Brno se potýká s celkem 107 nevyužitými územími, známými jako brownfieldy. Tato území, jejichž rozloha dosahuje přibližně 292 hektarů, což představuje zhruba 1 % rozlohy města, představují významný potenciál pro budoucí rozvoj. Brownfield je definován jako nevyužívaný pozemek, nemovitost, areál či objekt, který již neslouží svému původnímu účelu a může být částečně či zcela opuštěný.
Revitalizace těchto území je sice nákladnější než výstavba na zelené louce (greenfield), ale je zásadní pro udržitelný rozvoj města. Využití plného potenciálu brownfieldů, zejména s ohledem na jejich výhodnou polohu, je klíčové. Město uvažuje o kombinaci kancelářských a bytových prostor, jejichž nedostatek je na trhu pociťován. Tyto projekty hrají významnou roli v budoucím vzhledu Brna a jsou základním kamenem strategie #brno2050.
Jedním z nejvýraznějších příkladů transformace brownfieldu je areál bývalé Galerie Vaňkovka. Historie tohoto místa sahá až do roku 1864, kdy podnikatel Friedrich Wannieck založil strojírenskou továrnu. Během let se podnik rozšiřoval a vzkvétal, zaměstnával stovky dělníků a postupně se zaměřoval na výrobu parních kotlů a spolupracoval se zahraničními firmami. V roce 1901 byla továrna připojena k První brněnské strojírně. V průběhu 20. století areál vystřídal několik majitelů a postupně chátral, až se stal brownfieldem.
Nový život do Vaňkovky vdechla v roce 2005 německá společnost ECE, která zde vybudovala moderní obchodní a společenské centrum. Galerie Vaňkovka, která v roce 2025 oslaví dvacáté výročí od svého otevření, se stala místem, kde se prolíná původní industriální architektura s moderními prvky. Stala se nejen důležitým obchodním uzlem, ale i místem s bohatou historií.
Dalším významným průmyslovým areálem je Zbrojovka Brno. Stavba jejího prvního objektu byla zahájena v roce 1917 a již v roce 1918 budova stála. Zbrojovka byla původně malým podnikem, který za první světové války opravoval děla. Devadesátá léta 20. století přinesla útlum výroby, a v roce 2003 Zbrojovka zkrachovala a dostala se do insolvence. Poslední zaměstnanci areál opustili v roce 2006, čímž symbolicky ukončili zbrojní výrobu.
Kupcem a vlastníkem Zbrojovky se stal developer CPI Property Group. Od roku 2022 je nejvýraznějším připravovaným projektem takzvaná Jižní čtvrť, známá také jako Nová čtvrt Trnitá. Tento projekt spojuje hned několik brownfieldů jižně od centra města a úzce navazuje na budoucí nové hlavní nádraží. Podle územní studie nabídne tato nová moderní čtvrť bydlení pro 7 700 až 12 600 obyvatel a pracovní místa pro 10 až 20 tisíc lidí.
Evidence stavu brownfieldů v Brně probíhá od roku 2006. V roce 2006 bylo evidováno 119 lokalit o rozloze 516 hektarů. Pro rok 2018 bylo evidováno celkem 378 hektarů brownfieldů, přičemž největší výměru zaujímají lokality s původním výrobním využitím (255 ha).
Statutární město Brno hraje aktivní roli při revitalizaci brownfieldů, ačkoliv disponuje omezenými rozpočtovými možnostmi. Město nechalo zpracovat databázi těchto lokalit, aby usnadnilo orientaci potenciálním investorům. Do přestavby neefektivně využívaných objektů jsou průběžně investovány nemalé částky.
Areál Vlněna, vyvíjený Studiem Acht, roste na místě bývalé textilní továrny. Původně zanedbaná lokalita se proměňuje v živý areál nabízející kancelářské prostory, obchody, restaurace a kavárny. Po dokončení druhé etapy výstavby se areál stává plně polyfunkčním. Ve třetí etapě vznikne přibližně 300 bytů se zázemím a službami, včetně wellness a bazénu.
Areál Vlněna se nachází jižně od historického centra Brna a sousedí s významnou komunikační osou. Již od první etapy je areál otevřený veřejnosti. Mezi novými budovami vznikl volně přístupný park se vzrostlými stromy a komunitní zahradou. Třetí etapa výstavby se otevírá do nové, intimnější části areálu, kde bude naplněna polyfunkce s komunitním bydlením pro studenty a mladé profesionály.
Záchrana novorenesančního Bochnerova paláce byla klíčová pro zachování historického a duchovního odkazu areálu Vlněna. Během rekonstrukce byly odhaleny překrásné štukové ornamenty s židovskými motivy. V přízemí paláce je nyní restaurace a první patro slouží jako kancelářské prostory. Bochnerův palác je důležitým urbanistickým prvkem, který při vstupu do areálu z ulice Dornych vítá návštěvníky.
Pojem "brownfield" se stal v posledních letech předmětem zájmu nejen pro investory, ale i pro města a obce. Tato území, která byla často nevyužitá a překážkou v rozvoji, se nyní stávají atraktivnější investicí než výstavba na zelené louce. Nevýhodou těchto projektů je časová a finanční náročnost, ale sociální a ekonomický dopad je zaručen.
Revitalizace brownfieldů představuje zásadní vnitřní rozvojové rezervy pro město a je jedním z primárních úkolů pro celkovou obnovu městského prostředí. Projekty jako Jižní čtvrť a Vlněna ukazují, jak lze historické průmyslové prostory citlivě proměnit v moderní a živoucí centra města, která přispívají k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji.
tags: #vankovka #brownfield #a #dnes