V dnešní době, kdy se reálnost globálních hrozeb jako je jaderný konflikt stává stále více hmatatelnou, se otázka bezpečného útočiště stává pro mnohé aktuální. Ačkoli zombie apokalypsa zůstává doménou fikce, následky jaderného spadu či jiné globální katastrofy jsou reálnou hrozbou. Pro ty, kteří hledají ochranu před těmito riziky, se otevírají dvě hlavní cesty: pořízení prostoru v developerských projektech specializovaných na přežití, nebo výstavba vlastního bunkru na soukromém pozemku.
Jedním z nejimpozantnějších projektů v České republice, který spadá do první kategorie, je komplex Oppidum nedaleko Českého Brodu. Tento areál, původně vojenský pozemek, kde již v roce 1984 začala výstavba armádního bunkru, představuje v současnosti nedobytnou pevnost pro movitou klientelu. Projekt vznikl v období pozdní studené války s cílem odolat i blízkému jadernému výbuchu.
Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor označuje Oppidum za „jedno z nejbezpečnějších míst v Česku vůbec“. Nadzemní část projektu o rozloze přibližně 3 600 m² doplňují přepychové obytné prostory, včetně bazénu. Investorem projektu je Jakub Zamrazil, který však detaily o aktuálním stavu objektu z bezpečnostních důvodů do médií příliš nesděluje. Celkové náklady na přestavbu armádního komplexu v luxusní útočiště se odhadují na sedm miliard korun, což by z něj činilo nejdražší stavbu určenou k bydlení na českém území.
Na rozdíl od podobných zahraničních projektů, kde developři apartmány spíše pronajímají, je koncept Oppida zaměřen na prodej. Počítačové vizualizace naznačují, že nadzemní část by měla sloužit jako luxusní resort s tenisovými kurty a přistávací plochou pro vrtulník, zatímco podzemní prostory by nabídly komfortní obytné zóny včetně lázní, kina, knihovny, kanceláří a ošetřovny. Jádro podzemí tvoří byty o rozloze 160-630 m², přičemž celý bunkr by měl pojmout přibližně 50 osob.
Zájem o útočiště z oceli a betonu zaznamenávají i české firmy specializující se na projektování a stavbu bunkrů pro soukromé rodiny. Společnost Survival Company, nabízející kryty pod značkou Logic Shelters, zdůrazňuje, že pořízení bunkru je komplexní projekt vyžadující čas a pečlivé plánování, podobně jako stavba rodinného domu.
Proces zrodu bunkru začíná analýzou klientských požadavků, následují projekční práce, povolovací řízení, samotná realizace stavby a předání majiteli. Podzemní bunkry jsou obvykle realizovány jako vyztužené železobetonové konstrukce. Firma klade důraz na utajení stavby před okolím a subdodavatelé pracují na projektu po částech, aniž by znali jeho celkové parametry, což zvyšuje bezpečnost.
Po ukončení projekčních prací trvá budování krytu minimálně tři měsíce, v závislosti na složitosti projektu. Bunkry Logic Shelters jsou navrženy tak, aby odolaly rázovým vlnám při explozích a jaderným, chemickým či biologickým útokům. Statická část je tvořena železobetonovou konstrukcí s minimálním pláštěm 300 mm. Každý kryt je rozdělen na ubytovací sekci a technické zázemí s elektrickým zdrojem a vzduchotechnikou. Vstupní modul je monolitický betonový dílec, přizpůsobený okolnímu terénu.
Další česká společnost, Tebrix Safety, zaznamenala během pandemie zvýšený zájem o filtrační jednotky vzduchu a během uprchlické krize i o samotné kryty. Společnost nabízí nejen podzemní bunkry, ale i panikové místnosti určené k úniku před kriminálníky. Tyto kryty splňují normy pro civilní ochranu a odolávají průmyslovým haváriím, živelním pohromám i bombardování. Menší „obrněný sklep“ může poskytnout zázemí rodině na měsíc, zatímco větší prostory s náročnějším technickým zajištěním umožňují delší pobyt.
Robert Vicino, šéf společnosti Vivos, která po světě buduje luxusní kryty, odmítá názor, že zájem o bunkry je jen módní výstřelek. Poukazuje na to, že moderní kryty nabízejí mnohem větší komfort než jejich předchůdci z dob studené války a zdůrazňuje význam duševní pohody v krizových situacích. Lidé podle něj nesmí zapomenout na normální život ani po potenciální katastrofě.
Bydlení v podzemí se v Česku stává trendem, který láká lidi nejen kvůli úsporám energií, soukromí a originalitě, ale také jako ekologické řešení. Domy chráněné zeminou nabízejí stabilní teplotu po celý rok díky přirozené klimatizaci půdy. To vede k nižším účtům za energie a menším nárokům na údržbu.
Podzemní domy již nejsou jen doménou fanoušků sci-fi. Jsou to elegantní, pasivní a moderní stavby, které často ani zvenčí nepoznáte. Z ponurého bunkru se tak stává stylový rodinný dům s prosklenými stěnami, terasami a výhledem do krajiny - podzemní designová vila.
Každé netradiční bydlení má svá specifika. Dům pod zemí vyžaduje precizně zpracovaný projekt a kvalitní hydroizolaci, protože zemina působí tlak a vlhkost. Je nutné počítat s individuálním projektem, nikoliv s katalogovým řešením.
Klíčové je také zajištění dostatku světla prostřednictvím dobře umístěných světlovodů a velkých oken, aby se v podzemí lidé necítili stísněně. Moderní architektura však umožňuje kombinovat komfort, světlo a ekologii i v podzemních stavbách.
Příběh Tristana, který v roce 2014 koupil za 100 000 eur (cca 2,7 milionu Kč) bunkr postavený NATO v 80. letech v německém Twistedenu, ilustruje potenciál těchto staveb. Jeho motivací byla touha po originálním bydlení. Náročná, ale uspokojující renovace za přibližně 250 000 eur (cca 6,2 milionu Kč) proměnila tento bunkr na prostor o rozloze 130 m².
Renovace zahrnovala instalaci oken a skleněných dveří pro přirozené osvětlení, vytvoření otevřeného obytného prostoru, přidání ložnic a moderní koupelny, izolaci střechy a úpravu exteriéru. Interiér nyní kombinuje moderní prvky s industriálním stylem, s 4metrovým klenutým stropem, kulečníkovým stolem, barem a klavírem.
Tristan plánuje další vylepšení, jako je instalace solárních panelů a případně bazénu a sauny. Bunkr také pronajímá přes Airbnb, což mu umožňuje částečně pokrýt náklady na jeho údržbu. Svým příběhem chce inspirovat ostatní, aby následovali své sny.
Příklady z Velké Británie ukazují, že i bývalé protiatomové kryty z dob studené války s platným stavebním povolením pro přestavbu na moderní bydlení se stávají předmětem zájmu. Kryt v anglickém hrabství Rutland, vybudovaný v 60. letech jako pozorovatelna Royal Observer Corps, byl nabízen v aukci za vyvolávací cenu 650 000 liber (přes 19 milionů korun). Plány zahrnují rekonstrukci na luxusní obydlí s energetickou soběstačností a dostatkem prostoru pro garáže či tenisové kurty.
V České republice se objevují i projekty na využití starých vojenských bunkrů, tzv. „řopíků“. Juráš Lasovský a jeho přátelé koupili od armády několik těchto staveb a upravili je pro rekreační účely. Ačkoli jsou tyto stavby malé a postrádají světlo, architektonické úpravy, jako je nadzvednutí vrchní části, umožňují zvětšení vnitřního prostoru a pronikání světla. Propojení těchto bunkrů může v budoucnu vytvořit turistické či naučné stezky, podobně jako v Norsku či Švédsku.
tags: #prestaveny #bunkr #na #bydleni