pobýváte kdekoliv, není od věci si zjistit, kde se nachází únikový východ, poohlédnout se po nejbližším hasicím přístroji a zvážit i umístění postele v případě zemětřesení. Milovníci romantických nocí strávených na pláži by měli mít stále na paměti prostou skutečnost, lakonicky vyjádřenou dokonce dvojjazyčným nápisem na jedné tabulce na pobřeží: džišin-cunami-hinan: earthquake-tsunami-refugee.
Zvláště pokud plánujete delší pobyt v oblasti Tokia, měli byste se vážně zamyslet nad tím, jak se zachováte v případě nejhoršího. Přemýšlíte-li o tom v období tajfunů, ještě více vzroste váš obdiv k národu, který toho tolik dokázal, přestože se k němu příroda chová tak macešsky.
V případě dlouhodobého pobytu budete pro své cestování zvažovat zakoupení automobilu. Jestliže vás neodradily úzké silnice a dálnice sice širší, ale většinou ucpané, nebude problémem sehnat ojetý vůz (čúkoša) za 50 000 až 70 000 jenů. Vaše počáteční radost z krásné Toyoty za tak směšnou cenu vás ale postupně možná zcela opustí.
Při koupi vozu věnujte pozornost datu poslední technické kontroly. Povinné technické prohlídce (šaken) musí být vozidlo podrobeno každé dva roky (vozy starší deseti let každoročně) a to vás přijde na 120 000 jenů, i když nebude co opravovat.
K registraci vozu potřebujete ve většině měst potvrzení o tom, že máte místo k parkování (šako šómeišo). Pronájem parkovací plochy vás v Tokiu může stát až 100 000 jenů měsíčně! Několik desítek tisíc vydáte za povinné pojištění (kjósei hoken) a silniční daň. Každopádně, když budete Japonsko opouštět, bude hodnota vašeho vozu prakticky nulová a nenajde-li se jiný gaidžin, který ho od vás koupí, vystavujete se nebezpečí dalších výdajů spojených s jeho likvidací.
Půjčoven aut je spousta a jejich služeb využijete s výhodou pro cestování po venkovských oblastech. Ceny se pohybují podle velikosti vozu v rozmezí 6 000 až 20 000 jenů za první den, o třetinu méně za každý den následující. Cenově výhodné je kombinované cestování s využitím služeb společnosti Ekimae - do místa vašeho zájmu cestujete železnicí a od nádraží pokračujete pronajatým vozem.
Jakmile jednou navštívíte Japonsko, bylo by hrubou chybou nesvézt se alespoň jednou superexpresem Šinkansen. Z Tokia vedou tři tratě: Tókaidó-Sanjó (směr Nagoja, Ósaka, Hirošima, Fukuoka), Džóecu (Niigata) a Tóhoku (Jamagata, Sendai, Morioka). Nejzábavnější na tom je, že v dopravních špičkách vyjíždějí soupravy, jejichž cestovní rychlost je 250-270 km/h, v pětiminutových intervalech. Ve většině případů se tudíž nemusíte s předstihem zaobírat nákupem jízdenky a rezervací místa.
Sedadla i ve vozech druhé třídy poskytují dostatek komfortu pro cizince s delšíma nohama, než je v místních podmínkách obvyklé. Tříhodinová cesta z Tokia do Kjóta vás přijde asi na 10 000 jenů. Nadstandardního komfortu se vám dostane za příplatek ve vozech označených zeleným čtyřlístkem (grínša).
Tratě jsou vedeny převážně na vyvýšených betonových rampách, takže se vám během jízdy naskýtá hezký pohled na okolní krajinu. Za třicet let provozu superexpresů se nepřihodila žádná vážnější nehoda. Nicméně, jelikož lidská stupidita nezná hranic, událo se několik případů nouzového zastavení z důvodu nastražených kamenů a ocelových řetězů v kolejišti. V této souvislosti je zajímavé tvrzení odborníků, že souprava je prakticky nevykolejitelná a její příď je konstruována tak, aby v plné rychlosti odolala nárazu do betonového kvádru o hmotnosti jedné tuny.
Chcete-li ušetřit na jízdném i za hotely, cestujte na delší vzdálenosti přes noc dálkovými autobusy (čókjori basu). Takový autobus je konstruován asi pro patnáct pasažérů. Jste usazeni na sedadlo, které vypadá jako pohodlné zubařské křeslo a dá se nastavit do polohy pohodlného lůžka, dostanete přikrývku, bačkory, sluchátka a čaj. Čeká vás příjemná cesta, ovšem za předpokladu, že vás nebude sužovat ona zlá noční můra, která vás provází od doby, kdy jste cestovali Karosou s odboráři do Berlína.
Kdo se řídí heslem "čas jsou peníze", bude využívat vnitrostátních leteckých linek. Určitě se to vyplatí při cestě do Sappora nebo na Okinawu, ale připočtete-li například k letu Tokio-Ósaka cestu na letiště a čas na odbavení, je Šinkansen asi výhodnější.
U koho se výše uvedené heslo projevuje spíše tak, že má dostatek času a málo peněz, ten vyzkouší trajekty. Za 20 000 jenů a 36 hodin se tak z Ósaky ocitnete na Okinawě. Za dalších 65 000 můžete koupit lístek i té své krásné Toyotě. Trajekty vyplouvající z Jokohamy, Ósaky, Kóbe vám poskytnou romantickou plavbu třeba na Šikoku a Kjúšu. Chcete-li zažít co nejvíce legrace, nekupujte si první třídu ani druhou třídu s lůžkem. Kupte si ten nejlevnější lístek a budete se plavit ve velké společné kajutě se spoustou domorodců, s nimiž se možná dáte do řeči, oni vám určitě předají zajímavé informace a řidič náklaďáku, s nímž jste se spřátelili, vás třeba z přístavu kousek sveze.
Chemické listy jsou odborným a odborně-společenským časopisem České společnosti chemické (ČSCH). Vycházejí měsíčně a uveřejňují recenzované příspěvky ze všech oborů chemie a chemických technologií. Cílem publikací je především zaujmout co nejširší okruh čtenářů - chemiků i „nechemiků“ - a propagovat dobré nápady a úspěchy v tvůrčí a vzdělávací činnosti přispěvatelů a jejich organizací.
Chemické listy publikují různé formy sdělení o výzkumu nebo vývoji v rozmanitých oborech chemie a o oporách vzdělávání na středních a vysokých školách. Cílem každého příspěvku je oslovit a zaujmout širší čtenářskou obec a nikoliv pouze několik specialistů v dané oblasti.
Chemické listy uveřejňují příspěvky v českém a slovenském jazyce. V angličtině se přijímají pouze články, jejichž alespoň jeden autor je ze zahraničí. Jedná se o články převážně vyžádané, v Chemických listech uveřejňované výjimečně a doporučuje se předběžná konzultace s redakcí. Pokud si to český autorský tým bude přát, je možno vedle české verze jejich práce, která bude standardně otištěna, uveřejnit na webu Chemických listů i verzi anglickou, a to formou attachmentu.
Rukopisy je potřeba dodat do redakce v elektronické podobě ve formátu Word a PDF. Alternativou k PDF je tištěná forma.
V průvodním dopise k zaslané práci je nezbytné výslovně uvést formulaci, že příspěvek je určen výhradně pro Chemické listy a nebyl dosud nikde publikován ani zaslán k publikování a že veškerý výzkum s prací spojený splňuje etické normy a je v souladu s platnými zákony České republiky.
Autoři zasláním svého příspěvku do redakce časopisu Chemické listy stvrzují, že se v plném rozsahu seznámili s licenčními podmínkami časopisu a souhlasí s nimi.
Má-li příspěvek více autorů, je třeba vyznačit, kterému z nich má být zasílána korespondence. Pokud toto vyznačení chybí, redakce koresponduje s prvním z autorů. Korespondenčnímu autorovi se zasílají stránkové korektury. Ty slouží výhradně k opravám tiskových chyb, pečlivé kontrole vzorců a číselných údajů, nikoliv ke změnám textu.
Za standardních podmínek jsou články v Chemických listech uveřejňovány zdarma. V případě zrychleného publikování je (po úspěšně proběhlém recenzním a redakčním řízení) příspěvek otištěn do 2 měsíců.
Ve výjimečných a zdůvodněných případech je možno každý z obou těchto typů příspěvků rozdělit na část určenou pro tištěnou verzi a na část doplňkovou, rozšiřující, určenou pro umístění pouze na webové stránce Chemických listů. Tento supplement (doplněk) nemá mít charakter samostatné práce.
Odkazy na literaturu se číslují v pořadí, v jakém přicházejí v textu práce, a jsou uváděny formou exponentu (bez závorek a bez mezer) v příslušném místě textu (včetně tabulek a obrázků). Na konci věty citační exponent vždy předchází tečku. Seznam citací musí být uveden na zvláštním listu (listech), stejně jako celý text s řádkováním 2. Nesmí se používat automatické číslování ani poznámka pod čarou.
U citací podle ruského originálu doporučujeme transliteraci českou, u citací přejímaných z anglicky psaných prací pak anglickou. U autorů čínských, japonských apod. se připouští jen anglická transliterace.
Název knihy je napsán vždy kurzívou. Na konci citace je název vydavatele, místo a rok vydání.
Pokud vlastníte nemovitost, možná se obáváte chvíle, kdy ji budete přebírat po nájemci. I když se nájemce jeví jako sympatický člověk, přesto může dojít při předání bytu k vzájemnému rozčarování a sporům ohledně toho, co je anebo není jeho povinností, co by měl hradit on a co je na Vás jakožto majiteli.
Dle občanského zákoníku § 687 odst. 3 jsou povinnosti rozděleny takto: „Nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní právní předpis.“
Tímto právním předpisem je nařízení vlády č. 258/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. § 6 výše zmíněného nařízení uvádí: „Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi zejména pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v §5 odst. 3 (plynospotřebičů apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům a vnitřní nátěry.“
Pokud tedy nájemce v bytě žije, je velký předpoklad, že dochází ke znečišťování bytu a je tedy realistické očekávat, že bude doma uklízet.
Jak má byt vypadat při předání? Byt by se měl předávat ve stavu, v jakém byl původně přijat od pronajímatele s ohledem na běžné opotřebení (§ 682 Občanského zákoníku). Běžným opotřebením ale není ani vrstva prachu, ani špinavá okna a ani týden nemytá podlaha.
Je samozřejmé, že na bytě se pozná, že v něm někdo bydlel a bylo by nereálné si myslet, že byt bude po 5 letech pronajímání ve 100% stavu jako první rok. Na druhé straně, byt by měl být minimálně řádně uklizený a neměl by nést následky špatného zacházení. Například: Pokud je v bytě plovoucí podlaha, tak bude s největší pravděpodobností mít sem tam nějakou menší rýhu. Na druhé straně běžné opotřebení opravdu nebude vyježděná rýha po kolečkách od křesla, kterou tam nájemník udělal neustálým přesouváním toho křesla.
Jak reagovat, pokud je byt ve špatném stavu? Zde do velké míry záleží na Vaší smlouvě (nájemní či podnájemní). Dle Občanského zákoníku má pronajímatel právo požadovat po nájemci uhrazení zničených věcí. Jedna věc je ale právo mít a druhá je se jej domoci. Většina majitelů si tak vyžádá od nájemníků vratnou kauci. Zde ale nastává menší problém - vratnou kauci totiž nemůžete použít, pokud s tím nájemce nesouhlasí anebo pokud Vám nedá příslušný soud přivolením k takovému použití.
Nájemní vztah může být uzavřen na dobu určitou (s možností dohody o jejím prodloužení) anebo na dobu neurčitou. Není-li doba nájmu ve smlouvě dohodnuta, platí, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.
Pronajímatel může nájemní vztah ukončit výpovědí pouze ze zákonem stanovených důvodů. Nájemce má právo podat návrh soudu na přezkum oprávněnosti výpovědi, a to do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Nájemce může nájemní vztah na dobu neurčitou vypovědět se tříměsíční výpovědní dobou bez uvedení důvodu. Smlouvu na dobu určitou může nájemce vypovědět, jen pokud okolnosti, z nichž strany při uzavírání smlouvy vycházely, doznaly takových změn, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.
Nájemce má někdy zájem byt dále pronajmout třetí osobě. Pokud nájemce v bytě nebydlí, vyžaduje se, aby pronajímatel poskytl k podnájmu bytu písemný souhlas, který může být upraven již v samotné nájemní smlouvě, či jej lze udělit kdykoliv později. V nájemní smlouvě lze sjednat i zákaz možnosti sjednat podnájem.
Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného, úhrad za plnění spojená s poskytováním bytu a k úhradě jiných svých peněžitých závazků souvisejících s nájmem (jedná se o tzv. jistoty).
tags: #chemicke #listy #najemnik