V České republice dochází od roku 2000 k postupnému poklesu výměry zemědělské půdy i počtu farem. Loni zemědělci obhospodařovali více než 3,5 milionu hektarů, což představuje téměř polovinu rozlohy České republiky. V porovnání s rokem 2000 se jedná o úbytek 121 000 hektarů.
Současně s poklesem výměry půdy klesá i počet farem. Ve srovnání s rokem 2000 se počet zemědělských subjektů snížil o 15,1 procenta. Zaznamenán je především úbytek chovatelů hospodářských zvířat, zatímco roste počet zemědělců, kteří se zaměřují výhradně na rostlinnou výrobu. Aktuálně se výhradně rostlinnou výrobou zabývá polovina všech zemědělských podniků, což představuje přes 16 000 podniků, oproti 9 944 v roce 2000.
Další necelá polovina zemědělských podniků se věnuje smíšené rostlinné a živočišné výrobě. Pouze jedno procento tvoří chovatelé hospodářských zvířat bez vlastní zemědělské půdy. Pro srovnání, v roce 2000 chovala hospodářská zvířata tři čtvrtiny všech zemědělců. Tato data prezentovala Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Z celkové výměry 3 521 180 hektarů zemědělské půdy využívali zemědělci loni zhruba 2,5 milionu hektarů jako ornou půdu. To je o 8,6 procenta méně než v roce 2000. Plocha trvalých porostů tvořila přibližně čtvrtinu obhospodařované půdy, tedy přes 965 000 hektarů.
Plocha ovocných sadů zaznamenala pokles z 22 500 hektarů v roce 2000 na 13 400 hektarů v loňském roce. Počet zemědělců zaměřených výhradně na živočišnou výrobu činil loni 445, což je o 468 méně než před 24 lety.
S poklesem počtu zemědělců zaměřených na živočišnou výrobu souvisí i úbytek hospodářských zvířat. Stavy skotu, prasat i drůbeže klesají již od 90. let minulého století, přičemž dochází ke zvětšování jednotlivých chovů.
V intenzitě chovu hospodářských zvířat se Česká republika blíží evropskému průměru v chovu skotu. Zatímco v Evropě farmáři chovají průměrně zhruba 49 kusů skotu na 100 hektarech půdy, v ČR je to 40,4 kusů.
Statistici ČSÚ zveřejnili také údaje o výměře půdy obhospodařované podniky a zemědělci. Podniků s výměrou 1 000 a více hektarů je 832, což představuje 2,5 % z celkového počtu. Tyto velké podniky však obhospodařují téměř polovinu veškeré zemědělské půdy a chovají tři čtvrtiny dojených krav.
Naopak, téměř 70 % drůbeže a více než polovinu prasat chovají podniky bez zemědělské půdy, nebo s výměrou do deseti hektarů.
Podíl vlastní půdy, na které farmáři hospodaří, se od roku 2000 výrazně zvýšil. Z původních 8 % v roce 2000 vzrostl na 28,2 % v roce 2023. Podíl vlastní půdy je vyšší u podniků fyzických osob, avšak tempo růstu tohoto podílu je rychlejší u právnických osob.
Celkový počet farem a zemědělských podniků od roku 2000 poklesl téměř o 6 000 na 33 166.
V loňském roce dosáhla cena hektaru zemědělské půdy v ČR 372 550 korun, což představuje nárůst o 3,4 % oproti předchozímu roku. Podle zprávy společnosti Farmy.cz se zemědělská půda nejčastěji obchodovala v rozmezí 30 až 55 korun za metr čtvereční. U nejkvalitnějších půd a v okolí velkých měst však cena překračovala i horní hranici tohoto rozmezí.
Meziročně se zvýšil rozdíl mezi cenou orné půdy a cenou trvalých travních porostů. Zatímco v roce 2024 činil 24 %, loni vzrostl na 30 %. Průměrná cena orné půdy loni dosáhla 39,60 koruny za metr čtvereční, což je meziročně o 4,4 % více.
Podíl nezemědělských investorů na realizovaných obchodech s půdou loni dosáhl 48 %, zatímco podíl zemědělských investorů činil 52 %. Tento posun je však způsoben spíše nižším zájmem zemědělců než zvýšenou aktivitou investorů nezemědělských.
Český statistický úřad (ČSÚ) od roku 2002 harmonizuje statistická zjišťování podle legislativních předpisů a doporučení platných pro členské země EU. Údaje jsou zjišťovány převážně výběrovým způsobem, přičemž vybraný soubor respondentů vychází z aktualizovaného stavu Agroregistru a výsledky jsou dopočítávány pomocí matematicko-statistických metod.
Celoplošná strukturální šetření, podchycující veškeré hospodařící zemědělské subjekty, jsou prováděna v delších časových intervalech v rámci Agrocenzů. Veškeré údaje se od tohoto roku shromažďují a dopočítávají pouze za zemědělský sektor, bez domácností obyvatelstva.
Základní evidenční jednotkou v zemědělské statistice je zemědělský subjekt, který vykonává činnost vymezenou prahovými hodnotami, jako je výměra od 1 ha obhospodařované zemědělské půdy, nebo doplňkovými kritérii. Pro zařazení hospodařícího subjektu do zemědělského sektoru je rozhodující splnění alespoň jednoho z uvedených kritérií.
Ve statistickém šetření v rostlinné výrobě je obsah výkazů o plochách, výnosech a produkci zemědělských plodin uspořádán v souladu s požadavky mezinárodních organizací. Plodiny jsou vykazovány v čistém stavu, bez směsí.
Souhrnný zemědělský účet (SZÚ) je základním metodologickým nástrojem pro měření ekonomické velikosti a výkonnosti odvětví zemědělství. Jeho hlavní složky zahrnují:
Ze SZÚ jsou vyloučeny jednotky produkující pouze pro vlastní spotřebu (např. zahrádky u domácností). Produkce se oceňuje v základní ceně, mezispotřeba v pořizovacích cenách.
Veškerá zemědělská i nezemědělská půda se zjišťuje k 31. prosinci na základě údajů katastru nemovitostí. Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Do nezemědělské půdy jsou zařazeny lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy.
Plochy osevů se zjišťují soupisem k 31. květnu a zahrnují jarní produktivní plochu, ze které se očekává sklizeň. Do bilance celkové osevní plochy nejsou zahrnuty neoseté a neosázené plochy orné půdy.
Údaje o výnosech a sklizni zemědělských plodin se zjišťují ke konci roku. Hektarový výnos je poměr sklizně a produkční plochy. Od roku 2002 se produkční plocha (s výjimkou některých plodin) rovná ploše vykázané v osevech.
Počet ovocných stromů a keřů se šetří na základě zpracovaných výkazů ke konci roku. Sklizeň jednotlivých druhů ovoce se zjišťuje výběrovým způsobem a dopočtem.
Tabulka uvádí přehled o zemědělské produkci z oblasti samozásobení, realizované mimo zemědělský sektor v domácnostech obyvatelstva.
Počet hospodářských zvířat se uvádí podle soupisu k 1. dubnu následujícího roku. Dobytčí jednotka je smluvená jednotka, na kterou se přepočítává každý kus dobytka podle stanovených koeficientů.
Výroba masa zahrnuje prodej skotu, telat a prasat v živé hmotnosti. Výroba mléka zahrnuje nadojené i vysáté mléko. Průměrná dojivost a snáška se počítají na jednu krávu a slepici.
Výroba masa v jatečné hmotnosti zahrnuje údaje ze všech provozů porážek v ČR. Do průměrné porážkové hmotnosti prasat nejsou zahrnuty prasnice a kanci.
Celkový prodej zemědělských výrobků představuje veškerý prodej od prvovýrobců, včetně prodeje určeného ke zpracování ve vlastním podniku a přímého vývozu.
Spotřeba průmyslových hnojiv se uvádí v čistých živinách. Spotřeba na 1 ha je uvedena na obhospodařovanou půdu.
Údaje o spotřebě účinných látek na ochranu rostlin jsou shromažďovány z evidence zemědělských závodů o výměře větší než 10 ha.
V roce 2016 bylo v Evropské unii (EU) pro zemědělskou produkci využíváno více než 171 milionů hektarů půdy, což je asi 40 % celkové výměry EU. Na těchto plochách hospodařilo přibližně 10,3 milionu hospodářství. Většina zemědělských podniků v EU patřila mezi malé, dvě třetiny měly výměru menší než 5 hektarů. Naopak 3 % zemědělských podniků o velikosti 100 ha nebo více hospodařila na více než polovině zemědělské plochy EU.
V České republice je přes 50 % zemědělských podniků menších než 5 ha a hospodaří celkem na 1,1 % obhospodařované zemědělské půdy. V některých členských státech EU, jako je Velká Británie (69 %) a Irsko (72 %), dominovalo zemědělství krajině, kde více než dvě třetiny pozemků byly využívány jako zemědělská půda.
Průměrný věk zemědělců v EU se blíží konci věkového spektra; jedna třetina (32 %) dosáhla 65 let nebo více. Pouze 11 % zemědělců bylo mladších 40 let. V České republice podíl zemědělců ve věku nad 60 let činí přes 14 %, přičemž nejsilnější věkovou skupinou jsou zemědělci v rozmezí 45 - 59 let (42,5 %).
Zemědělské profese v EU stále ovládají muži, přičemž jen asi tři z deseti (29 %) vedoucích zemědělských podniků jsou ženy. Podíl mladých zemědělců, kteří byli ženy, byl ještě nižší (23 %).
Zemědělská produkce v Praze se na celkové ekonomice města podílí pouze 0,1 %. Na rozdíl od průměru ČR je zde více zaměřena na rostlinnou výrobu, v živočišné výrobě je více zastoupen chov ovcí, koz, koní a drůbeže. Osevní plochy v Praze jsou více využívány k pěstování technických plodin a okrasných rostlin.
Zemědělská půda tvoří 42 % území hlavního města Prahy, zatímco v ČR je podíl zemědělské půdy 54 %. V Praze má sídlo necelé 1 % všech podniků v ČR orientovaných na zemědělskou výrobu.
Podíl pracovníků v zemědělství v Praze na celkové pracovní síle klesá. V roce 2001 činil 0,6 %, zatímco v roce 2004 to bylo pouze 0,3 %.
V Praze je nižší zastoupení podniků zaměřených na živočišnou a kombinovanou výrobu ve srovnání s průměrem ČR. Naopak jsou zde výrazněji zastoupeny podniky zaměřené na rostlinnou výrobu, pěstování okrasných rostlin a chov ovcí, koz, koní a drůbeže.
Osevní plochy v Praze v roce 2004 činily téměř 9 tisíc hektarů. Na většině plochy se pěstují obiloviny, významněji jsou zastoupeny technické plodiny. Větší část zemědělských ploch je využita na pěstování okrasných rostlin, technických plodin a okopanin. Naopak menší je zastoupení konzumní zeleniny a pícnin.
V průběhu sledovaného období docházelo k snižování rozlohy zemědělské půdy, což se projevilo i na snížení rozlohy ploch s pěstovanými plodinami. Největší relativní úbytek sklizňových ploch byl zaznamenán u brambor a luskovin. Naopak došlo k nárůstu pěstování krmné kukuřice a cukrovky.
Počty hospodářských zvířat v Praze jsou sledovány souhrnně za Prahu a Středočeský kraj. Podíl hospodářských zvířat v Praze (bez drůbeže) na celkovém počtu za oba regiony se pohybuje kolem 2 %. V regionu středních Čech došlo v období 2001-2004 ke snížení počtu všech skupin hospodářských zvířat, s výjimkou ovcí.
tags: #hruba #zemedelska #produkce #na #1 #ha