V lednu minulého roku zasáhl obyvatele Modřan smutek spojený s odchodem kocoura Mikeše, který se stal neoficiálním symbolem Sofijského náměstí. Jeho popularita byla tak velká, že po jeho smrti vzniklo pietní místo, které svědčilo o hlubokém poutu místních obyvatel k tomuto zvířeti.
Ačkoliv měl Mikeš svého majitele, místní ho vídali na mnoha místech v okolí Sofijského náměstí. Jeho pravidelné návštěvy zahrnovaly místní úřad, restauraci Vratislav a také květinářství. Když se 13. ledna minulého roku objevila zpráva o jeho úmrtí, mnoho obyvatel Modřan projevilo hluboký smutek.
Bezprostředně po jeho odchodu se na Sofijském náměstí objevilo pietní místo, kde lidé uctívali jeho památku. Místo zdobily svíčky, vzkazy a různé drobné předměty. V reakci na tuto iniciativu vznikla na radnici pracovní skupina, jejímž úkolem bylo vytvoření trvalé památky na kocoura.
Pracovní skupina vybrala pro sochu kocoura Mikeše strategické místo na Sofijském náměstí, mezi květinářstvím a restaurací Vratislav - tedy mezi místy, která kocour často navštěvoval. Slavnostní odhalení sochy proběhlo přesně rok po jeho úmrtí. Události se zúčastnila řada obyvatel Modřan, kteří Mikeše znali, včetně jeho majitele a majitelů místních podniků. Součástí slavnostního programu byla i venkovní výstava věnovaná Mikešovi, křest knihy "Modřanský Mikeš" a předání šeku pro útulek Šanta kočičí.
Zástupci radnice a moderátorka akce označili Mikeše za výjimečnou zvířecí osobnost, čestného kocoura Prahy 12, místní celebritu a velkou zvířecí osobnost. Zároveň však padla zmínka o jeho občasném "porušování pravidel". Mezi tyto příhody patřila například ignorace pandemických opatření, drobný vandalismus v drogerii, kde rozcupoval čaj v sáčcích, nebo spuštění alarmu na úřadě, které přivolalo městskou policii.
Starosta Vojtěch Kos (ODS) zdůraznil, že obrovská solidarita a potřeba připomenout si Mikeše vedly k využití transparentního účtu. Podle starosty Mikeš přinesl Modřanům solidaritu a radost do života. Jeho existence byla připomínkou toho, že se máme radovat i z malých věcí. Věří, že socha bude i do budoucna přinášet radost a že se místo stane známým s možností říkat: "Sejdeme se u Mikeše." Počet návštěvníků místa byl skutečně velký.
Kromě modřanské historie je jméno Mikeše neodmyslitelně spjato s dílem malíře a spisovatele Josefa Lady. Jeho černý kocour v botách, který žil se svými zvířecími kamarády, babičkou a Pepíkem Ševců v chaloupce v Hrusicích, je známý snad každému Čechovi. Mikeš není obyčejnou kočkou - nosí boty, chodí po dvou a umí mluvit lidskou řečí.
První povídání o Mikešovi vyšlo v roce 1934 pod názvem "O kocourkovi, který mluvil", doplněné černobílými ilustracemi. Barevných obrázků se Mikeš dočkal až v roce 1956. Josef Lada údajně vyprávěl příběhy kocoura Mikeše svým dcerám Evičce a Alence, přičemž se inspiroval kocourem, kterého měl doma v dětství.
Příběhy původně vycházely v dětském časopisu Radost. Malebným okolím Hrusic dnes vedou dvě pohádkové stezky: "Cesta kocoura Mikeše" a "Pohádkové Hrusice". Tyto stezky s 14 zastaveními a tabulemi s úryvky z knížky a Ladovými obrázky umožňují fanouškům vydat se po stopách kocourových dobrodružství.
Návštěvníci Hrusic nemohou minout ani hospodu U Sejků, která je dějištěm slavné hospodské rvačky zobrazené na několika Ladových obrazech. Zdeňka Burianová, přítelkyně rodiny Ladových, s úsměvem vzpomíná, jak se staří obyvatelé Hrusic na Josefa Ladu zlobili za zobrazení jako "rváčů".
Příběhy Mikeše, které nezestárly ani po 80 letech, daly vzniknout také 26 dílům večerníčků. Tradice pokračuje dodnes, kdy se každá černá kočka v Hrusicích jmenuje Mikeš.
Na druhé straně, dílo Josefa Lady a konkrétně kniha "Kocour Mikeš" se staly předmětem kontroverze. Několik romských sdružení protestovalo proti obsahu knihy, který považovali za rasistický. Konkrétně jim vadila pasáž, kde je popsáno, jak neznámý muž, označený jako "cikán", hodí na Mikeše pytel a odnese ho pryč. V knize se píše: "(Mikeš) Ještě zoufale vykřikl: 'Babičko!', ale muž jej uhodil a pohrozil mu, že ho zastřelí, jestli ještě mukne! Milé děti, ti lidé byli cikáni!".
Václav Miko, předseda sdružení Roma Realia, označil Josefa Ladu za rasistu kvůli této pasáži a generalizaci. V případě, že ministerstvo školství nevyhoví jejich žádosti o stažení publikace, hrozil podáním trestního oznámení.
S tímto postojem se však ztotožnilo jiné občanské sdružení, ROMEA, které provozuje informační portál romea.cz. Ve své tiskové zprávě uvedlo, že dopis s požadavkem stažení knížky je výhradně aktivitou pana Mika a jeho spřátelených sdružení, nikoliv názorem obecně sdíleným romskou komunitou. Dle ROMEA Josef Lada, stejně jako mnozí jiní autoři, užíval v té době termín, který Romové považovali za neutrální.
tags: #kocour #mikes #v #realite