+420 602 267 146
[email protected]

Kdy a jak nahlásit stavbu na katastr nemovitostí

Zápis nové stavby, ať už dokončené nebo rozestavěné, do katastru nemovitostí je klíčovým krokem pro její právní existenci. Kromě zápisu staveb se na katastr hlásí i další změny, jako je dělení pozemků nebo zřizování věcných břemen. Pro tyto úkony jsou nezbytné různé podklady, přičemž mezi základní dokumenty patří především geometrický plán, příslušné žádosti nebo návrhy na vklad a další listiny prokazující právní skutečnosti.

Zápis dokončené stavby do katastru nemovitostí

Pokud zapisujete do katastru nemovitostí již dokončenou stavbu po kolaudaci, budete potřebovat následující dokumenty:

  • Geometrický plán: Nezbytný pro vyznačení budovy, pokud dosud nebyla zapsána jako rozestavěná, nebo pro vyznačení změny obvodu budovy.
  • Doklad o oprávnění užívat stavbu podle nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.). Povaha tohoto dokladu se liší v závislosti na typu stavby a způsobu jejího povolení:
    • Pro stavby podléhající závěrečné kontrolní prohlídce (§ 191 NSZ) půjde typicky o doklad o jejím pozitivním výsledku (např. záznam ve stavebním deníku, protokol).
    • Pro stavby vyžadující kolaudační rozhodnutí (např. tzv. vyhrazené stavby podle § 193 NSZ) bude tímto dokladem pravomocné kolaudační rozhodnutí.
    • U jednodušších staveb povolených podle NSZ, které nevyžadují ani závěrečnou prohlídku, ani kolaudaci, může postačit samotné povolení záměru spolu s dokumentací skutečného provedení stavby nebo čestným prohlášením vlastníka o dokončení stavby v souladu s povolením a její způsobilosti k užívání. Vždy je však doporučeno ověřit konkrétní požadavek na příslušném katastrálním úřadě.
  • Doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě: Obvykle vyplývá z vlastnictví pozemku a povolení stavby. Pokud je vlastník stavby odlišný od vlastníka pozemku, je nutné toto doložit.
Ilustrační schéma s vyobrazením různých typů dokladů potřebných pro zápis stavby do katastru nemovitostí

Zápis rozestavěné stavby do katastru nemovitostí

Pokud chcete zapsat rozestavěnou stavbu, budete potřebovat:

  • Geometrický plán pro vyznačení rozestavěné budovy.
  • Čestné prohlášení vlastníka s úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou stavbu.
  • Pravomocné povolení záměru podle § 180 a násl. nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.).

Kdo je vlastníkem nově zapsané stavby?

Podle § 5 odst. 6 katastrálního zákona se jako vlastník nově evidované budovy zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo stavebník, pokud prokáže, že stavbu provedl.

Jak probíhá změna údajů v katastru při dokončení stavby?

Pokud byla stavba zapsána jako rozestavěná a je nyní dokončena, je nutné provést změnu zápisu v katastru. Budete potřebovat:

  • Geometrický plán, pokud se mění vnější obvod budovy oproti stavu zapsanému při rozestavěnosti. V opačném případě není nutný.
  • Doklad o oprávnění užívat stavbu podle nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.). Podrobnosti viz výše v sekci "Zápis dokončené stavby do katastru nemovitostí".
  • Ohlášení změny údajů katastru nemovitostí (formulář ČÚZK), ke kterému přiložíte výše uvedené listiny.

Kdy je nutné hlásit stavbu na katastr nemovitostí?

Obecně platí, že do katastru nemovitostí se zapisují dokončené stavby o ploše větší než 16 m². Zapisovat se nemusí tzv. drobné stavby, jako jsou bazény, různé konstrukce, sloupy nebo zpevněné plochy. Povinnost nechat si vypracovat geometrický plán vyplývá ze zákona § 79 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí.

Velikost stavby je klíčovým faktorem. Pokud zastavěná plocha přesahuje 16 m², je nutné stavbu zapsat do katastru. Kromě plochy může být rozhodující i výška stavby. Pokud stavba přesáhne jednu z uvedených limitních hodnot, je nutné ji nahlásit.

Stavby, které nespadají do výčtu staveb, pro které stačí stavební ohlášení, vyžadují stavební povolení. V případě ohlášení stavby by měl stavební úřad vydat souhlas do 30 dnů. Tento souhlas se nepovažuje za správní rozhodnutí, a proto se proti němu nelze odvolat.

Stavbu lze zahájit po nabytí právní moci stavebního povolení, což nastává 15 dnů po prokazatelném doručení povolení stavebníkovi a dalším účastníkům řízení, pokud během této doby nepodají odvolání.

Infografika znázorňující hraniční hodnoty pro zápis stavby do katastru nemovitostí (plocha, výška)

Proces zápisu do katastru nemovitostí

Pro zápis do katastru nemovitostí je nutné:

  1. Nechat vyhotovit geometrický plán (geodetem), pokud je pro daný typ zápisu potřeba (např. nová budova, změna hranice pozemku, vyznačení věcného břemene k části pozemku).
  2. Zajistit potřebné podklady podle Nového stavebního zákona a katastrálních předpisů. Může jít například o:
    • Pravomocné povolení záměru (pro zápis rozestavěné stavby).
    • Doklad o oprávnění užívat dokončenou stavbu (viz detaily výše - doklad o závěrečné prohlídce, kolaudační rozhodnutí jen pro specifické stavby, atd.).
    • Souhlas stavebního úřadu s dělením pozemku.
    • Smlouvy (kupní, darovací, o zřízení věcného břemene) s ověřenými podpisy u převodu vlastnictví nebo zřízení břemene.
    • Čestná prohlášení (např. o rozestavěnosti, o dokončení stavby v některých případech).
  3. Vyplnit příslušný formulář pro katastr nemovitostí. Nejčastěji se jedná o Návrh na vklad (pro zápis práv jako vlastnictví, věcné břemeno) nebo Ohlášení změny údajů (např. pro zápis dokončení stavby).
  4. Zaplatit správní poplatek (u návrhu na vklad).
  5. Vyčkat na provedení zápisu. Katastrální úřad má na rozhodnutí o vkladu lhůtu, obvykle do 30 dnů od doručení. U záznamu je lhůta také 30 dnů.

Návrh na vklad do katastru nemovitostí lze podat elektronicky, poštou nebo osobně. Online aplikace katastru nemovitostí může usnadnit práci tím, že umožní načíst potřebné údaje z katastru.

Správní poplatek za vyřízení žádosti o vklad činí 2 000 Kč (od 1. 1. 2020, dříve 1 000 Kč). Poplatek lze platit platební kartou, v hotovosti na příslušném katastrálním pracovišti nebo bezhotovostně.

Zápis věcných břemen a dalších práv

Zápisem týkajícím se práv do katastru nemovitostí se rozumí zápis věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu. Všechna věcná práva se zapisují pouze vkladem.

Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu se podává na stanoveném formuláři, který obsahuje náležitosti podle § 14 odst. 1 Katastrálního zákona. Formulář je stanoven vyhláškou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 359/2013 Sb.

Účastníky vkladového řízení jsou ti, jejichž právo vzniká, mění se nebo rozšiřuje, a ti, jejichž právo zaniká, mění se nebo omezuje.

Poznámku spornosti zápisu zapíše katastrální úřad na žádost v případě, že se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhá odstranění nesouladu a prokáže, že své právo uplatnila u soudu.

Právní úprava a související předpisy

Právní úprava nakládání s nemovitostmi v České republice je komplexní a zahrnuje:

  • Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění.
  • Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění.
  • Vyhláška č. 357/2013 Sb., kterou se provádí katastrální zákon, v platném znění.
  • Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb.

Je důležité si uvědomit, že od 1. ledna 2018 platí novela stavebního zákona, která v mnoha případech zrušila nutnost tzv. "kolaudace" pro rodinné domy. Nicméně, pro zápis do katastru nemovitostí jsou stále vyžadovány specifické doklady.

Registrovaná půda | Pozemkové právo

tags: #do #kdy #nahlasit #stavbu #na #katastr

Oblíbené příspěvky: