Průzkum společnosti GTS Alive odhalil klíčové aspekty studentského bydlení v České republice, včetně finančních nároků, spokojenosti s ubytováním a srovnání s alternativními možnostmi.
Studenti v České republice nejčastěji platí za své bydlení měsíčně částku v rozmezí 3 500 až 7 000 korun. Finanční zajištění tohoto výdaje je rozloženo nerovnoměrně: polovina studentů má náklady plně pokryty rodiči, necelých 40 procent na bydlení nějakým způsobem přispívá a pouze přibližně každý desátý student si náklady hradí sám.
Konkrétní ceny se liší podle lokality a typu ubytování. Například postel na dvoulůžkovém pokoji pražské koleje Hvězda bez sociálního zařízení stojí necelých 4 500 Kč měsíčně. Jednolůžkový pokoj s vlastním sociálním zařízením na koleji Kajetánka v Praze pak dosahuje ceny 6 660 Kč. V Olomouci na kolejích Univerzity Palackého se cena za lůžko ve dvoulůžkovém pokoji v buňkovém systému pohybuje kolem 3 500 Kč měsíčně, s pokoji se společným sociálním zařízením na chodbě je částka o něco nižší.
Častým předmětem kritiky ze strany studentů jsou společná sociální zařízení, která jsou často sdílena celým patrem. Na tomto typu kolejí bydlí přibližně třetina studentů. Další negativní připomínky se týkají malých a nedostatečně vybavených kuchyněk, stísněných pokojů se skromným vybavením, plísní v koupelnách a celkového zastaralého vzhledu některých kolejí, který připomíná 70. léta.
Nicméně, existují i zmodernizované koleje, a celkově nelze říci, že by bydlení na kolejích studentům vyloženě nevyhovovalo. Pouze necelých 30 procent studentů vyjadřuje negativní postoj, zatímco zbytek je spíše spokojen nebo dokonce velmi spokojen. K této spokojenosti přispívá i fakt, že tři čtvrtiny studentů získaly ubytování na preferované koleji.
Přes 45 procent studentů si však myslí, že kvalita bydlení na jejich koleji neodpovídá její ceně. Vybavení kolejních pokojů je velkou většinou studentů označováno za staré, ale funkční. Moderní a funkční vybavení má pouze každý pátý studentský pokoj.
Dvě třetiny studentů bydlí na dvoulůžkových pokojích. Pouze přibližně každý 14. student má k dispozici jednolůžkový pokoj. Šestilůžkové pokoje jsou ještě méně časté.
Průzkum také vyvrátil romantické představy o bouřlivém studentském životě na kolejích. Více než polovina studentů uvádí, že studentský život na jejich koleji je prakticky nulový a vzájemně se neznají ani v rámci patra či vedlejších pokojů. Pouze necelá pětina studentů označuje studentský život na koleji za intenzivní.
Více než 40 procent studentů, tedy dokonce více než na kolejích, volí pronajatý byt. V naprosté většině případů se jedná o spolubydlení s dalšími studenty nebo s partnerem/partnerkou. 85 procent studentů je s touto formou bydlení spokojeno, oceňují především větší soukromí a pohodlí oproti kolejím.
Studenti také často uvádějí, že poměr cena/výkon u kolejí je horší. Za kolejní pokoj platí téměř stejně, nebo dokonce více, než za pokoj v bytě, který je přitom hezčí, větší a modernější. 15 procent studentů sdílejících byt by naopak preferovalo kolej, ale nedostalo se na ni.
Ani bydlení ve sdíleném bytě není bez problémů. V mnoha univerzitních městech je nedostatek bytů vhodných pro studentské pronájmy, což vede ke zvyšování cen. V jednom bytě tak může bydlet až 6 studentů nebo i více, aby si mohli dovolit nájemné.
Dvanáct procent vysokoškolských studentů se těmto problémům vyhýbá, protože bydlí u rodičů.
V roce 2024 si studenti za pronájem bytu nebo spolubydlení v univerzitních městech opět připlatí. Bydlení ve více lidech je výrazně levnější než hledání vlastního pronájmu, i v malém bytě. Zatímco nájemné v bytech meziročně rostlo často dvouciferným tempem, pronájmy pokojů zdražily jen o jednotky procent.
Realitní platformy předpokládají, že letos bude výrazně větší zájem studentů o prostornější byty s více neprůchozími pokoji. Nejdráže vychází pronájem garsoniér, malých samostatných bytů i vícepokojových bytů ke sdílenému bydlení v Praze a Brně. Nejlevněji pak v Ostravě, Opavě a Ústí nad Labem.
Většina studentů vyhledává byty s neprůchozími pokoji a samostatnou kuchyní. Oblíbené jsou dispozice 3+1 a 2+1. Výhodou je vybavení nábytkem. Již nyní je však mnoho studentských bytů obsazených.
Začátek akademického roku 2024 přináší výrazný nárůst poptávky po nájemním bydlení v univerzitních a krajských městech. Tato zvýšená poptávka, obzvláště ze strany studentů hledajících ubytování mimo vysokoškolské koleje, vyústila v meziroční růst cen nájmů o 5 %. Například v Brně činí meziroční nárůst nájmů 6 %, v Praze 4,5 % a v Plzni 5,2 %.
V Praze se nájemné za byty 1+1 a 1+kk v září 2024 pohybuje v rozmezí 15-16 tisíc korun měsíčně. V Brně jsou podobné byty dostupné za ceny v rozmezí 10-13 tisíc korun měsíčně.
Zvýšená poptávka ze strany studentů vytváří tlak na dostupnost nájemního bydlení a má negativní dopady i na dlouhodobé nájemníky, jejichž nájemné může meziročně narůst až o 8 %.
Pro studenty s omezeným rozpočtem představuje růst cen nájmů v roce 2024 výraznou výzvu. Finančně nedostupné nájemné je nutí buď sdílet bydlení s více spolubydlícími, nebo hledat ubytování v méně atraktivních, vzdálenějších částech měst, což zvyšuje jejich životní náklady a ztěžuje dojíždění na univerzitu.
Pro zmírnění tlaků na trh nájemního bydlení je nezbytné, aby univerzity a městské orgány zvažovaly zvýšení kapacity kolejí a dalších forem podporovaného ubytování pro studenty.
tags: #studenti #chybi #bydleni