Předmětem rozsáhlého projektu byla záchrana a obnova kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, který je označován za barokní perlu Vysočiny a je neodmyslitelnou součástí panoramatu města. Tento chrám, společně s přilehlým zámkem, tvoří jeden z nejhodnotnějších barokních areálů v České republice.
Na místě dnešního kostela stál původní kostel již dlouho před rokem 1737, kdy získal svou současnou barokní podobu. Starší kostel byl zničen velkým požárem 2. července 1631, který postihl i zámek a radnici. Obnova kostela probíhala postupně. V roce 1641 byl vymalován a vnitřní zařízení pořídil farář Martin Řehoř Staříč. V roce 1681 dostal chrám novou šindelovou střechu a byl vydlážděn. V roce 1689 byla zhotovena nová kazatelna Janem Joachimem Litzendorfem a v roce 1698 byla pozlacena.
Farní kostel sv. Markéty nechal postavit hrabě Jan Adam z Questenberka. O přesném autorství kostela existují různé názory, přičemž se uvádějí jména jako Johann Lucas von Hildebrandt nebo Jakub Prandtauer. Dochoval se původní projekt kostela, který se od dnešní podoby mírně liší.
Stavba kostela byla zahájena v roce 1716 a dokončena byla až v roce 1782. Původní projekt mohl být upravován z důvodu finančních omezení hraběte. Kostel je klasicky situován východně s širokým průčelím a dvěma věžemi. Severní zvonová věž byla postavena již v roce 1732, ale v roce 1773 se její vrchní část zřítila a nebyla již uvedena do původního stavu. Jižní věž byla dokončena až v roce 1782.
Půdorys lodi má tvar elipsy. Interiér je členěn osmi mohutnými pilíři, které nesou kupoli. V lodi se nachází sedm oltářů, zasvěcených mimo jiné sv. Vincenci, sv. Reparatě, sv. Janu Nepomuckému a sv. Janu Sarkandrovi. Kazatelna je pravděpodobně pozůstatkem původního kostela, zdobená barokními řezbami.
Hlavní oltář, jehož autorem je znojemský malíř František Antonín Findt, znázorňuje námět „Stvoření světla“. V klenutí chóru Findt namaloval stojící postavu sv. Markéty. Loď kostela a presbytář jsou bohatě vyzdobeny freskami od Karla Františka Teppera. V lodi se nacházejí zobrazení evangelistů a církevních učitelů, v tamburu kupole pak alegorické postavy Blahoslavenství. Horní část kupole představuje nebe svatých.
Kostel má dvě věže, téměř čtvercového tvaru, vysoké přes 40 metrů. Jižní věž byla po rekonstrukci zpřístupněna jako vyhlídková, zatímco v severní věži jsou umístěny zvony.
Před zahájením rekonstrukce se kostel nacházel v havarijním stavebně-technickém stavu, což představovalo riziko nenávratné ztráty pro mimořádnou interiérovou nástropní fresku nesenou unikátní dřevěnou konstrukcí kopule. Destruktivní vady a poruchy na této konstrukci hrozily zničením fresky.
Projekt revitalizace, zpřístupnění a propojení zahrad byl financován z programu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Farnost získala dotaci 95 milionů korun, přičemž spolufinancování farnosti činilo 5 milionů korun. Celková cena rekonstrukce dosáhla 107 milionů Kč.
Rekonstrukce probíhala tři roky, do roku 2022. Během této doby nebyly v kostele konány bohoslužby ani jiné obřady. Náhradní prostory byly zajištěny v kapli na faře a v Lidovém domě.
Nejnáročnější částí obnovy bylo řešení havarijního stavu unikátní dřevěné konstrukce krovu kupole a dřevěného bednění, na kterém je fresková výmalba. Bylo nutné postavit v interiéru podpěrnou věž, provést částečný transfer omítek s malbou, sejmout dvanáctitunovou lucernu a provést výměnu poškozených prvků krovu. Tato operace byla jedinečná a nemá ve střední Evropě obdoby.
Slavnostní otevření kostela a první mše svatá proběhla 1. října 2022. Rekonstrukce byla největší v historii chrámu a proměnila jej v multifunkční objekt sloužící nejen liturgickým a kulturním účelům, ale i jako komunitní prostor.
Projekt byl podpořen Krajem Vysočina, městem Jaroměřice nad Rokytnou a Nadací ČEZ, stejně jako dary obcí, firem a veřejnou sbírkou.
tags: #kostel #svate #markety #jaromerice #nad #rokytnou