Předmětem tohoto článku je zpráva o statickém zhodnocení památkově chráněného objektu Rodinného domu v Karlovicích č.p. 280, známého jako bývalá rychta. Zhodnocení bylo provedeno na základě místního šetření a vizuální prohlídky s nedestruktivními mechanickými testy, které proběhlo 26. listopadu 2017.
Jedná se o barokní dvojpodlažní objekt s kamennými sklepy a částečně obytným podkrovím. Objekt má půdorys ve tvaru písmene L, přičemž na severní straně jsou patrné pozůstatky hospodářské části. Střecha je mansardová, krytá břidlicí a místy dřevěným šindelem. Památkový katalog uvádí rok výstavby objektu 1745.
Objekt vykazuje několik staticky významných a vzájemně provázaných poruch, které vedly k jeho havarijnímu stavu. Nachází se ve svahu, který není udržován, ale jeho stabilita je zajištěna kořenovým systémem rostlin a křovin, čímž je předcházeno erozi půdy při přívalových deštích.
Na severní straně objektu se nacházejí obrysy kamenné hospodářské budovy, která k rychtě náležela. Její stav byl vyhodnocen jako zřícenina. Zarostlá střecha s původní břidlicovou krytinou představuje nebezpečí pro pohyb osob.
Celý objekt je prorostlý zelení, obvodové zdivo není soudržné a stropy i střechy jsou částečně propadlé. Klenby jsou nesoudržné a hrozí jim zřícení, zdivo je rozvolněné.
Na rozhraní kamenné zříceniny hospodářské budovy a hlavní budovy domu na severní straně dochází ke zvýšené koncentraci vody. Pravděpodobně zde došlo ke změně základových poměrů.
Objekt má kamenný základ s hliněnou podlahou. Některé omítky jsou zachovány. Mezi základovými zdmi jsou vybudovány sklepní prostory, přístupné z exteriéru (východní strana) a interiéru. Jsou odděleny a zaklenuty valenými klenbami s výsečemi.
Vnitřní omítky nejsou nadměrně promočené a nevykazují známky hluboké vlhkosti; jsou přiměřeně vlhké a voda je pravděpodobně odváděna propustnými kamennými základy.
Vnější omítky jsou zvětralé, částečně chybí, což odpovídá podmínkám, ve kterých byl objekt udržován.
Základová konstrukce a sklepy nejsou plně zapuštěny pod úroveň terénu; spodní stavba je jednostranně zapuštěna.
Kamenné zdivo je konzistentní, neporušené třením a jednotlivé prvky nejsou prasklé. Únosnost kamene nebyla vyčerpána.
Kamenný sokl na jižní straně je tvarován jako opěrná stěna. Zde byla zjištěna lokálně uvolněná drobnější kameny, pravděpodobně v důsledku klimatických podmínek a vodní eroze.
Na stěnách objektu se nachází letité porosty popínavé a náletové zeleně, která nepříznivě ovlivňuje vlhkostní a pevnostní podmínky zdiva.
Na severní straně u ruiny hospodářské části je lokálně prolomená základová stěna, dochází k propadu ve svislém směru. Příčina lokálního propadu není zcela jasná, ale mohla být způsobena nešetrnou demolicí nebo odstraněním nosné konstrukce v kombinaci se změnou vodních poměrů v zemině. Trhlina a sedání se jeví jako aktivní.
Kameny jsou prozatím neporušeny lomem, jejich pevnost je dostatečná a soudržnost zajišťuje tření společně s váhou horní stavby.
Horní stavba však není svázána pozedními věnci ani funkčními stropy či krovem, její stabilita je diskutabilní.
Na severní stěně, z pohledu ze severního svahu, se v pravém rohu zrcadlově opakuje situace s propadající se klenbou, podobně jako na opačné straně. Navazující stěny hospodářské části jsou nestabilní a nesoudržné.
U severní stěny dochází k podmáčení základové půdy, což může přispívat k rychlejšímu sedání základové konstrukce. Dynamické zatížení od propadu mohlo způsobit nové stlačení zeminy a upravit základové poměry.
Na západní stěně je významná staticky závažná trhlina, která pravděpodobně vznikla v návaznosti na pokles základu a nefunkční vazbu krovu a stropních konstrukcí. Došlo k vyčerpání spárové únosnosti a soudržnosti, stěna se utrhla v místě nejmenší tuhosti kolem okenního otvoru.
Chybějící příčné vazby v úrovni jednotlivých podlaží způsobují odklánění stěny od objektu ven. Trhlina je hodnocena jako aktivní. Bez zajištění a stažení objektu dojde pravděpodobně k utržení stěny.
Cihelné klenby nad otvory v západní stěně jsou vlivem trhliny porušeny a hrozí jejich zborcení.
Nosná obvodová konstrukce je z plných cihel. Fasáda je pokryta zbytky zvětralých omítek, náletovou zelení a mechem.
Severní stěna má oslabenou tloušťku vlivem klimatických vlivů - odpadnutí zvětralých cihel. Životnost zdiva na severní straně je diskutabilní.
Uložení cihel na kamenný základ je vesměs rovinné a tuhé. Lokálně jsou významně poškozeny některá místa, které je nutné stabilizovat.
V interiéru lze vidět spárové rozestupy a trhliny v jednotlivých místnostech. Stropní konstrukce má vyčerpanou funkci horizontálního ztužení a je nutné objekt po celé výšce stáhnout táhly v každé úrovni podlaží včetně střešní konstrukce.
Vnitřní omítky částečně chybí, někde jsou zachovány. Na vnitřních stěnách jsou zdivo a omítky napadeny dřevokaznými houbami (dřevomorkou).
Stropní konstrukce v přízemí jsou z části tvořeny cihelnými klenbami (křížová klenba a valená klenba), které mají rozevřené spáry. Není zajištěna dostatečná únosnost spárové výplně a lokálně jsou cihly uvolněny.
Dřevěné trámové stropy jsou v havarijním stavu, což je zhoršeno destrukcí krovu. Zatékání do objektu je napříč podlažím až do spodní úrovně.
Podhledy jsou promáčené, deformované, místy odpadnuté. Kousky nosných trámů jsou uvolněny ze svých pozic. Stropní i podlahová konstrukce je napadena dřevokazným hmyzem a houbami v pokročilém stádiu.
Na podlahách se nachází fólie, které způsobují zadržování vodních par a nadměrnou vlhkost, přispívající k degradaci dřevěných stropů a podlah.
Krov je zhotoven jako stojatá stolice s hambálkem, tvar střechy je mansardový s polovalbami na průčelí objektu.
Na jižní straně je zachována funkce krokví a pozednice, vaznice a vzpěr. Dřevo zde nemá plnou únosnost, ale není poškozeno nadměrnou hnilobou. Vzhledem k vysoké vlhkosti v půdních prostorech je zde přítomen dřevokazný hmyz.
Krov momentálně z převážné části neplní statickou funkci. Téměř celá severní strana je lokálně propadlá, chybí část střešní krytiny a hlavní nosné prvky (vaznice, sloupky, vzpěry) jsou uhnilé, přerušené nebo upadlé. Hlavní vazné trámy jsou přerušeny, chybí kleštiny a hambálky. Krov je značně nestabilní.
Původní dřevěná šindelová krytina je zachována pouze na jižní části, zbytek je nahrazen břidlicovou. Nosná konstrukce krovu nebyla navržena na těžkou krytinu, prvky jsou přetíženy.
Dochází k neustálému zatékání do objektu, jehož vliv je viditelný o několik podlaží níže.
Vnitřní vřetenové schodiště je z části kamenné, z části dřevěné. Dřevěné stupně jsou uhnilé, prolomené a popraskané, pohyb po něm je nebezpečný.
Okna jsou dvojkřídlá, kastlíková, s osmi tabulkami. Rám okna i sklo jsou převážně zachovalé. Je nutné zajistit okenní křídla proti samovolnému pohybu.
Dřevěné podlahy jsou z různých druhů dřeva, místy překryty fóliemi, napadeny dřevokaznými houbami a hmyzem, někde zcela uhnilé a propadlé.
Pro pohyb v části zříceniny hospodářské stavby je doporučeno odstranit zbytky střešní konstrukce a vytvořit stabilní pochozí plochy, které umožní pohyb při údržbě a rekonstrukci.
Místo je vhodné vykácet a vyčistit, aby bylo možné podrobněji zjistit základové poměry.
Celá spodní stavba musí být vizuálně a mechanicky zkontrolována a uvolněné kameny zajištěny vyklínováním a případným zpevněním (obetonováním).
Je nutné odstranit porosty ze zdiva, aby nedocházelo k uchycování kořenů ve spárách.
Prolomené místo na severní straně je třeba zpevnit dozděním kameny z hospodářské části a po řádném vyklínování dobetonovat vysokopevnostním betonem.
Po vyčištění a zajištění odvodnění místa je doporučeno provést sondy pro zjištění stavu zeminy. Zpevnění základu a zeminy by mělo probíhat souběžně.
Pro bezpečný pohyb v objektu při rekonstrukci a sanaci je doporučeno odstranit zbytky podhledů.
Únosnost stropní konstrukce je diskutabilní. Je doporučeno odstranit shnilé části podlahy, desky a podhledy, vyhnilé trámy a vytvořit novou provizorní konstrukci pro bezpečné přemísťování v objektu.
Je nutné „otevřít“ všechny povrchy podlah, aby bylo možné proudění vzduchu a odvádění vlhkosti.
Půdní prostor musí být neprodleně vyčištěn a konstrukce, které jsou nezajištěny, volně visící, převislé a utržené, musí být zajištěny.
Všechny otvory, kde chybí střešní krytina, musí být lokálně opraveny a zakryty.
Konstrukce horní stavby je viditelně rozvolněná v horizontálním směru - její prostorová tuhost je vyčerpána. Nosné zdivo má otevřené svislé spáry a je nakloněno z roviny. Střešní konstrukce je místy zcela otevřená a do objektu zatéká.
Výplně otvorů jsou nefunkční. Nefunkční a místy chybějící omítky nechrání zdivo před povětrnostními podmínkami.
Objekt je staticky ne zcela funkční a bez řádného ztužení a oprav dojde pravděpodobně k masivnímu zřícení a havárii objektu.
Vzhledem k závažnosti poškození, tvaru a umístění trhlin, vybočení stěn a vyčerpané tuhosti stropních konstrukcí, může lokální havárie způsobit řetězový efekt, po kterém bude objekt poškozen nenávratně.
Vnější kordonová římsa je poměrně zachovalá na východní a jižní části. Obloukové střešní vikýře lze vidět už jen na jižní části střechy.
Objekt, jeho tvar a členění je významnou památkou. Některé z jeho přilehlých částí již nejsou zachovány, zejména hospodářská část.
Historické prameny udávají, že se usedlost karlovické rychty skládala také ze dvora, stájí, stodol, šenku a zahrad. Z původního zařízení nezbylo nic.
Objekt je v havarijním stavu, lokálně již došlo k několika haváriím částí nosných konstrukcí. Byla vyčerpána únosnost i použitelnost některých konstrukcí a materiálu. Časové období, ve kterém lze konstrukci udržet v tomto stavu, není možné určit.
Stavba je znehodnocena krom zanedbané údržby také vlivem neodborně provedených stavebních zásahů.
Bez okamžitého započetí sanačních prací hrozí lokální zřícení objektu a jeho následná celková havárie.
V předešlých letech bylo provedeno několik prohlídek a posouzení. Výsledky měření trhlin označují trhliny jako „Aktivní“ a tento stav přetrvává.
Stavba se lokálně dostává do nestabilního stavu a nelze přesně říci, jak dlouho v tomto stavu vydrží.
Pokud má být objekt zachován, je nutné jej co nejdříve stabilizovat. Stabilizace bude provedena kombinací metod celkového stažení ocelovými táhly, stehování zdiva, spárových kleštin, lokálních injektáží, obnovy stropů a zpevnění zeminy.
Zajímavé na objektu je použití kombinací stropních konstrukcí valených a křížových kleneb s trámovými stropy. V obvodovém zdivu lze nalézt niky. V pokojích s plochými stropy lze nalézt štukové římsy a fabiony.
Vnější kordonová římsa je poměrně zachovalá na východní a jižní části. Obloukové střešní vikýře provedení „volské oko“ lze vidět na jižní části střechy.
Zmínka o bakalářské práci na téma návrhu obnovy bývalé rychty s hospodářskou částí v Hodíškově (projekt BGA032 - Ateliér architektonické tvorby 4 - Obnova památek) naznačuje širší zájem o problematiku obnovy rycht. První zmínka o rychtě v Hodíškově pochází z let 1462 a 1483, přičemž vznik se předpokládá okolo roku 1417.
Rod Linsbauerů vlastnil rychtu v Hodíškově v letech 1813 až 1945 a zasloužil se o její přestavbu do podoby zámečku v období 1850-1866, včetně přístavby hospodářské části.
Jedna z rycht byla v 2. polovině 19. století na místě staré rychty v Jeseníkách přestavěna na poštovní přepřahací stanici s pohostinstvím, tanečním sálem a ubytováním.
V Úvalně proběhla rekonstrukce bývalé Rychty jako brownfieldu s cílem vytvořit multifunkční komunitní centrum, které slouží pro kulturní programy, výstavy a společenská setkání.
Další příklady rekonstrukcí a adaptací rycht či podobných historických objektů zahrnují:
tags: #rekonstrukce #stavajiciho #objektu #byvale #rychty