Klimatické změny přinášejí stále častější období sucha a extrémních teplot, což představuje výzvu nejen pro zemědělství, ale i pro městské a obecní oblasti. S dlouhými obdobími sucha se města a obce potýkají stále častěji, což si žádá hledání nových řešení pro zeleň a povrchy ve veřejném prostoru.
Zatravněné plochy se ve srovnání s betonovými či asfaltovými povrchy méně zahřívají a přinášejí do městských oblastí tolik potřebnou zeleň a otevřené prostory. Tradiční vozovky a zpevněné plochy však často brání přístupu vody a vzduchu ke kořenovým systémům stromů, což si vyžaduje vytváření průchozích oblastí na chodnících a parkovištích. V hustě zastavěných městských oblastech může být realizace takových řešení náročná.
Společnost PERVIA nabízí inovativní řešení, které umožňuje průchodnost vody z deště nebo zavlažování ke kořenům stromů, aniž by byla omezena komunikační plocha. Tento speciální propustný beton akumuluje méně tepla než tradiční kompaktní povrchy. Díky své porézní struktuře propouští chlad z půdy a spolu s odpařováním vlhkosti dochází k efektivnímu ochlazení povrchu a jeho okolí.
Systém PERVIA navíc filtruje a čistí povrchovou vodu pomocí přirozených mikrobiálních procesů. Znečištění z parkovišť a cest, včetně uhlovodíků a těžkých kovů, se tak při dešti nesplachuje do kanalizace a následně do vodních toků.
Problémy se skládáním velkých ploch, kde voda nemá kam odtékat, řeší PERVIA tím, že umožňuje odtok vody přímo do podloží nebo skrze jednoduchý systém drenáží. To znamená, že cyklostezky, chodníky a podobné plochy zůstávají suché a bez kaluží, což zvyšuje komfort jejich používání. V zimním období přispívá porézní struktura k rychlejšímu tání ledu a sněhu ve srovnání s nepropustnými povrchy. Odvádění tajícího sněhu z vozovky zabraňuje tvorbě ledových plání a snižuje potřebu posypových materiálů až o 70 %.
Zatravňovací dlažba představuje dostupný a efektivní způsob, jak podpořit přirozené vsakování vody zpět do půdy. Umožňuje vodě vsakovat se přímo na místě, kde naprší, a zároveň udržuje zpevněné plochy. Údržba ploch s touto dlažbou je snadná a je možné ji použít i na plochy, které jsou běžně udržovány travní sekačkou.
Výrobci, jako například DITON, nabízejí zatravňovací dlažbu, která je kompromisem mezi tradiční betonovou dlažbou a přírodní zelení. Tato betonová venkovní dlažba umožňuje trávě volně růst a vytváří esteticky přívětivé řešení pro zahrady a veřejné prostory. Je skvělou alternativou všude tam, kde je potřeba vytvořit zpevněnou plochu, ale zároveň si zachovat zeleň, a to nejen z estetického hlediska, ale i z důvodu efektivního vsakování dešťové vody.
Moderní trendy v architektuře přinášejí i designové varianty zatravňovací dlažby, které povyšují například příjezdové cesty na novou úroveň. Společnosti jako Lias Vintířov přidávají do své nabídky novinky, které kombinují klasické betonové tvárnice s moderními designy, jako je geometrická šachovnicová struktura nebo elegantní úzké linkování. Tyto dlažby jsou k dispozici v přírodních odstínech i v různých barevných provedeních.
Legislativa v oblasti ochrany přírody a krajiny stanovuje pro stavební činnost v chráněných územích řadu zákazů, ze kterých může být povolena výjimka. Zejména v národních přírodních rezervacích (NPR) a přírodních rezervacích (PR) platí zákaz povolovat nebo provádět stavby. V chráněných krajinných oblastech (CHKO) jsou nové stavby v I. zóně rovněž omezeny. Bližší ochranné podmínky jsou pak specifikovány v právních předpisech konkrétních území.
Územní plánování a definice zastavěné plochy hrají klíčovou roli v urbanistickém rozvoji. Zastavěná plocha je definována jako plocha pozemku pokrytá budovami nebo jinými stavbami. V urbanistickém plánování ovlivňuje hustotu zástavby a tím i počet obyvatel. Správné plánování zastavěné plochy přispívá k vytvoření kvalitnějšího životního prostředí.
Klíčovým pojmem v územním plánování je koeficient zastavěnosti, který určuje hustotu zastavění. Tento koeficient je definován jako poměr mezi součtem výměr všech zastavěných ploch na pozemku a celkovou výměrou pozemku. Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb, přičemž zastavěná plocha stavby je definována jako plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech podlaží do vodorovné roviny.
Některé územní plány mohou zpřísnit regulativy a požadovat dodržení stanoveného procenta zpevněné plochy (plochy, která nevsakuje srážkovou vodu) k celkové ploše pozemku. Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, pokud jsou dodrženy příslušné normy a vyhlášky.
Stavební zákon také stanovuje kritéria pro zpevňování pozemků u rodinných domů a staveb pro rekreaci, včetně požadavků na vsakování dešťové vody.
Analýza růstu zastavěné plochy a populace za poslední desetiletí ukazuje, že globální lidská populace okupuje jen malou část souše, přičemž většina lidí žije ve městech a městských aglomeracích s vysokou hustotou osídlení. Překvapivě se v posledních pětadvaceti letech zvýšilo zastoupení zelených ploch na souvisle zastavěném území o 38 %.
Data ukazují, že od roku 1975 se rozloha zastavěné plochy globálně zvýšila 2,5krát, zatímco lidská populace narostla 1,8krát. Největší růst obou veličin je patrný v Africe, kde se počet obyvatel ztrojnásobil a zastavěná plocha čtyřikrát zvětšila. V Evropě populace zůstala stabilní, ale zastavěná plocha se zdvojnásobila.
Pokládka zatravňovací dlažby vyžaduje pečlivou přípravu podkladu:
Dlažba jako taková nevyžaduje prakticky žádnou údržbu, ale péče o zatravnění je důležitá. Je nutné dbát na dobré promíchání travního semene se substrátem pro rovnoměrné zakořenění a v letním období zajistit pravidelnou zálivku.
Pro získání informací o využití pozemku je nutné nahlédnout do katastru nemovitostí, kde je každý pozemek definován druhem a způsobem využití. Tyto údaje však nejsou právně závazné a lze je za určitých podmínek měnit.
Další informace o využití pozemku jsou uvedeny ve schváleném územním plánu obce. Územní plány často stanovují koeficient zastavěnosti a někdy i procento zpevněné plochy. Je důležité si uvědomit, že definice zpevněné a nezpevněné plochy se mohou lišit v závislosti na konkrétním územním plánu a jeho výkladu.
Soudní rozhodnutí (např. rozsudek NSS čj. 8 As 106/2025-77) ukazují, že výklad pojmu "zpevněná plocha" a způsob započítávání zatravňovací dlažby do koeficientů může být předmětem sporů. V některých případech může být zatravňovací dlažba považována za plochu, která umožňuje vsakování vody, a nemusí být plně započítávána do zpevněných ploch, zatímco v jiných situacích (např. u parkovacích stání s vysokou zátěží) může být posuzována jako zpevněná plocha.
Je klíčové, aby stavebníci a projektanti pečlivě studovali příslušné územní plány a konzultovali své záměry s úřady, aby předešli případným nedorozuměním a sporům ohledně splnění legislativních požadavků.
tags: #je #zatravnovaci #dlazba #zastavena #plocha