Informace o státním pozemku v Novém Přerově a zákon o svobodném přístupu k informacím
Tento článek poskytuje klíčové informace týkající se státního pozemku v katastrálním území Nový Přerov a souvisejících postupů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Informace o státním pozemku v Novém Přerově
Jedná se o pozemkovou parcelu číslo 1515/3 v k.ú. Nový Přerov, obec Nový Přerov. Tento pozemek je veden u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, a je zapsán na listu vlastnictví č. . Pozemek je volně přístupný a nachází se na hranici zastavěného území obce Nový Přerov. V současné době je na pozemku neudržovaný travní porost a náletové porosty.
Ministerstvo zemědělství udělilo souhlas k uzavření kupní smlouvy na převod vlastnického práva z České republiky v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 zákona.
Zákon o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb.)
Zákon č. 106/1999 Sb. upravuje právo každé fyzické nebo právnické osoby na svobodný přístup k informacím, které mají povinné subjekty k dispozici. Žadatel nemusí zdůvodňovat, proč o informaci žádá.
Kdo může o informaci požádat a kdo ji poskytne?
- Žadatel: Každá fyzická nebo právnická osoba.
- Povinný subjekt: Jakýkoli státní orgán nebo orgán územní samosprávy (např. obec).
Omezení poskytování informací
Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace v následujících případech:
- Utajované informace: Pokud je požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena jako utajovaná a žadatel k ní nemá oprávněný přístup.
- Ochrana osobních údajů: Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje lze poskytnout pouze v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu.
- Obchodní tajemství: Informace představující obchodní tajemství dle § 17 zákona č. 513/1991 Sb. nebo § 504 zákona č. 89/2012 Sb.
- Informace z daňových a pojistných zákonů: Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění či sociálním zabezpečení.
- Vnitřní pokyny a personální předpisy: Informace, které se výlučně vztahují k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu.
- Nové informace ve fázi přípravy rozhodnutí: Informace, které vznikly při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak a dokud není příprava ukončena rozhodnutím.
- Informace chráněné mezinárodními organizacemi: Informace poskytnuté Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) nebo Evropskou unií (EU), které jsou z důvodu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob označeny jako „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a toto označení je v ČR respektováno.
- Informace vzniklé bez veřejných prostředků: Informace, které vznikly bez použití veřejných prostředků a byly předány osobou, jíž takovou povinnost zákon neukládá, pokud tato osoba nedala souhlas k jejich poskytnutí.
- Informace zveřejňované na základě zvláštního zákona: Informace, které se zveřejňují na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích.
- Ochrana autorských práv: Informace, jejichž poskytnutím by byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
- Informace získané od třetích osob s povinností mlčenlivosti: Informace získané od třetí osoby při plnění kontrolní, dozorové nebo obdobné činnosti, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti.
- Probíhající trestní řízení a činnost soudů: Informace o probíhajícím trestním řízení, rozhodovací činnosti soudů (s výjimkou rozsudků), činnosti zpravodajských služeb, přípravě kontrol v NKÚ, činnosti Ministerstva financí apod.
- Informace chráněné autorským právem v držení specifických institucí: Informace, které jsou předmětem ochrany autorského práva a jsou v držení provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, škol, knihoven, Akademie věd ČR, veřejných institucí podporujících výzkum a vývoj, nebo kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky.
- Informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení: Informace ze spisů, dokumentů a materiálů, které by mohly ohrozit práva třetích osob, schopnost orgánů předcházet trestné činnosti, vyhledávat ji, odhalovat, stíhat pachatele nebo zajišťovat bezpečnost ČR.
Jak se o informaci žádá?
Žádost o poskytnutí informace lze podat:
- Ústně: Osobní návštěvou na příslušném orgánu nebo dotazem pomocí telekomunikačního zařízení.
- Písemně: Včetně prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.
Pokud žadateli není na ústně podanou žádost informace poskytnuta nebo ji nepovažuje za dostačující, je nutné podat žádost písemně.
Co musí písemná žádost obsahovat?
- Musí být označena jako žádost podle zákona č. 106/1999 Sb. (např. „žádost dle informačního zákona“).
- Musí být určena konkrétnímu povinnému subjektu.
- U fyzické osoby: Jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu (nebo adresa bydliště, pokud není přihlášena k trvalému pobytu) a adresa pro doručování, pokud se liší.
- U právnické osoby: Název, identifikační číslo osoby, adresa sídla a adresa pro doručování, pokud se liší.
- Adresou pro doručování může být i elektronická adresa.
- Pokud je žádost podávána elektronicky, musí být zaslána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji zřídil. Pokud nejsou elektronické adresy podatelny zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.
- Z žádosti musí být zřejmé, jaká informace je požadována.
Postup při nedostatcích žádosti
Pokud žádost neobsahuje všechny požadované údaje:
- Nedostatek údajů o žadateli: Povinný subjekt vyzve žadatele do 7 dnů ode dne podání žádosti k jejímu doplnění. Pokud žadatel nevyhoví výzvě do 30 dnů od jejího doručení, žádost se odloží.
- Nesrozumitelnost nebo obecnost žádosti: Povinný subjekt vyzve žadatele do 7 dnů od podání žádosti k jejímu upřesnění. Pokud žadatel žádost do 30 dnů od doručení výzvy neupřesní, rozhodne se o odmítnutí žádosti.
- Nesouvisející informace: Pokud se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, žádost se odloží a tato skutečnost se žadateli sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti.
Lhůty pro vyřizování žádostí
Následující lhůty platí pro vyřizování žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb.:
| Lhůta | Popis |
| 7 dnů | Odkaz na zveřejněnou informaci (§ 6 odst. 1). |
| 7 dnů | Výzva k upřesnění nesrozumitelné nebo příliš obecné informace (§ 14 odst. 5, písm. b)). |
| 7 dnů | Informace o odložení žádosti nevztahující se k působnosti povinného subjektu (§ 14 odst. 5, písm. c)). |
| 15 dnů | Poskytnutí informace žadateli (§ 14 odst. 5, písm. d)). |
| 10 dnů | Prodloužení lhůty pro poskytnutí informace ze závažných důvodů (§ 14 odst. 7). |
| 15 dnů | Rozhodnutí o odvolání (§ 16 odst. 3). |
| 30 dnů | Upřesnění žádosti o informaci žadatele (§ 14 odst. 5, písm. a)). |
| 30 dnů | Lhůta pro stížnost žadatele (§ 16a odst. 3). |
| 15 dnů | Odvolání proti rozhodnutí (§ 16 odst. 1). |
Postup povinného subjektu
Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti (nebo o odmítnutí její části), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
Povinný subjekt žádost odloží, pokud:
- Se požadované informace nevztahují k jeho působnosti a tuto skutečnost sdělí žadateli do 7 dnů.
- Bránil nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti, povinný subjekt žadatele vyzval k doplnění do 7 dnů, avšak žadatel nevyhověl této výzvě do 30 dnů od jejího doručení.
Pokud povinný subjekt nevydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti ani žádost neodloží, poskytne informaci v souladu se žádostí nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.
Co když povinný subjekt žádosti nevyhoví?
Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen z části, nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí, které se doručí do vlastních rukou žadatele.
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti může žadatel podat odvolání, a to nejpozději do 15 dnů od jeho doručení.
- Kam se odvolání posílá: Odvolání se podává u subjektu, který vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
- Kdo o odvolání rozhodne: O odvolání rozhoduje orgán, který je nejblíže nadřízeným povinnému subjektu, který rozhodnutí vydal (obvykle příslušný krajský úřad). Toto rozhodnutí musí být učiněno do 15 dnů od předložení odvolání.
Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se již nelze odvolat. Lze však podat návrh na přezkoumání takového rozhodnutí u příslušného soudu.
Úřední hodiny
Úřední hodiny pro podávání žádostí jsou:
- Pondělí: 7:00 - 11:30 a 12:00 - 17:00
- Středa: 7:00 - 11:30 a 12:00 - 17:00
Čísla žádostí podle zákona 106/1999 Sb. jsou 519, 521 a 314.
Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
tags:
#statni #pozemek #novy #prerov
Oblíbené příspěvky:
