V praxi mohou naše stavební záměry zkomplikovat různé zásahy zvenčí, jedním z nich mohou být již existující či připravovaná ochranná pásma. Tato pásma prakticky nemůžeme téměř vůbec ovlivnit, ale jejich existence může být pro nás zásadní. Jedná se o jasně vymezené území, ve kterém je zakázaná jiná činnost nežli ta, pro niž je tento prostor vymezen. To v praxi znamená, že ochranné pásmo na pozemku může velmi zkomplikovat nebo dokonce zcela překazit plánovanou stavební činnost.
Nezbytnou součástí přípravy stavebních záměrů je důkladná analýza zájmového území z hlediska jeho využitelnosti a vhodnosti pro plánovaný projekt. Kromě obvyklých limitů stanovených územně plánovací dokumentací (výška, hmota, podlažnost, funkce atd.) se můžeme často setkat i s omezeními plynoucími z existence různých ochranných pásem.
Ochranné pásmo je vymezená část území, která se nachází v blízkosti konkrétního chráněného objektu nebo území. V tomto pásmu je z důvodu specifické ochrany omezena nebo úplně zakázána činnost, která je v předmětném širším území obecně povolena. Vlastnické právo k pozemkům a stavbám v ochranném pásmu je z hlediska územního omezeno.
V praxi se nejčastěji setkáváme s ochrannými pásmy, která na základě příslušného právního předpisu vzniknou společně se stavbou, jejíž ochranu zabezpečují. Typicky se jedná o ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury. Druhou skupinou jsou ochranná pásma, která vznikají jejich vyhlášením příslušným správním orgánem a vztahují se ke konkrétnímu objektu či území, které je předmětem ochrany.
Účelem vymezení ochranného pásma je zabránit negativnímu ovlivnění okolí stavby nebo dopadům na stavbu, a tím ochránit veřejné zájmy a život, zdraví nebo majetek osob. Zákazy plynoucí z ochranných pásem jsou vždy zásahem do vlastnických práv.
V případě umisťování staveb s negativním dopadem na okolí (např. průmyslové, zemědělské, dopravní stavby) je současně při vydávání územního rozhodnutí o umístění příslušné stavby vydáno i územní rozhodnutí o ochranném pásmu.
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Činnosti v tomto pásmu, které by znemožňovaly nebo ztěžovaly přístup k vedení, nebo které by mohly ohrozit jeho bezpečnost a spolehlivost provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného dle Stavebního zákona. Parametry tohoto pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví stavební úřad v rozhodnutí.
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona.
Existuje celá řada specifických ochranných pásem, která mohou ovlivnit stavební záměry:
Limity využití ZCHÚ jsou dány především zákonem o ochraně přírody a krajiny. V těchto územích platí omezení pro využití ploch, která odpovídají jejich funkci, například ochraně přírody, krajiny a zeleně, nebo rekreačnímu významu území.
Jsou vymezeny rozhodnutím o využití území a slouží k ochraně ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. V těchto prostorech je nutné respektovat technické a ekonomické podmínky jejich využití.
ZPF je zařazen do pěti tříd ochrany podle významu. Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany mají nejvyšší význam a jejich ochrana je klíčová.
Památkové zóny představují významný limit pro další rozvoj území. V těchto oblastech je nutné zachovávat a chránit kulturní dědictví.
Silniční ochranná pásma jsou stanovena zákonem o pozemních komunikacích. Jejich šíře se liší v závislosti na typu komunikace a zda se nachází v zastavěném území obce.
Jsou stanovena zákonem o drahách a jejich šíře se odvíjí od krajní koleje nebo hranic obvodu dráhy.
Tato pásma se týkají například vysokotlakých plynovodů, elektrického vedení, vodovodů, kanalizací a dalších inženýrských sítí. Rozsah ochranného pásma je pro většinu zařízení stanoven zákonem (např. Energetický zákon, Zákon o elektronických komunikacích, Zákon o vodovodech a kanalizačním řadu).
Typickým příkladem může být ochranné pásmo vodního toku, které může omezit výstavbu i v místech, kde již delší dobu voda neteče, pokud se charakter území nezměnil.
Dalším příkladem je ochranné pásmo plynovodu. I když se může zdát, že je pozemek dostatečně vzdálen od hlavního řádu, napojení na něj může vyžadovat protáhnutí stávajícího řádu, a tím i zřízení věcných břemen na sousedních pozemcích.
Ochranné pásmo lesa, stanovené zákonem, vyžaduje minimální odstup stavby rodinného domu od hranice lesa, aby byl les a jeho ekosystém chráněn před vlivem člověka a staveb.
V některých případech se mohou vyskytnout i ochranná pásma zemědělských objektů, jako jsou vepříny. Jejich velikost může být stanovena výpočtem na základě kapacity zvířat a zasahovat do okolní zástavby.
Kde je tedy možno si zjistit všechny potřebné informace a údaje a vypátrat veškerá případná omezení ovlivňující náš záměr?
Nejlepšími a nejvěrohodnějšími zdroji těchto informací jsou příslušný stavební úřad a odbor územního plánování.
Další zdroj informací získáme na úřadu územního plánování, který najdeme vždy na obci s rozšířenou působností a případně také na krajském úřadě. Tyto orgány mají ze stavebního zákona povinnost mimo jiné pořizovat a aktualizovat tzv. Územně analytické podklady, které slouží ke zjištění a vyhodnocení stavu území a omezení změn v území.
Další možností pro zjištění potřebných informací o pozemku je vyžádat si tzv. územně plánovací informaci (§ 21 SZ). Jedná se o předběžnou informaci, kterou stavební zákon umožňuje. Tuto informaci mohou poskytovat úřady územního plánování nebo stavební úřady.
Územně plánovací informace slouží k tomu, aby se žadatel informoval o tom, co lze na předmětném pozemku realizovat a pro co je určen, tedy zda lze požadovaný záměr vůbec uskutečnit.
V případě, že se dozvíte, že se na danou nemovitost některá omezení vztahují, nezoufejte. Existenci ochranných pásem či vymezených zájmových území je nezbytné v průběhu přípravy stavebního záměru ověřit projednáním záměru s dotčenými orgány státní správy a správci či vlastníky dopravní a technické infrastruktury.
Při vymezování ochranného pásma územním rozhodnutím je vždy nutné se zabývat i případným omezením sousedních pozemků a posoudit míru zásahu do vlastnických práv. V rozhodnutí o ochranném pásmu musí stavební úřad přesně definovat zákazy nebo omezení v tomto ochranném pásmu. Pokud lze předem stanovit i dobu platnosti ochranného pásma, je nutné ji v rozhodnutí uvést.
V grafické příloze k žádosti o vydání územního rozhodnutí o ochranném pásmu, kterou bude situační výkres v měřítku katastrální mapy, bude toto pásmo zakresleno, aby byla zřejmá jeho hranice.
Vlastníci dotčených pozemků a staveb se mohou proti vzniku ochranného pásma bránit v průběhu řízení o přijetí opatření obecné povahy uplatňováním námitek a připomínek. Po vyhlášení ochranného pásma formou opatření obecné povahy pak zejména podnětem k zahájení přezkumného řízení u nadřízeného správního orgánu či správní žalobou u příslušného krajského soudu.
V důsledku stanovení ochranného pásma dochází z hlediska územního k omezení vlastnického práva. Zákazy plynoucí z ochranných pásem jsou vždy zásahem do vlastnických práv vlastníků jednotlivých pozemků a staveb v ochranných pásmech.
Dopad zákazů plynoucích z ochranného pásma vždy představuje zásah do výkonu vlastnických práv vlastníků jednotlivých staveb a pozemků v ochranném pásmu.
Vzhledem k tomu, že se často jedná i o citelný zásah do vlastnických práv, musí být v rozhodnutí vymezeno katastrální území s vyznačením jednotlivých parcelních čísel a druhu pozemků, na které se bude ochranné pásmo vztahovat.
Ochranná pásma (ať již zřízená ze zákona nebo vydaným rozhodnutím) nás obklopují a jsou kolem nás v civilizované krajině prakticky všude. Nekupujte zajíce v pytli, který může skrývat nemilé překvapení v podobě různých omezení. Ochranná a bezpečnostní pásma nemusí být za každou cenu chápána jako „nutné zlo“.
tags: #ochranne #pasmo #v #uzemnim #planu #jak