Proces rekonstrukce bytového jádra se s novým stavebním zákonem stává ještě přístupnějším. Ve většině případů je možné provést rekonstrukci na základě ohlášení stavby, a to v situacích, kdy nedochází k zásahu do nosných konstrukcí. Pro rekonstrukci je vyžadováno zpracování projektové dokumentace v souladu s aktuálně platnou legislativou. Podrobnosti a požadavky dokumentace vyplývají z prováděcích předpisů k novému stavebnímu zákonu, které nahrazují dřívější vyhlášku č. 499/2006 Sb.
Díky novému stavebnímu zákonu lze nyní žádost o rekonstrukci bytového jádra podat elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka, což výrazně zjednodušuje celý proces.
Dne 1. února 2024 byly na webových stránkách RTS DATA zveřejněny aktualizované ukazatele pro cenovou úroveň v roce 2024. Tyto ukazatele obsahují i nové a upravené položky. U staveb pro bydlení jsou letos předpokládané stavební náklady téměř stejné jako v předchozím roce a činí 9 600 Kč/m³.
V předchozích letech byl vývoj cen stavebních materiálů nestálý a nepředvídatelný. V posledním půl roce se však nekontrolovaný vývoj cen stavebních materiálů ustálil. To se projevuje i v objemových cenových ukazatelích. Index průměrných objemových cenových ukazatelů ve stavebnictví mezi roky 2023 a 2024 je stabilní, objemové ceny se takřka nezměnily.
Konkrétně u staveb pro bydlení činí meziroční změna indexu 0,998. V absolutních číslech to znamená 9 600 Kč/m³. Při předpokládané konstrukční výšce 3,2 m to ve stavební praxi znamená 30 720 Kč/m² hrubé užitné plochy, respektive 43 000 Kč/čisté užitné plochy pro bydlení.
Podle cenových ukazatelů společnosti RTS, a.s., na rok 2024 přepočtené průměrné stavební náklady na realizaci bytových domů standardního vybavení a konstrukční charakteristiky činí zhruba 36 000 až 43 000 Kč/m² čisté užitkové plochy.
Růst cen staveb pro bydlení se tedy zastavil, přesněji došlo k mírnému poklesu, ale ceny zdaleka nedosáhly úrovně před obdobím pandemie COVID-19. Při srovnání s rokem 2005 zůstává jejich nárůst na 2,3 násobku.
V letech 2020 a 2021 byla cena za obestavěný prostor staveb pro bydlení stanovena ve výši 7 345 Kč/m³, což při předpokládané konstrukční výšce 3,2 m odpovídalo 23 504 Kč/m² hrubé užitné plochy.
Je však důležité poznamenat, že cena práce stavařů a stavebních materiálů sama o sobě neurčuje situaci na trhu s bydlením. Ze srovnání objemových ukazatelů s aktuálními prodejními cenami bytů je zřejmé, že veřejný sektor by se měl více angažovat jako stavebník. Zvláště na vhodných veřejných pozemcích v intravilánu obcí by měl budovat vlastní bytový fond s regulovaným nájemným a nízkou potřebou energie.
Oč méně aktivní bude stát a samosprávy na úrovni nastavení systému podpory a výstavby dostupného bydlení, o to vyšší prostředky se budou muset podle ČKAIT vynakládat v rámci různých podpor a dotací.
Jako příklad úspěšného projektu, kde se podařilo udržet stavební náklady na rozumné úrovni i přes nadstandardní řešení, lze uvést projekt Bytové domy v Dobrušce, který v rámci Stavby roku Královéhradeckého kraje získal cenu Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento projekt se vyznačuje velkým podílem zelených fasád a střech, inteligentním řízením domu, dostatkem parkování a invenčním urbanistickým a architektonickým řešením, přičemž stavební náklady se pohybovaly kolem 40 000 Kč/m² bez DPH čisté užitkové plochy.
Cenové ukazatele, známé také jako ceny podle účelových jednotek, jsou základním prvkem pro první propočty cen staveb a stavebních objektů. Základní třídění vychází z Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO) podle oboru výstavby, jednotlivých druhů staveb a konstrukčně-materiálové charakteristiky. Pro jednotlivé stavební obory je stanoveno jako reprezentativní souhrnná veličina a následně pro jednotlivé skupiny tvořící základní rámec účelového třídění jednotlivých oborů staveb.
Všech případech je cenový údaj evidován podle převažujícího druhu rozhodující konstrukce stavby nebo stavebního objektu (konstrukčně-materiálová charakteristika). Ocenění staveb podle účelových měrných jednotek je nejjednodušším způsobem stanovení předpokládaných cen staveb a slouží zejména k prvnímu propočtu ceny stavebních prací.
Odchylka skutečné budoucí ceny od propočtu podle cenových ukazatelů může u konkrétních staveb dosahovat až 25 %, a to podle technické a technologické náročnosti realizace konkrétní stavby a podle standardu, případně nadstandardu jejího vybavení.
Cenové ukazatele vyjadřují hodnotu základních rozpočtových nákladů (ZRN). Neobsahují tedy žádné vedlejší rozpočtové náklady (VRN), které je nutno v rámci propočtu dokalkulovat podle konkrétních podmínek zamýšlené stavby (vlivy území, zařízení staveniště, případně jiné vlivy mající vztah k ceně stavby), a neobsahují rovněž žádnou rezervu nezbytnou ke korekci předpokládané chybové odchylky.
Třídník JKSO byl již pro potřeby statistiky ve stavebnictví nahrazen (SKP, CZ-CC) a oficiálně již pozbyl platnosti. V oblasti oceňování je ale do určité míry stále využíván. Přestože by se v systému třídění a nomenklatury stavebních objektů daly najít určité nedostatky, oproti "novějším" číselníkům, je v oblasti zatřídění stavebních objektů stále nejpodrobnější.
Díky systému třídění je možné evidovat řadu informací na jednotlivých úrovních třídníku. Dodnes je využíván v oblasti evidence a oceňování pomocí objemových ukazatelů (např. tzv. THU), kde cenové informace jsou buď nabízeny odbornými firmami, nebo jsou pořizovány pro vlastní účely jednotlivými stavebními dodavateli. Struktura JKSO také souvisí s doporučenými hodnotami vedlejších nákladů i indexy růstu cen stavebních prací.
Dne 1. ledna 2024 vstoupil v účinnost nový stavební zákon, který zavádí zcela nové pojmy a postupy. Jeho cílem je zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. Nicméně, jak ukazuje průzkum mezi autorizovanými osobami, který byl realizován na konci ledna 2024, stále existují výzvy a nejasnosti.
Anketa potvrdila dlouhodobě opakovaný názor ČKAIT, že byla škoda, že se před zahájením velké rekodifikace stavebního práva nejprve neprovedla podrobná analýza a nezhodnotil dopad předchozí velké novelizace stavebního zákona z roku 2018 (větší uplatnění jednoho povolovacího řízení tzv. společného územního a stavebního řízení) a z roku 2020.
V prosinci 2023 vyšel ve Sbírce zákonů dlouho očekávaný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon novelizuje více než šedesát různých zákonů, což naznačuje rozsáhlé legislativní změny.
Na konci roku 2023 schválili čeští poslanci úplnou pohromu pro české stavebnictví v tzv. vládním konsolidačním balíčku, kde byla skryta zcela nesystémová novela zákoníku práce. Od 1. ledna 2024 platí, že pouze ve stavebnictví ručí dodavatel za mzdy zaměstnanců svých poddodavatelů. Toto opatření může mít významný dopad na cash flow a celkovou stabilitu stavebních firem.
Liniový zákon se v minulém roce setkal s poměrně velkou pozorností našich zákonodárců. Loni byly schváleny čtyři novely, pátá novela č. 284 z roku 2021 má účinnost od 1. ledna 2024. Celkově byl tento zákon za patnáct let své existence novelizován "jen" čtrnáctkrát, včetně těchto pěti posledních novel.
Na konci června 2023 bylo zahájeno meziresortní řízení k návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu k novému stavebnímu zákonu č. 283/2021 Sb., ve znění novely č. 195/2022 Sb. a č. 152/2023 Sb. (NSZ). Komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) v červenci uplatnila sto třicet šest připomínek. Zástupci Komory se během podzimu zúčastnili dvou setkání na MMR zaměřených na přípravu této vyhlášky. Vypořádání připomínek bylo zveřejněno na konci roku 2023.
V meziresortním připomínkovém řízení (MPŘ) se po dlouhém očekávání a předcházejících přípravách 22. prosince 2023, tedy poslední pracovní den před vánočními svátky, ocitl návrh vyhlášky o dokumentaci staveb podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění jeho novel (NSZ). Mnozí stavbaři se obávají, že se jim s novou vyhláškou bude pracovat mnohem hůře. V této souvislosti přinášíme rozhovor s Ing. Erikou Malou (0003296, IP00), členkou Legislativní komise ČKAIT, která velmi rozsáhle připomínkovala a navrhla výrazné úpravy struktury části příloh nové vyhlášky z pohledu mnohaletých zkušeností inženýrky projektující pozemní stavby.
Návrh nové vyhlášky o projektové dokumentaci staveb vzešel z dílny Ministerstva pro místní rozvoj. Autorizované osoby, pro něž je tato vyhláška hlavním pracovním nástrojem, se k ní mohly vyjádřit až ve druhé polovině roku 2023.
V roce 2023 předložili navrhovatelé k připomínkám Komory celkem čtrnáct návrhů legislativní i nelegislativní povahy. Středisko legislativně právní (SLP) se ve druhém pololetí systematicky zabývalo připomínkováním dvou návrhů prováděcích předpisů k novému stavebnímu zákonu č. 283/2021 Sb., ve znění jeho novel č. 195/2022 Sb. a 152/2023 Sb.
Téma „Technická normalizace v souvislostech nového stavebního zákona“ bylo náplní Inženýrského dne 2023, který se konal v listopadu minulého roku.
Bezbariérové užívání a přístupnost staveb jsou nezpochybnitelné veřejné zájmy. Klíčovou roli hrají stavební úřady, které jsou odpovědné za to, že záměr bude povolen, proveden a užíván v souladu s požadavky bezbariérovosti. První ustavující jednání poradního sboru se uskutečnilo 9. ledna 2024. Za Komoru byla členem Poradního sboru jmenována Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., která se tématu bezbariérového užívání dlouhodobě věnuje.
Otázka, zda budou ve školních třídách umyvadla a jak se mají změnit požadavky na školy podle návrhu nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu, je aktuální. Skončí složité přepočítávání počtu umyvadel a záchodků podle počtu chlapců a dívek?
Přelomová dohoda o spolupráci mezi Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Českým svazem stavebních inženýrů (ČSSI) a Braniborskou komorou inženýrů (BBIK) byla 2. února podepsána v Postupimi.
V prosinci 2023 se uskutečnilo 28. adventní setkání stavařů českého severozápadu za účasti šedesáti osmi zájemců z řad členů ČSSI a ČKAIT. V rámci vzdělávacích aktivit ČKAIT byly na konci roku 2023 zařazeny i tzv. školení soft skills, včetně webinářů na téma vedení týmů a role lídrů.
Do 10. ročníku soutěže Stavba roku Středočeského kraje se přihlásilo třicet osm staveb. Hlavní ocenění titul Stavba roku Středočeského kraje 2023 získala rezidence u Kazínské skály v Černošicích. Kromě toho byla udělena Cena veřejnosti, Cena hejtmanky a čtrnáct zvláštních ocenění.
Do 20. ročníku soutěže se přihlásilo 30 staveb. Oceněno bylo 6 z nich. Hlavní cenu získaly 2 stavby: Lávka přes Labe v Hradci Králové a Centrum současného umění EPO1. Nyní začíná 20. ročník Ceny Inženýrské komory, do které se stavby mohou hlásit do konce března.
tags: #jkso #rekonstrukce #rekonstrukce