Zámek Sádek, původně středověký hrad známý jako Ungersberg, se nachází na osamělém kuželovitém kopci mezi obcemi Kojetice a Čáslavice v nadmořské výšce 568 metrů. Jeho strategická poloha a bohatá historie z něj činí významnou kulturní památku. Vstup do zámku je z východní strany, zatímco ostatní strany jsou chráněny skalnatým terénem a hradebním příkopem s padacím mostem.
Nejstarší zmínka o hradu pochází z roku 1286, kdy byl majitelem Štěpán z Uher. Podle některých údajů mohl být hrad založen již dříve, možná rytířem z Kocapil na místě starší dřevěné tvrze. Vrš ze Sádku, který se po hradu psal, je zmiňován již v roce 1214 jako svědek na listině markraběte Jindřicha Vladislava. Tento Vrš ze Sádku byl údajně také znojemským županem. Další zmínka o Bedřichovi ze Sádku, pravděpodobně synu Vrše, pochází z roku 1221.
V roce 1312 byl hrad dobyt a pobořen Janem Lucemburským kvůli loupení posádky po okolí. Podle Zbraslavské kroniky bylo 18 zajatců popraveno. Hrad poté ležel v troskách po zbytek 14. století.
Od roku 1387 drželi Sádek Šternberkové a od roku 1399 Valdštejnové, kteří jej opravili. V průběhu 15. století se majitelé rychle střídali, mezi významné patřili například Zdeněk ze Šternberka, Jindřich z Hradce a Telče, a znovu Valdštejnové. V roce 1430 dobyl hrad Hynek z Valče, ale brzy byl vrácen Hynkovi z Valdštejna. Hynek z Valdštejna nechal hrad v roce 1481 přepsat na Půtu z Lichtenburka.
V 16. století byl hrad výrazně přestavěn na zámek v renesančním stylu, zejména za vlády Pernštejnů. Vilém II. z Pernštejna hrad v roce 1491 zaměnil za město Jemnici. Jeho dcera Bohunka z Pernštejna se zavázala hrad vrátit otci, ale zůstala na něm i po smrti svého druhého manžela Dobeše z Boskovic.
V polovině 16. století se Sádek dostal zpět do rukou Valdštejnů, konkrétně Zdeňka Brtnického z Valdštejna, který jej dále upravoval a rozšiřoval. Po jeho účasti na stavovském povstání byl hrad v roce 1622 zkonfiskován a získali jej Cerboniové. V roce 1694 zapálil hrad blesk, objekt vyhořel a po požáru byl barokně upraven. Tato barokní přestavba dala zámku jeho současnou podobu.
Během barokních úprav byla snížena hlavní věž, vybudovány hospodářské budovy a obydlí, a zámecká kaple získala štukovou výzdobu. Od té doby se podoba zámku v podstatě nezměnila.
Zámek Sádek je čtyřkřídlá jednopatrová budova, soustředěná kolem středního obdélníkového čestného dvora. V rozích západní strany nádvoří se nacházejí dvě malé válcové věže s přístupovými schodišti.
Před zámkem na nádvoří roste 250 let stará lípa srdčitá.
V držení rodu Chorynských z Ledské byl zámek až do druhé světové války. Během války sloužil jako tábor pro etnické Němce z Banátu. Po válce se v budově zámku nacházela základní škola, která zde působila až do roku 2007, kdy byla přemístěna do Čáslavic.
Od 30. června 2010 je zámek Sádek v soukromých rukou. Zakoupil jej advokát Karel Muzikář. V roce 2019 byla zahájena pětiletá rekonstrukce, která má zámku vrátit jeho původní krásu a zpřístupnit jej veřejnosti.
Zámek Sádek je opředen několika pověstmi. Jedna z nich vypráví o duchu dvorní paní Heleny Antonie, která kvůli odmítnuté lásce spáchala sebevraždu skokem do studny. Jiná pověst se váže k marnivé komorné Magdě, která byla za svou pýchu potrestána zjevením vousů a následně skočila do studny.