Zákon o zabrání velkého majetku pozemkového
Tento zákon, původně schválený 16. dubna 1919 a doplněný 11. července 1919, se zabývá problematikou zabrání velkého pozemkového majetku a úpravou následných náhrad a postupů. Jeho cílem je umožnit státu převzít rozsáhlé pozemkové celky a následně je přidělit menším zemědělcům, drobným živnostníkům a dalším skupinám obyvatelstva.
Základní principy a účel zákona
Zákon stanoví zásadu, že určitý majetek bude převzat bez náhrady. Týká se to zejména majetku příslušníků nepřátelských států, příslušníků bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské a majetku nadací, které vycházejí z práv ze šlechtictví zrušeného zákonem ze dne 10. prosince 1918.
V případě, že stát nepřevzatý majetek nepodrží pro všeobecně prospěšné účely, bude pozemkový úřad postupně přidělovat tento majetek do vlastnictví nebo pachtu:
- Malým zemědělcům
- Domkářům
- Drobným živnostníkům
- Bezzemkům
- Zvláště příslušníkům ozbrojené moci československé a válečným invalidům, kteří by na půdě chtěli a mohli hospodařit
- Družstvům složeným z uvedených osob
- Družstvům bytovým, spotřebním a zemědělským
- Obcím a jiným veřejným svazkům k účelům všeobecně prospěšným
- Vědeckým a humanitním ústavům
Osoby, jejichž majetek je tímto zákonem zabírán, nebo jejich dědicové, mají právo, aby jim z tohoto majetku byla přidělena majetnost nepřesahující stanovenou výměru, pokud možno dle jejich volby. V odůvodněných případech může být propuštěna i větší výměra, s ohledem na místní potřebu půdy, její jakost, účelné hospodaření, zemědělský průmysl, zásobování měst a jiné aspekty všeobecného blaha.
Pozemkový úřad a jeho působnost
Úkony, které tímto zákonem státu svěřuje, obstarává pozemkový úřad. Tento úřad je podřízen ministerské radě, jeho předsedu jmenuje prezident republiky a správní výbor je volen Národním shromážděním. Další podrobnosti o tomto úřadě a jeho působnosti jsou stanoveny zvláštním zákonem.
Zabraný majetek musí být vyšetřen a v knihách musí být poznamenáno jeho zabrání. Smlouvy o zcizení, pronájmu nebo zavázání zabraného majetku uzavřené po 28. říjnu 1918, které nebyly schváleny ministerstvem zemědělství nebo příslušnými úřady, jsou neúčinné vůči státu.
Postihy za porušení zákona
Zákon stanoví přísné postihy za porušení jeho ustanovení:
- Kdo plní nebo přijme plnění ze smlouvy o zcizení nebo dělení zabraného majetku dříve, než k tomu svolí pozemkový úřad, dopouští se přestupku a bude potrestán vězením od jednoho měsíce do šesti měsíců.
- Kdo rozprodává (parceluje), do rozprodeje dá nebo do rozprodeje přijme zabraný majetek zcela nebo z části dříve, než pozemkový úřad k tomu svolí, dopouští se přečinu a bude potrestán tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku.
- Spolupůsobení z důvodů zištných nebo výdělečných při těchto jednáních je rovněž trestné.
Tresty peněžité a pokuty uložené podle tohoto zákona nebo prováděcích předpisů plynou do fondu zřízeného u pozemkového úřadu.
Doplňující a měnící ustanovení (zákon ze dne 13. července 1922)
Zákon ze dne 13. července 1922 mění a doplňuje původní zákon o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový. Mezi klíčové změny patří:
Úpravy v § 1 a § 2
Do § 1 bylo vsunuto ustanovení o povinnosti osob hospodařících na zabraném majetku poskytnout potřebné místnosti a povozy úředním osobám za přiměřenou náhradu.
Za § 2 bylo vsunuto ustanovení týkající se nemovitostí nezapsaných v knihách veřejných na území republiky. Pozemkový úřad podá oznámení u příslušného okresního soudu.
Změny v postupech soudu a pozemkového úřadu (§ 3, § 4)
Soud, u něhož bylo podáno oznámení podle § 2a, vyhlásí zamýšlené převzetí na soudní desce a doručí oznámení vlastníkovi. V případě, že jsou nemovitosti v obvodu několika soudů, postupuje se obdobně.
V § 4, odst. 1, se upravuje postup v případě, kdy se vlastník nebo jeho zákonný zástupce zdržuje v cizině. V takovém případě mu bude zřízen soudem opatrovník.
Pozemkový úřad při rozhodování o žádosti vlastníka podle § 11 záborového zákona přihlíží nejen k návrhům vlastníka, ale i k účelu převzetí, místní potřebě a tomu, aby hospodaření na zbývajícím majetku nebylo zbytečně ztíženo.
Další úpravy a doplnění
- Doplnění § 9 druhým odstavcem týkajícím se vyhlášky zamýšleného převzetí.
- V § 10 jsou vložena slova týkající se oznámení dle § 2a.
- Upravuje se postup při přejímání jednotlivých nemovitostí knihovního tělesa, včetně vyzvání knihovních věřitelů a věcně oprávněných.
- § 12, odst. 1, stanoví, že před skutečným převzetím zabraného majetku musí být dána osobám na něm hospodařícím výpověď alespoň šestiměsíční.
- V § 14, č. 3, se specifikují případy, kdy jsou právní jednání týkající se držby práv k zabranému majetku proti státu bez právních následků nebo neplatná.
- V § 17, odst. 2, se odkazuje na předpis § 20 pro stížnosti proti výpovědi.
- V § 18 jsou provedeny úpravy v doručování a vypuštěn třetí odstavec.
- Za § 18 je vloženo ustanovení o obecné výpovědi pro nájemce a pachtýře hospodářských jednotek.
- Upravuje se postup pro vyklizení a odevzdání vypovězených nemovitostí.
- V § 21, odst. 1, je upravena možnost pozemkového úřadu vypovědět osoby s právem k nemovitosti z důvodu nájemního poměru nebo služebnosti bytu.
- V § 24, odst. 2, se specifikuje obsah vyhlášky o výpovědi.
- V § 25 je vypuštěn druhý odstavec.
- V § 26, odst. 1, se upravuje provádění vkladu práva vlastnického pro stát.
- V § 29, věta první, se stanoví, že užitky a povinnosti spojené s držbou převzatých nemovitostí přecházejí na stát dnem následujícím po posledním dni lhůty výpovědi.
- Po uplynutí 30 dnů od výkonu poznámky nebo vyhlášení zamýšleného převzetí nelze se domáhat uznání práv k nemovitostem.
- Do § 38 je vkládán druhý odstavec týkající se ocenění majetku pro účely daně z majetku a z přírůstku na majetku.
- Stanovuje se způsob výpočtu přejímací ceny nemovitého majetku na základě průměru cen z let 1913-1915.
- Vláda je zmocněna vydat nařízení pro určování a vypočítávání přejímací ceny.
- V případě souborů zabraného majetku přesahujících 1000 ha se přejímací cena snižuje.
- Za § 42 jsou vkládány §§ 42a a 42b, které upravují zvyšování srážky z přejímací ceny a její tok do fondu pro podporu vnitřní kolonizace.
- V § 43 je specifikováno oceňování převzatých nemovitostí s ohledem na investice a meliorace.
- Za § 43 je vloženo ustanovení týkající se nároků pachtýřů nebo nájemců na náhradu investic.
Měnová reforma 1953 - Historie cs
tags:
#krcmar #zakon #o #zabrani #velkeho #majetku
Oblíbené příspěvky:
