+420 602 267 146
[email protected]

Kamenná kolonie: Historie, současnost a prodej nemovitostí

Brněnský magistrát po třech letech přepisuje tzv. cenovou mapu pozemků, což znamená přepočítání cen stavebních parcel. Ve většině případů ceny stoupají, v některých lokalitách až o 400 procent. Tato změna se dotkne i majitelů domků v lokalitě zvané Kamenná kolonie, která svou polohou spadá do středu města, ačkoliv připomíná spíše venkovské bydlení. Magistrát po dlouhém váhání konečně kývl majitelům nemovitostí k odprodeji pozemků, avšak jejich cena se má zčtyřnásobit. Novou cenovou mapu mají brněnští zastupitelé projednávat v nadcházejícím týdnu.

Podle cenové mapy se vypočítává některé zdanění a magistrát podle ní hlavně kalkuluje, za kolik peněz prodá své pozemky. Slibované opravy a rekonstrukce v Kamenné kolonii radnice neustále odkládá. Silnice připomíná tankodrom, kanalizace prakticky neexistuje, na padesát domků funguje jediný vodoměr, občas voda neteče vůbec a popeláři se sem v zimě jednoduše nedostanou.

„Žijeme v místě, kde 9 měsíců v roce nesvítí slunce, pozemky jsou tu zatíženy věcným břemenem. Je tady kanalizace z padesátých let minulého století a nejsou peníze na rekonstrukci,“ řekl ČT mluvčí občanského sdružení Kaménka Roman Šenkýř. Podle obyvatele Kamenné kolonie Bohumila Straky město uměle zadržovalo prodej klíčových pozemků vlastníkům, i když o to vlastníci opakovaně žádali. Nyní ceny výrazně vzrostou těm lidem, kteří tady po generace bydlí.

Zástupce zpracovatele cenové mapy však trvá na svém odhadu. „Přesto všechno se tam lidé chtějí stěhovat, chtějí tam bydlet a de facto chtějí ty ceny i přeplácet,“ říká Dušan Cagaš. Za pravdu mu dává i realitní pracovník Jiří Fajkus.

vizualizace Brna s vyznačenou lokalitou Kamenné kolonie

Historie Kamenné čtvrti

Počátky Kamenné kolonie sahají do roku 1925, kdy se do jediného obecního domu stojícího v bývalém lomu pod Červeným kopcem nastěhoval Jan Vychodil, pravděpodobně první místní obyvatel. Tento dům (č.p. Kamenná 67) byl zbudován již dávno před rokem 1925 a původně sloužil jako správní budova lomu a sklad střeliva.

Od roku 1925 se datuje počátek městem iniciované výstavby nouzových objektů. Domky jsou budovány od bývalé správní budovy směrem do vnitřního prostoru lomu, staví se na základě stavebního povolení v prostoru Dolní skaly. Stavební materiál je získáván mimo jiné z nedaleké Kohnovy cihelny. První domky jsou stavěny tzv. na kostru (dřevěný rám je vyplněn zdivem). Staví se na etapy, obvykle sedm měsíců až tři roky. Obyvatelé jsou městu povinováni placením tzv. uznatného, což je poplatek vyměřený za užívání obecního pozemku určitým počtem osob za následujících či podobných podmínek: „Místo se vám propůjčuje do roku 1934 do odvolání kdykoliv a z jakýchkoliv důvodů, bez nároku na jakékoliv odškodné nebo náhradu z titulu odvolání daného povolení za roční uznatné K 120,-.“

Vývoj kolonie v letech 1927-1932

  • 1927: V kolonii je zbudován první vodovodní stojan.
  • 1928: Rybníček v lomu, který doposud sloužil jako zdroj „pitné“ vody, je zavezen stavební sutí a na jeho místě jsou postaveny nové domky.
  • 1928 - 1932: Do těchto let lze datovat počátek stavební aktivity v Horní skale. Staví se v nejvýchodnější a nejvýše položené části kolonie na obecních pozemcích. Na přilehlém soukromém pozemku majitele Macourka se domky budovat nesmí, jelikož je zde stále otevřený lom. Domky vyrůstají živelně, s vědomím úřadů i bez stavebního povolení, které však bývá často vydáváno až dodatečně. Stavby jsou úřadem vnímány jako provizorium a je uložena lhůta pro jejich odstranění, to však až na výjimky nebývá realizováno.

Další milníky v historii

  • 1929: Jiří Mahen vydává román Nejlepší dobrodružství zasazený do prostředí Červeného kopce, děj se odehrává kolem roku 1925 a je zde popsáno založení místní cihlářské kolonie.
  • 30. léta 20. století: Kolonie se rozrůstá o obyvatele ze zrušené kolonie na ulici Polní. Koncem 30. let je v Dolní skale zavedena kanalizace, která je vystřílena trhavinami do skály, každý vlastník domu musí přispět částkou 380 Kč.
  • 1932: Pozemky majitele Macourka v prostoru Horní skaly přechází na majitele Černého, který zde povoluje další výstavbu nouzových objektů. Město usiluje o zrušení kolonie. Na obranu kolonistů vystupují 11. listopadu 1932 komunisté, schůzka se odehrává v hostinci u Džindžilů na ulici Křížová. Diskutující poukazují na dodržování čistoty a hygieny v kolonii.
  • 12. 12. 1935: Toto je datum oficiálního vzniku názvu ulice Kamenná kolonie (Kolonie in der Steingasse), toto jméno je zvoleno podle polohy nouzové obytné kolonie ve vytěženém kamenolomu.
  • 1937: Ustává stavební aktivita v Dolní skale.
  • 1941: V Horní skale je zavedena elektřina.
  • 1946: V květnu tohoto roku je v Dolní skale slavnostně otevřen svépomocí zbudovaný dětský útulek. „V této době organizují komunisté pro občany kurzy ruštiny a pro ženy ošetřovatelský kurz.“
  • Po r. 1948: Dochází k odstranění místních veřejných záchodků. Je zaveden jednotný svoz odpadků a otevřena prodejna potravin v Dolní skale. Celá kolonie čítá 132 nouzových objektů, ve stejné době je jich v celém Brně evidováno 920.
  • 50. léta 20. století: V rámci akce Z je vybudována provizorní vodovodní síť, která zásobuje místní domky dodnes. Je postaven místní kulturní dům. Ze stran úřadů probíhá intenzivní snaha o zrušení kolonie.
  • 1951: K městskému vodovodu je připojeno prvních 23 domků.
  • 1952: Dochází k obnovení tradice pořádání místních vesnických hodů. Prvorepublikové hody jsou konány až třikrát do roka a trvají i několik dní.
  • 1954: Je provedena plynofikace horní i dolní části kolonie.
  • 1958: Kamenná kolonie je oficiálně přejmenována na Kamennou čtvrť.
  • 1969: Národní výbor města Brna vydává nařízení o likvidaci některých domků, které však není uskutečněno.
dobová fotografie domů v Kamenné kolonii

70. a 80. léta: Změny a plány

70. léta 20. století: Část dělnického obyvatelstva kolonie se stěhuje na nově vystavěná brněnská sídliště. Původní obyvatelé stárnou a vymírají, mladší generace starousedlíků často vnímá svůj původ jako stigma. Opačným pólem je vyhrocený skalácký patriotismus. Kolonie je Brňany vnímána jako sídlo deklasovaných živlů.

  • 1974: Kamenná kolonie získává statut dělnické revoluční památky, uvažuje se o její přeměně na muzeum dělnického hnutí demonstrující nuzné životní podmínky dělníků za kapitalistické první republiky.
  • 1976: V Kamenné čtvrti je evidováno 260 obyvatel nad 18 let věku, z toho 116 mužů a 144 žen. Stojí zde 128 domů, 68 v Horní a 60 v Dolní skale.
  • 1977: Dne 22. září 1977 se na ONV Brno I koná schůze, na které je projednáván budoucí osud Kamenné čtvrti. Po zimním období je narušena lomová stěna a sesuvem kamene je přímo ohroženo 19 domků. O lokalitu projevují zájem zástupci BVV, kteří by plochu asanované kolonie rádi využili pro zbudování skladů a „malých pohostinských zařízení pro jednání s obchodními zástupci zahraničních partnerů, nebo pro postavení vzorových domků OKAL, VELOX nebo TREND.“ Zvažováno je i ponechání některých objektů a založení menšího skanzenu či například využití některých domků pro „umístění přestárlých občanů se stálou pečovatelskou službou. Přednostně by zde byli umisťováni občané z Kamenné čtvrti.“ Plánované asanaci stál v cestě nedostatek náhradních bytů pro obyvatele kolonie a také celkově nejasný plán pro využití této lokality. Odbor kultury při JmKNV si u VUT objednává studii zpracovávající návrh pro využití a řešení tohoto území.
  • 1979: Brněnská fakulta VUT vytváří projekt, ve kterém se počítá s využitím Kamenné kolonie jako dělnického skanzenu s expozicí uměleckých řemesel, síní tradic, atd., dále pak jako moderních ubytovacích prostor pro vysokoškolské studenty a pro potřeby brněnského výstaviště.

Přelom 70. a 80. let 20. století: Probíhá nová vlna osídlení kolonie, starousedlíci jsou částečně nahrazováni nově příchozí komunitou mladých volnomyšlenkářů oceňujících místní genius loci, kteří za nízké ceny postupně skupují a opravují chátrající domky a zakládají zde rodiny. Tomáš Bochořák a Jarmila Čepeláková z tehdejší brněnské univerzity J. E. Purkyně provádí rozsáhlý etnologický výzkum věnovaný způsobu života a slovesným projevům původních obyvatel čtvrti.

80. léta 20. století: Pracovníci Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody navrhují zachovat kolonii jako ukázku bydlení dělnických rodin v meziválečném období, je vypracován návrh na přestavbu kolonie na zázemí hotelového typu sloužící návštěvníkům brněnského výstaviště.

mapa s vyznačenými částmi Horní a Dolní skaly v Kamenné kolonii

Kamenná kolonie v 21. století

Po r. (po roce 2000): Založení občanského sdružení Kamenka jako reakce na havarijní stav místní vodovodní sítě a absenci kanalizace v Horní skale.

  • 2009: Obnovení tradice místních hodů (zvané Štefanské hody na počest Stefana Schoedela). MMB definitivně zamítá dlouhodobě plánovanou investici do rekonstrukce místní vodovodní sítě. Po zavedení nové cenové mapy pro město Brno se navyšuje hodnota pozemků pod domky v Kamenné čtvrti na 2.690,- Kč/m2. Začíná série dlouhých vyjednávání s městem o oprávněnosti této ceny, která iniciují jak jednotliví obyvatelé čtvrti, tak občanské sdružení Kamenka.
  • 2010: Kamenka o.s. iniciuje jednání s MČ Brno-střed o novém znění nájemních smluv na pozemky pod domky a přilehlé parcely. Na základě intervence o.s. Kamenka investuje MČ Brno-střed do opravy místní komunikace spojující Kamennou ulici s Dolní a Horní skalou. Každoročním červnovým pravidlem se stává hudební a divadelní festival Kamenka OPEN na louce nad Kamennou, navazuje na Nespoutaný život v Kamenné kolonii z let 2005-08.
  • 2011: MČ Brno-střed si samo sobě nechalo nezákonně zbourat památkově chráněný dům č. p. 761/38. Vzniklou kauzu vyřešilo zpětným odpamátněním objektu, nikdo nebyl potrestán.
  • Od r. 2015: Snahy obyvatel Kamenné čtvrti o možnosti využívání Kulturního domu. Jednání s pronajímatelem MČ Brno-střed a se stávajícím nájemcem Sdružením FILIA jsou zatím neúspěšná.

V současnosti je situace s infrastrukturou v Kamenné kolonii nejednoznačná. Pouze v horní části je normální vodovodní řad, spravovaný BVK. Ve spodní části je voda stále vedena sítí postavenou v „akci Z“ v roce 1951, nebyla nikdy rekonstruována. BVaK ji neakceptuje, neudržuje a fakturuje spotřebu (i ztráty) hromadně pro několik desítek domů na jednom oficiálním vodoměru.

Prodej nemovitostí v lokalitách s názvem "Kamenná"

V kontextu prodeje nemovitostí se pojem "Kamenná" může objevit v různých lokalitách. Například v Jílovém u Děčína, v části obce Kamenná, je nabízena k prodeji zahrada v osobním vlastnictví o ploše 630 m2 v zahrádkářské kolonii. Tato kolonie, posazená do okolní přírody, se nachází na odlehlém a velice klidném místě, směrem na horu Sněžník. Samotná zahrada, která se nachází na okraji kolonie, je svažitá a ze všech stran oplocená. Na pozemek je přivedena užitková voda, pitnou vodu lze čerpat ze společného zdroje. Přípojka elektřiny je uhrazena a její dokončení se právě realizuje. Zahrada je po létech neužívání vykácená a připravená k vybudování dle vlastních představ. Na pozemku se nachází vzrostlé okrasné a ovocné dřeviny a starý zahradní domek, na jehož základech lze postavit nový. Tuto nemovitost doporučujeme pro vyhledávanou lokalitu a především pro dokonalý únik z městského shonu.

V jiném kontextu se objevuje nabídka prodeje rodinných domů v lokalitě Kamenná (Jihlava). Mnoho lidí touží po svém vlastním rodinném domě, neboť je bydlení v paneláku již nebaví. Prodej rodinných domů Kamenná (Jihlava) na prodej je zárukou kvalitnějšího bydlení, kdy neztrácíte své soukromí. Každý z nás má své představy, proto je nutné si projít rodinné domy na prodej Kamenná (Jihlava) v plném rozsahu, abyste věděli, co všechno trh v tomto městě nabízí. Nabídka je opravdu bohatá, dobrých lokalit však není nekonečně mnoho. Všechny nabízené rodinné domy na prodej Kamenná (Jihlava) jsou opravdu kvalitní. Chcete-li tedy bydlet s rodinou ve vlastním domě, je pro vás Kamenná (Jihlava) tím pravým místem, jelikož prodej rodinných domů Kamenná (Jihlava) má pro vás přichystánu opravdu pestrou nabídku. Stačí si vybrat na webových stránkách.

Možnosti vyhledávání nemovitostí

Pokud hledáte nemovitosti v kategorii rodinné domy na prodej v lokalitě Kamenná (Jihlava) a nenaleznete vhodnou nabídku, doporučuje se rozšířit hledání na související kategorie:

  • Rodinné domy Kamenná (Jihlava)
  • Pronájem rodinného domu Kamenná (Jihlava)
  • Rodinný dům dražby Kamenná (Jihlava)

V případě, že ani tyto kategorie nesplňují Vaše představy, je možné zvážit širší kategorie jako Reality Kamenná (Jihlava) na prodej nebo Domy na prodej Kamenná (Jihlava).

Pokud nehledáte rodinné domy na prodej, ale jiný typ nemovitosti v Kamenné (Jihlava), můžete si vybrat z následujících možností:

  • Prodej bytů Kamenná (Jihlava)
  • Rekreační objekty k prodeji Kamenná (Jihlava)
  • Komerční nemovitosti k prodeji Kamenná (Jihlava)
  • Pozemky k prodeji Kamenná (Jihlava)
  • Různé nemovitosti k prodeji Kamenná (Jihlava)

Kamenka: Nejlepší místo k žití | Dokumentární film

tags: #kamenna #kolonie #nemovitosti #na #prodej

Oblíbené příspěvky: