Staré bytové domy, které jsou na pokraji havarijního stavu, mohou být proměněny v moderní a energeticky úsporné domovy. Komplexní rekonstrukce výrazně zvyšuje hodnotu bytu a prodlužuje životnost budovy. Jedním z klíčových prvků revitalizace je i modernizace či výstavba nových balkonů a lodžií.
Rekonstrukce staršího bytového domu je zásadním krokem k prodloužení jeho životnosti, zlepšení komfortu bydlení a zvýšení tržní hodnoty jednotlivých bytových jednotek. Na příkladu rekonstrukce bytového domu v Kladně si ukážeme, jaké investice je možné realizovat v rámci komplexní revitalizace a jaké výhody přináší.
Před rekonstrukcí často dochází k zatékání a prosakování vody nejen do suterénních prostor, ale i přes střešní konstrukci a balkony. Tyto problémy vedly k vzniku havárií v jednotlivých bytech, šíření plísní a fleků na zdech, což postupně zhoršovalo životní podmínky v domě.
Podle odborníka Jana Havlíčka byla rekonstrukce nezbytná pro zajištění bezpečnosti obyvatel a prodloužení životnosti domu. "Pravděpodobně by docházelo ke zkrácení životnosti celého domu a některé byty by pravděpodobně nebylo možné užívat," uvedl Havlíček.
Revitalizace zahrnovala opravy na fasádě, střeše a uvnitř budovy. Byl proveden široký rozsah prací, které zahrnovaly:
Modernizace se dotkla i původních rozvodů inženýrských sítí, které již nevyhovovaly současným normám. Bylo nutné vyměnit stoupací potrubí kanalizace, vodovodní rozvody a kompletně rekonstruovat elektrorozvody. Tím se zvýšila bezpečnost domu a minimalizovala rizika spojená s možnými haváriemi.
Jedním z hlavních přínosů revitalizace bylo snížení energetické náročnosti budovy o přibližně 39 %, což znamená výrazné úspory na nákladech za vytápění. Tyto úspory se projevily již během první zimy po rekonstrukci. Podle jedné z obyvatelek, paní Jaroslavy, „nemusím topit tolik jako dřív, a to je znát na fakturách.“
Na tyto práce je navíc možné získat dotace z programu Zelená úsporám, což výrazně snižuje celkové náklady na rekonstrukci.
Dalším významným krokem, který přispěl ke zvýšení komfortu bydlení a tržní hodnoty bytů, byla výstavba nových balkonů. V domě, kde byla původně jen francouzská okna, byly instalovány zavěšené balkony, čímž se užitná plocha každého bytu zvětšila o přibližně 2,2 m².
„Instalace balkonů proběhla bez problémů a obyvatelé jsou velmi spokojeni,“ dodává Jan Havlíček.
Komplexní revitalizace bytového domu, jakou byla provedena v Kladně, přináší řadu výhod. Odstranění havarijního stavu a prodloužení životnosti domu o dalších 50 let je jen začátek. Výrazné snížení energetické náročnosti, modernizace inženýrských sítí a výstavba nových balkonů přispívají ke zvýšení tržní hodnoty bytů.
Podle Jana Havlíčka se hodnota jednotlivých bytů po rekonstrukci zvýšila až o 600 000 Kč, což potvrzuje, že investice do revitalizace je mnohem výhodnější než mít peníze na běžném účtu.
Jestliže máte ve vašem bytě balkon, který za dobu od výstavby domu až dodnes neprošel generální opravou, pak je možná na čase se nad stavem vašeho balkonu zamyslet. Váš bytový dům je starý několik desítek let a životnost původních izolací proti vodě a klempířských prvků, které ochraňují balkon před účinky dešťové vody, sněhu a ledu, je již dávno pryč. Přitom právě působení vody ve všech jejich skupenstvích je největší nepřítel statiky vašeho balkonu.
V tomto případě se nabízí kompletní generální oprava balkonu včetně nového zábradlí a nového ukotvení zábradlí do obvodových stěn domu. Právě špatný systém ukotvení zábradlí je nejčastějším důvodem zatékání vody do konstrukce balkonu, protože kotva zábradlí je zapuštěna do podlahy balkonu.
Balkonové desky zděných bytových domů budovaných v 50. - 70. letech byly ve většině případů navrženy jako železobetonové konzoly. Problémem tohoto systému bylo navržené ukotvení balkonového zábradlí. Již po několika letech provozu bytového domu začalo do konstrukce balkonu zatékat právě okolo kotvení zábradlí. Po delší době začalo „uhnívat“ oplechování balkonu a svou životnost již měla za sebou i izolace proti vodě celého balkonu.
Takovéto balkony je nutné skutečně opravit generálně, tzn. provést kompletně novou izolaci proti vodě, nové oplechování, nové kotvení balkonového zábradlí a zejména sanaci poškozené nosné železobetonové desky balkonu.
Největším rizikem při opravě balkonu je částečná oprava. Bezpodmínečně nutná je sanace železobetonové nosné desky a oprava izolace proti vodě. K tomu je třeba vybourat celou skladbu balkonu. V případě, že někdo vymění starou dlažbu, pod ní provede částečnou izolaci proti vodě a pouze nově natře staré zábradlí, jež je stále kotveno do podlahy balkonové desky, je to opatření téměř neúčinné.
V příspěvku je rozebrána problematika do exteriéru vystupujících konstrukcí, konkrétně předsazených lodžií panelových domů, jejich rozdělení podle způsobu zapojení do konstrukčního systému stavby, jejich typické poruchy způsobené zejména vlivem teplotního namáhání, variantní možnosti sanace poruch s omezením příčin jejich vzniku včetně omezení teplotního namáhání.
Lodžie lze rozdělit podle způsobu zapojení do konstrukčního systému:
V regionu bývalého Severočeského kraje se předsazené lodžie vyskytují u konstrukční soustavy T 06 B a T 08 B. U soustavy T 06 B jsou to lodžie na věžových domech nejstarších typů objektů od roku 1966 do roku asi 1973. Stěnové i stropní lodžiové panely procházejí z vnitřního prostoru do vnějšího prostředí zcela bez přerušení tepelného mostu a bez dilatace.
U řadových objektů T 06 B byly realizovány předsazené hospodářské lodžie na schodištích s probíhajícími stropními panely mezipodest. Nosné stěny jsou stykovány v úrovni obvodového pláště.
U všech vývojových variant stavební soustavy T 08 B jsou lodžie koncipovány jako samostatná konstrukce představená vně obvodového pláště. V průběhu let byly zaváděny úpravy pro zlepšení tepelné izolace a omezení vlivu objemových změn.
Poruchy styků a dílců v exteriéru jsou důsledkem cyklického působení dilatačních změn účinky teploty a vlhkosti. Dochází k cyklicky rozvíjejícím se poruchám, drcení, posunům v ložných spárách a rozevírání styků mezi čely stropních dílců.
Kotevní ocelové konzoly u staré T 08 B jsou příliš tuhé jak ve svislém, tak i ve vodorovném směru. Brání volné teplotní dilataci, která by při extrémních rozdílech teploty mohla u dlouhých řadových objektů činit až ±12 mm. Tyto pohyby jsou omezeny tuhostí konzol za vzniku nadměrného namáhání v dílcích a stycích.
Dalšími příčinami, které urychlují porušování konstrukce, jsou montážní a výrobní vady.
Poruchy svislých styků a dílců v interiéru se vyskytují u prvních a většinou i dalších styků v interiéru a u nadpraží dveřních otvorů v blízkosti obvodového pláště.
Poruchy vodorovných styků v interiéru u T 08 B zahrnují drcení zhlaví stěn a rozvírání ložné spáry stropních dílců vlivem pootáčení ve styku zabudovaných tuhých ocelových konzol připojujících lodžie.
Na trvanlivost vyztužených betonových konstrukcí má velký vliv koroze výztuže. Aby mohla koroze probíhat, musí být splněny naráz následující předpoklady: pasivace povrchu oceli musí být narušena neutralizací betonu vlivem průniku CO2 do povrchu betonu (karbonatací betonu), k oceli musí mít přístup kyslík a beton musí být dostatečně vlhký.
Při karbonataci betonu se postupně od povrchu betonu působením CO2 a vlhkosti mění zásaditý hydroxid vápenatý na uhličitan vápenatý a původní pH se snižuje až na pH 7. Když tloušťka karbonatované vrstvy dosáhne výztuže a pH klesne pod hodnotu pH 9,3, nastává ztráta pasivace a jsou vytvořeny podmínky pro korozi výztuže.
V průběhu koroze oceli zvětšují korozní produkty svůj objem zhruba 2,6 krát. Tím dochází k tvorbě trhlin, slabá krycí vrstva se odlupuje a korozní jevy se dále urychlují.
Ostatní poruchy lodžií vznikají v závislosti na konstrukčním řešení stropních dílců a zábradlí - ztráta celistvosti dutinových dílců, rozpad betonu, koroze nosné výztuže, poruchy dané nedostatečnou únosností dílců či přetížením, degradace podlah, zatékání do konstrukce a interiéru, koroze a poruchy zábradlí.
Poruchy dílců lodžií se prakticky nevyhýbají žádné konstrukční soustavě a jsou většinou zapříčiněny chybami v konstrukčním řešení, výrobními či montážními vadami, podceněním účinků vnějšího prostředí.
Tyto poruchy je možno řešit pomocí zesilující výztuže a betonáží.
Spolehlivým a teoreticky správným řešením je pouze úplná rekonstrukce předsazených lodžií, spočívající v demontáži stávající konstrukce a v provedení konstrukce zcela nové s respektováním všech silových a deformačních účinků.
Toto řešení nelze většinou zvolit jak z finančních, tak i z provozních důvodů. U předsazených lodžií typu a) a u ostatních z interiéru do exteriéru přímo probíhajících konstrukcí je to prakticky nemožné.
Nabízejí se i kompromisní způsoby sanace. Rozdělení dlouhých řadových lodžií T 08 B na několik dilatačních úseků demontováním lodžiových stropních panelů ve vybraných modulech a provedením nových kluzně uložených stropních desek nebo k objektu zavěšených balkónů.
Pokud bude při opravě předsazených lodžií provedena pouze sanace poruch železobetonu bez omezení vlivu teplotní dilatace, je prokázáno, že provedené opravy budou mít pouze několikaletou životnost.
V praxi se aplikuje kompromisní varianta sanace. V rámci sanace je řešena reprofilace narušeného betonu nosných stěn a stropních dílců s eventuálním zesílením výztuže, reprofilace narušeného betonu ložných styků, reprofilace narušeného stykového betonu mezi čely stropních dílců včetně náhrady zkorodované spojovací výztuže, zvětšení uložení stropních dílců.
Následně jsou svislé vystupující konstrukce opatřeny tepelně izolačním obkladem dle výpočtu optimalizované tloušťky (většinou nejméně 40 mm pěnového polystyrénu). Tím se docílí vyloučení přímého působení srážkové vody a teplotních šoků na konstrukci.
Balkony a lodžie poskytují prostor, pohodlí a musí být bezpečné. Nesplňují toto balkony vašeho bytového domu? Vyskytuje se vlhké, nebo nestabilní zdivo? Doporučujeme rekonstrukce lodžií a balkonů realizovat v rámci zateplení zdí domu, nebo při jeho revitalizaci.
Zateplení lodžií výrazně vylepší tepelnou izolaci interiéru. V bytě se lépe udrží konstantní teplota, nevznikají studená a vlhká místa v okolí lodžie a dojde k eliminaci jejich vzniku. Součástí zateplení je i finální probarvená omítka, která dodá svěží vzhled.
Podlaha balkonu či lodžie je více namáhána než podlahy uvnitř bytu. Je vystavena působení povětrnostních vlivů a velkým teplotním rozdílům. Před samotnou rekonstrukcí je vhodné provést sanaci těchto podlah a důkladně je izolovat.
Zasklení ochrání před povětrnostními vlivy a z vaší lodžie se rázem stane „místnost navíc“. Bezrámové zasklení je uzamykatelný a elegantní systém, v jedné kolejnici pohyblivých bezpečných skleněných tabulí o tloušťce 6 mm. Rámové zasklení je dobře ovladatelný systém.
Vaše balkony dokážeme osadit moderním zábradlím dle vašich přání. S přihlédnutím k soukromí a zároveň propustnosti světla doporučujeme hliníkové profily s mléčnou skleněnou výplní.
Balkón je konzolovitě vyložená konstrukce, vystupující z líce průčelí, díky čemuž je jednou z nejvíce namáhaných částí stavby. O trvanlivosti a kvalitě konstrukce balkonu rozhodují v minulosti mnohdy podceňované detaily. Aby balkón mohl být bezpečný a mohl plnit svou funkci, tedy být oblíbeným místem k odpočinku, tak je potřeba věnovat pozornost podrobnostem v návrhu a provedení.
Důležité je, aby povrch měl sklon od průčelí asi 2 % a aby na něj byly použity mrazuvzdorné materiály. Pro správné odtékání a odkapávání vody je nezbytné konec předsazené konstrukce opatřit tzv. okapním nosem (balkónovým profilem), aby voda nezatékala na čelní a následně spodní plochu nosné desky.
V případě havarijního stavu železobetonové nosné desky je nutné nejdřív odkrýt obnaženou zkorodovanou výztuž a odstranit degradovaný betonový povrch. Výztuž pak ošetříme např. antikorozním nátěrem a beton opatříme spojovacím můstkem.
V dalším kroku zajistíme odtok vody z balkonu spádováním. K tomuto účelu jsou vhodné desky z kvalitního extrudovaného polystyrenu, povrchově upraveného po obou stranách polymercementovou stěrkou vyztuženou síťovinou ze skelných vláken.
Po vyzrání se provede armování spojů desek pomocí skelné tkaniny. Takto rovný, od fasády dostatečně spádovaný podklad je připravený k montáži oplechování a hydroizolace.
Na vnější hranu přilepíme lakované hliníkové lemování (balkónový profil) pomocí samolepicí butylové pásky. Spojování jednotlivých balkónových profilů se provádí pomocí balkónové spojky a pružného, neutrálního silikonového tmelu.
Na vnitřním koutu do čerstvě nanesené hydroizolační stěrky zakotvíme prvky těsnicího systému pro pružné a trvalé utěsnění stykových a rohových spár.
Finálně se provedou minimálně dva, na sebe kolmé, celoplošné nátěry hydroizolační stěrky. V případě, že povrch bude namáhán, se doporučuje hydroizolační stěrku nahradit speciální polyethylenovou tkaninou.
Tímto způsobem zrealizované souvrství se po jeho vyschnutí opatří mrazuvzdornou dlažbou. K lepení používáme rychletvrdnoucí a deformovatelná lepidla, která přenášejí délkové změny a pohyby konstrukcí.
Finálním krokem je vytmelení konstrukčních a dilatačních spár vhodným elastickým těsnicím tmelem.
tags: #rekonstrukce #panelovych #balkonu