V současné době se stále častěji setkáváme s nutností komplexních stavebních úprav u objektů, které s ohledem na jejich stáří v podstatě považujeme za novostavby a takové opatření bychom u nich nepředpokládali. V drtivé většině případů souvisejí tyto stavební úpravy s poruchami nebo vadami izolací střešních konstrukcí, u provozních střech pak zejména teras. Příčinou poruch bývá často kombinace více faktorů - prvotním zdrojem chyb může být již samotný projekční návrh a řešení střešního pláště, kvalita provedení jednotlivých vrstev a detailů střechy, v neposlední řadě nedodržení technologické kázně při provádění. Samostatnou kapitolou by pak mohla tvořit nedostatečná kvalita použitých materiálů.
Tento příspěvek se zabývá stavebními úpravami - kompletní obnovou - několika teras bytových jednotek v posledním obytném podlaží bytového domu v Brně, který byl dokončen v roce 2006. První poruchy v podobě zatékání do bytových jednotek situovaných pod terasami nastaly již brzy po dokončení objektu.
Z konstrukčního hlediska se jedná o zděný čtyřpodlažní objekt bytového domu s 36 bytovými jednotkami se stěnovým nosným systémem. Nosné i nenosné zdivo je provedeno z keramických tvárnic, vodorovné konstrukce nad jednotlivými podlažími jsou provedeny jako železobetonové monolitické, nosnou konstrukcí střechy je sbíjený příhradový vazník. Na fasádách objektu jsou umístěné balkony a lodžie, byty 4. NP jsou doplněny terasami. Objekt je zastřešen pultovou dvouplášťovou střechou s vnějším odvodněním, fasáda objektu je zateplena kontaktním zateplovacím systémem.
Podle vyjádření stavebníka, dodavatel stavby reagoval na první reklamace a provedl lokální opravy poruch. V rámci zpracování projektové dokumentace bylo autory provedeno zaměření skutečného stavu a provedeny destruktivní sondy pro zjištění skutečné skladby teras.
Skladba teras před rekonstrukcí:
Plocha teras je vytvořena ustupující dispozicí posledního obytného podlaží oproti podlažím nižším. Vnější zábradlí teras je zděné, jednotlivé terasy bytových jednotek jsou od sebe odděleny zděnými paravány, takže jednotlivé terasy vytváří samostatné střešní pláště bez vzájemné přímé návaznosti. Odvodnění teras je buď vnitřní pomocí systémových podlahových vpustí, nebo vnější pomocí atikových chrličů provedených jako klempířský prvek.
Nízký sklon střechy v kombinaci s nekvalitně provedenou hydroizolační stěrkou aplikovanou na podkladní betonovou mazaninu, která nerespektovala dilatační pohyby, vedly ke vzniku trhlin, zejména po obvodu teras, a tím ke ztrátě hydroizolační schopnosti střechy.
Nová skladba teras byla navržena s důrazem na vysokou hydroizolační bezpečnost a zároveň s respektováním stávajících podmínek, zejména limitující maximální tloušťky skladby.
Navrhovaná skladba:
Nová spádová vrstva bude provedena ze spádových klínů tepelné izolace EPS ve sklonu 1,5 %. Z důvodu návaznosti nové skladby na stávající vstupy na terasu a konstrukci zábradlí nebylo možné dosáhnout většího sklonu.
Hydroizolační bezpečnost byla zvýšena nově navrženými pojistnými atikovými chrliči odvodňujícími parotěsnou vrstvu přes zděné zábradlí do vnějšího prostoru. Přestože parotěsná vrstva není provedena ve spádu, bylo zvoleno její samostatné odvodnění vně objektu.
Podkladní vrstva pro dlažbu je provedena z vyztužené betonové mazaniny minimální tloušťky 60 mm. Po dostatečném vytvrdnutí a vyschnutí betonové desky bude provedena pomocná hydroizolační vrstva ze stěrkové hydroizolace, která bude provedena dle aplikačního manuálu výrobce, včetně řešení dilatací a okrajů.
Jako nášlapná vrstva bude použita betonová dlažba minimální tloušťky 40 mm o rozměrech min. 400x400 mm. Dlažba bude volně pokládána na systémové plynule rektifikovatelné plastové podložky s dostatečnou výškovou rektifikací a roznášecí plochou ø150 mm.
Na hydroizolační vrstvu bude položena geotextilie sloužící jako ochranná vrstva proti poškození hydroizolace. Dále bude provedena pokládka drenážní vrstvy z profilované (nopové) fólie. Poté bude provedena ložná vrstva minimální tloušťky 40 mm z ostrého kameniva frakce 4-8 mm (popř. v kombinaci s podkladní vrstvou frakce 8-16 mm), která bude srovnána do jedné výškové úrovně. Pochůzná vrstva je tvořena betonovou dlažbou.
Stavebníkem a autory byl při návrhu kladen důraz na vysokou hydroizolační bezpečnost nově provedené skladby. Hydroizolační funkce bude zajištěna povlakovou hydroizolační vrstvou, která bude systémově napojena na nově osazené odvodňovací prvky. Dále bude odvodněna i parotěsná vrstva.
V kontextu stavebních úprav a údržby střech se objevují i problémy s přístupem na střechu, zejména pokud se jedná o střechy nad bytovými jednotkami. Vlastnictví bytové jednotky v bytovém domě znamená spoluvlastnictví společných částí domu, mezi které patří i střecha. Nicméně, konkrétní přístup na střechu může být komplikován dispozicí domu a vlastnickými vztahy.
V případě půdních bytů, které jsou často koncipovány jako mezonetové, může být přístup na střechu řešen přes tyto byty. Pokud však není tato skutečnost explicitně ošetřena ve smlouvě o výstavbě nebo v prohlášení vlastníka, může dojít k problémům. Vlastník půdního bytu nemusí mít povinnost umožnit přístup na střechu, a to ani v případě nutnosti opravy či údržby.
Pokud není přístup na střechu z bytové jednotky standardně zajištěn, je nutné situaci řešit. Mezi možná řešení patří:
Je důležité si uvědomit, že neřešení přístupu na střechu může mít vážné důsledky, zejména v případě havárie. Vlastníci bytových jednotek by měli být informováni o společných částech domu a o způsobech jejich užívání a údržby.
V souvislosti s přístupem na střechu je nutné brát v potaz i bezpečnostní aspekty. Střechy by měly být vybaveny adekvátními záchytnými systémy pro zajištění bezpečnosti pracovníků provádějících údržbu nebo opravy.
tags: #vstupu #na #strechu #pres #bytovou #jednotku