Červený kostel v Olomouci, který byl více než šedesát let uzavřen veřejnosti, se po rozsáhlé rekonstrukci proměnil v živý kulturní a společenský prostor. Původně luteránský kostel, sloužící od roku 1959 jako depozitář knih Vědecké knihovny Olomouc, získal díky novému využití nový život. Kraj jako vlastník této památkově chráněné stavby se rozhodl pro výstavbu nového objektu pro uskladnění knižního fondu, čímž uvolnil kostel pro kulturní účely.
Původní luteránský Červený kostel v Olomouci byl od roku 1959 nepřístupný veřejnosti a sloužil jako sklad knih Vědecké knihovny Olomouc. Objekt kostela se nacházel ve velmi špatném stavu, což si vyžádalo rozsáhlé sanační práce. Mezi nezbytné úpravy patřilo zpevnění základů, sanace vlhkého a zasoleného zdiva, oprava poničených omítek a štuků, a také čištění a doplnění fasádního obkladu. Kompletně byly provedeny nové podlahy až na úroveň terénu.
Jedním z nejnáročnějších zásahů byla oprava střechy. Krov byl v důsledku zatékání rozsáhle poškozen a hrozilo jeho zřícení. Proto došlo k jeho výměně s maximálním úsilím o zachování původních, nepoškozených prvků. Novodobá krytina z falcovaných plechů byla nahrazena čtvercovými měděnými šablonami ve formátu původní krytiny.
Cílem návrhu bylo skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Nové využití kostela si vyžádalo také nutné provozní zázemí, které nebylo možné vybudovat v původních prostorách. Proto byla vytvořena nová přístavba, která slouží jako spojnice mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny a zároveň poskytuje vstupní prostor s recepcí a kavárnou.
Přístavba je navržena jako krystalická hmota reagující na neogotickou formu Červeného kostela. Fasády i střecha objektu jsou z černého hliníkového plechu. Interiéru přístavby dominuje beton v jemném růžovém odstínu, který barevně navazuje na původní červené cihly kostela a vytváří tak měkký přechod a symbiózu obou budov. Velké plochy betonu a skla doplňuje dekorace v podobě rozsáhlé stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením.
Vstupní foyer nové přístavby je dominantou ocelová knihovna přes celou jednu stěnu, která nejenže odkazuje na původní funkci budovy, ale také vylepšuje akustiku prostoru a skrývá technické instalace. Do knihovny je zapuštěna sestava pro kavárenské vybavení. Recepční pult je proveden z tenkostěnného betonu v růžovém odstínu a navazuje na další betonové povrchy - podlahy, nábytek nebo stěny. Elegantní svítidla z probarveného skla jsou významným prvkem interiéru.
Kavárenské posezení tvoří kombinace dřevěných a plastových židlí doplněných o pohodlná polstrovaná křesílka. Dřevěné židle z masivního ořechu slouží i v prostoru kostela jako variabilní hlediště.
Prostor kostela byl v maximální možné míře navrácen do původního stavu. Nově byl proveden například paraván z dílny sochaře Jana Dostála. Tento umělec, rodák z Olomouce, ozdobil střechu a věž kostela svými ocelovými zdobnými prvky, které nazývá "Šperky". Symbolika těchto prvků čerpá z gotického názvosloví.
Zajímavým prvkem je také policová stěna na míru u oltáře, připomínající knižní oltář, navržená Atelierem-r společně s Janem Dostálem. Na oltáři se nachází nerezový kříž.
Architektonické studio Atelier-r působí na poli architektury již téměř 20 let a v jeho čele stojí architekt Miroslav Pospíšil. Ateliér se zabývá úpravami stávajících objektů i návrhy novostaveb a na svém kontě má několik významných ocenění. Mezi jeho nejvýraznější projekty patří rekonstrukce paláce hradu Helfštýn.
Pro projekt záchrany Červeného kostela byla klíčová filozofie spojení historické architektury s novodobou vrstvou. Jak uvádí Miroslav Pospíšil, záchrana kostela bez moderní přístavby by nedávala smysl. Na rozdíl od Helfštýna, kde nová hmota vznikla vedle památkově chráněného objektu, zde tvoří nová přístavba jeho součást.
Díky návrhu se otevřela veřejnosti dříve oplocená část okolního prostoru kostela. Odstranění oplocení vytvořilo veřejně přístupnou piazzettu doplněnou o mobiliář a zeleň.
Nové využití kostela přineslo Vědecké knihovně v Olomouci reprezentativní prostor pro pořádání výstav, konferencí, besed a autorských čtení. Areál bude sloužit také k workshopům, vzdělávacím akcím a komorním aktivitám Moravského divadla a Moravské filharmonie, a navíc jako informační centrum. Zrenovovaný sál má kapacitu až 200 diváků.
Otevření nově zrekonstruovaných prostorů zahájila knihovna pětidenním festivalem s bohatým programem. Během prvního týdne navštívilo místo rekordních 6 000 návštěvníků. Celá přestavba vyšla město na 170 milionů korun.
tags: #rekonstrukce #atelieru #kostel #design