Růže, často nazývané "královnou květin", jsou oblíbenou ozdobou zahrad, balkonů i teras. Aby se jim dařilo a bohatě kvetly, je důležité jim dopřát správné stanoviště, včasnou výsadbu a osvojit si základní pěstitelské postupy. Moderní odrůdy růží nevyžadují tolik péče, jak se traduje, a při správném přístupu vám mohou dělat radost po mnoho let.
Pro růže je ideální slunné stanoviště, které však ocení i částečné zastínění během nejteplejší části dne. Přílišné slunce může způsobit spálení tmavších květů nebo vyblednutí světlejších. Naopak v úplném stínu se růžím nedaří - výhony jsou dlouhé, slabé, špatně vyzrávají a květy jsou málo barevné. Důležitá je také vzdušnost stanoviště, proto je třeba se vyhnout špatně větratelným koutům a výklenkům, kde se snadno šíří houbové choroby. Nevhodná je i výsadba pod staré, mohutné stromy.
Růže vyžadují písčitohlinitou půdu s dobrou propustností spodní vrstvy a obsahem humusu 5-7 %. Ideální je půdní reakce slabě kyselá až neutrální (pH 6-7). Příliš kyselou půdu lze upravit přidáním mletého vápence (CaCO3), nikoliv hašeného vápna (CaO). Zásaditější půdu lze vylepšit přídavkem rašeliny. Pro výživu je klíčový správný poměr základních prvků: dusíku (N), fosforu (P2O5) a draslíku (K2O). Ideálního poměru N : P2O5 : K2O = 1 : 0,8 : 1,5 se dosahuje vyváženým hnojením.
Nejvhodnější dobou pro výsadbu růží je podzim, zejména druhá polovina října, než přijdou mrazy. Příliš časné dobývání a prodej sazenic může vést k nedostatečně vyzrálým výhonům, které hůře přezimují. Na jaře lze růže sázet, jakmile půda rozmrzne a oschne (obvykle od poloviny března do poloviny dubna), ale čím později se sází, tím větší je riziko ujmutí.
Podzimní výsadba umožňuje růžím lépe se usadit v půdě a na jaře vytvořit vlasové kořeny, což vede k vitálnějšímu růstu a lepšímu kvetení v prvním roce. Při jarní výsadbě je třeba zmírnit nároky častější zálivkou a přistíněním výhonů.
Při nákupu růží je důležité věnovat pozornost kořenům. Ty by měly být dobře vyvinuté. Sazenice se dělí podle počtu a síly výhonů do tří jakostních tříd:
Ostatní sazenice jsou považovány za "nestandart".
Období mezi nákupem a výsadbou by mělo být co nejkratší. Sazenice chraňte před sluncem a větrem, udržujte je vlhké. Pokud jsou kořeny zaschlé, ponořte je na 6-8 hodin do vody. Pro každou sazenici vykopejte jámu o rozměrech přibližně 30x30x30 cm, na dno dejte asi 5 cm kompostové zeminy. Před výsadbou odstraňte poškozené kořeny a výhonky. Kořeny zkraťte na délku asi 20 cm, aby se v jámě neohýbaly.
Růže sázejte tak, aby kořenový krček byl 3-5 cm pod úrovní země. Toto místo je důležité chránit před mrazy a minimalizuje tvorbu planých výhonů. Po zasypání kořenů zeminou ji rukou přitlačte, jámu naplňte, zem přišlápněte a rostlinu důkladně zalijte. Na podzim chraňte nově vysazené růže vrstvou zeminy minimálně 20 cm vysokou, při jarní výsadbě rostliny přistíníme.
Stromkové růže se sázejí obdobně jako keřové, ale je třeba dbát na to, aby bylo možné kmínky při zimním zakrývání ohnout. Kmínek s korunkou sklánějte vždy přes odříznutý čípek. Již při výsadbě zvažte budoucí směr ohýbání. Po výsadbě zajistěte oporu pro kmínek, která musí sahat až do koruny. Stromkové růže se sázejí na jaře. Pokud je získáte na podzim, do jara je založte v rýze zahrnuté zemí.
Správná vzdálenost mezi rostlinami (spon) je důležitá pro jejich zdárný růst:
Přesné rozmezí závisí na vzrůstnosti a robusnosti konkrétní odrůdy.
Jarní práce začínají odstraněním zimní ochrany po pominutí silných mrazů (cca polovina března až polovina dubna). Následuje jarní řez, který je pro většinu růží nezbytný k jejich omlazení a tvorbě nových výhonů. Bez řezu by rostliny odumíraly.
Týká se všech remontujících odrůd. Po prvním květu odstraňte odkvetlé části pod první plně vyvinutý list (velkokvěté růže) nebo k prvnímu očku pod chocholíkem (růže kvetoucí v chocholících). Tím podpoříte tvorbu nových výhonů a poupat.
Udržujte záhony bez plevele a povrch půdy nakypřený. Zalévejte ke kořenům, nikoliv na list, abyste předešli popálení listů sluncem a šíření chorob. Zalévejte vydatně, minimálně 30 l na m², což postačí na 7-10 dní. Růže koření hluboko, proto časté povrchové kropení nemá smysl a podporuje houbové choroby.
Přihnojování provádějte od druhého roku po výsadbě plným hnojivem bez chloru s delším působením (např. Cererit, 70 g/m²). Na podzim lze přihnojit síranem draselným (30 g/m²). Při světlezelených listech s tmavšími žilkami (chloróza) aplikujte přípravek Chlorofeu.
I když jsou rostliny v dobré kondici, mohou být napadeny chorobami či škůdci. Prevencí je výběr odolných odrůd a správná péče.
Při chemické ochraně se řiďte návodem na etiketě, nepracujte za slunce, deště nebo větru. Ošetření opakujte v intervalu 10 dnů a přípravky střídejte.
Nejvhodnější ochranou před mrazem je zakrytí růží vrstvou zeminy 20-30 cm. Nejlepší doba je po příchodu mrazů, ale před trvalým zamrznutím půdy (obvykle v polovině listopadu). Choulostivější odrůdy lze chránit chvojím. Mladší stromkové růže ohýbejte do rýh a zahrňte zemí. Starší stromkové růže chraňte pytlovinou nebo papírem, nikoliv fólií. Botanické, sadové a půdopokryvné růže ve skupinových výsadbách nepřihrnujte.
Pěstování růží není výrazně náročnější než péče o méně udržovaný trávník. Růže mají dlouhou životnost a odmění vás bohatým kvetením.
Většina dnes pěstovaných růží jsou moderní kultivary vyšlechtěné po roce 1867 (rok představení hybridní čajové růže ‘La France’). Starší růže se označují jako historické (např. damašská, galská, stolistá) a často silně voní. Botanické (plané) růže jsou nenáročné a oblíbené u opylovačů.
Růže hnojte v průběhu března (tvorba poupat) a případně na začátku léta pro podporu dalšího kvetení. Od srpna se vyhněte hnojivům s obsahem dusíku, aby výhony stačily vyzrát.
Pravidelné odstraňování zvadlých květů a polámaných výhonků podporuje tvorbu nových květů a celkovou vitalitu rostliny.
Vybírejte růže s certifikátem ADR pro jejich vysokou odolnost. Při prevenci se zaměřte na správnou zálivku ke kořenům a dobrou cirkulaci vzduchu. V případě napadení chemicky zasáhněte dle návodu.
Před zimou růže vydatně zalijte a nahrňte okolo kořenového krčku 20-30 cm zeminy, kompostu nebo listovky. Pnoucí a stromkové růže můžete ovinout jutou nebo netkanou textilií.
Půdopokryvné růže jsou extrémně odolné a nenáročné. Tvoří hustý, nízký porost, který potlačuje plevel a zpevňuje půdu. Jsou ideální pro svahy, okraje záhonů, nebo jako náhrada trávníku. Mají sice menší květy než jiné typy, ale vynahrazují to jejich obrovským množstvím. Většinou kvetou opakovaně od června až do prvních mrazíků. Vyžadují slunné stanoviště a propustnou, humózní půdu. Jejich trnité výhony mohou dosahovat délky 1,5-2 metry a rychle pokrývají dostatečně velkou plochu.
Růže nabízejí téměř nekonečnou škálu podob a uplatnění v zahradě. Lze z nich tvořit živé ploty, lemy záhonů, plošné výsadby nebo přírodní kompozice. Při kombinování dbejte na harmonii barev a struktur. Tradiční je kombinace růží se zimostrázem.
Kvalitní a zdravé sazenice růží s dobře vyvinutým kořenovým systémem lze zakoupit ve specializovaných zahradnictvích. Důležitý je výběr odrůdy a dobrá kondice rostliny.
tags: #vily #plana #ruze #pudorys