Založení společnosti pro výkon činnosti Pronájem a půjčování věcí movitých Vám můžeme zajistit bez větších problémů.
Náplň živnosti Pronájem a půjčování věcí movitých spadá pod tzv. volnou živnost. Tato činnost spadá pod živnost volnou, jejíž oficiální název zní: Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona.
Zajištění společnosti pro tuto činnost v Praze trvá včetně zápisu do obchodního rejstříku obvykle tak 1-2 týdny. Mimo Prahu je možné takovou společnost zajistit i rychleji, cca během 7-10 dní. S případným přímým zápisem společnosti do obchodního rejstříku je možné zajistit takovou firmu cca během 3-7 dní.
Pokud pro obor Pronájem a půjčování věcí movitých potřebujete společnost ještě rychleji, je možné od nás koupit už hotovou společnost ve formě ready-made společnosti.
Aktuálně je spíše větším problémem následné získání registrace společnosti k DPH.
Tato živnost zahrnuje:
Provozování živnosti obecně vyžaduje splnění několika základních podmínek:
Neexistence překážky provozování živnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Živnostenský úřad je oprávněn si tento výpis vyžádat.
Živnostenské oprávnění může být zrušeno v případě:
Hlavní činností spolku může být pouze uspokojování nebo ochrana zájmů, k jejichž naplňování byl spolek založen. Hlavní činností spolku nemůže být podnikání nebo jiná výdělečná činnost.
K dosahování účelu založeného spolku však může docházet různými činnostmi, a to jak prostřednictvím hlavní činnosti, tak nepřímo formou vedlejší (výdělečné) činnosti. Podmínkou vykonávání vedlejší činnosti je, že musí být vyvíjena pouze k podpoře a financování činnosti hlavní nebo k hospodárnému využívání majetku spolku.
Zisk dosažený vedlejší činností může být použit pouze pro činnost spolku včetně správy majetku, nikoliv k rozdělení mezi členy spolku.
Spolky mohou podnikat či vyvíjet jinou výdělečnou činnost za předpokladu, že jim to nezakazují jejich stanovy a že je tato činnost vykonávána v souladu s nimi.
Vedlejší činností může být:
Jestliže se spolek rozhodne provozovat vedlejší činnost naplňující znaky podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, je třeba splnit veškeré podmínky pro konkrétní druh živnosti a získat živnostenské oprávnění. Toto oprávnění se předkládá rejstříkovému soudu jako příloha k návrhu na zápis údajů do spolkového rejstříku.
Spolek se může podílet i na podnikání jiné osoby nebo jiných osob, pokud si takovou možnost neomezí ve stanovách. Například může vlastnit akcie akciové společnosti nebo být společníkem společnosti s ručením omezeným, přijímat dividendy a jiné výnosy, neboť pouhá držba podílů není považována za podnikání. Jestliže by však spolek ovládal a zasahoval do správy jiné společnosti, považovala by se tato činnost za podnikání.
Spolky mohou vést jednoduché účetnictví nebo podvojné účetnictví v závislosti na splnění určitých podmínek.
Jednoduché účetnictví mohou vést spolky transformované z bývalých občanských sdružení s právní subjektivitou, která vznikla před 1. 1. 2014, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené období nepřesáhly 3 mil. Kč. Od 1. 1. 2016 mohou vést jednoduché účetnictví i nově založené spolky, pokud splní současně tyto podmínky:
Ostatní spolky mají povinnost vést účetnictví (podvojné), které se řídí zákonem o účetnictví a souvisejícími vyhláškami a standardy.
U všech spolků je nutné rozlišovat, který účetní případ patří do hlavní činnosti a který do vedlejší. V rámci hlavní činnosti je třeba odděleně evidovat jednotlivé aktivity, aby bylo možné zjistit výsledek hospodaření samostatně za každou aktivitu. U vedlejší činnosti se podrobnější členění v zásadě nepožaduje.
Pro rozlišování účetních případů je vhodné sestavit směrnici pro členění nákladů a výnosů a na jejím základě sestavit účetní rozvrh spolku.
Daňové předpisy reflektují změny v definici veřejné prospěšnosti dle občanského zákoníku.
Zákon o daních z příjmů stanovil vlastní definici veřejně prospěšného poplatníka jako poplatníka, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
Veřejně prospěšný poplatník je povinen se zaregistrovat k daním z příjmů do 15 dnů ode dne, kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů. Spolky nepodléhají povinnosti registrace, pokud:
Pokud spolek začne vykonávat vedlejší činnost (podnikání nebo jinou výdělečnou činnost), povinnost registrace k daním z příjmů se na něj vztahuje.
Mezi příjmy, které nejsou předmětem daně u spolků, patří například příjmy z nepodnikatelské činnosti, pokud jsou výdaje vyšší, a dotace z veřejných rozpočtů.
Předmětem daně z příjmů spolků jsou:
Mezi příjmy zahrnované do předmětu daně, avšak osvobozené od daně, patří například:
Spolky, které nejsou poskytovateli zdravotních služeb, patří mezi veřejně prospěšné poplatníky s tzv. úzkým základem daně. Musí dělit výnosy a náklady tak, aby bylo možné tyto činnosti daňově posoudit samostatně.
U hlavní činnosti je nutné sledovat jednotlivé činnosti z hlediska příjmů a souvisejících výdajů. U vedlejší činnosti se podnikatelská činnost vyhodnocuje jako celek.
Pokud spolek vykáže kladný základ daně, může si odečíst ze základu daně 30 %, maximálně však 1 mil. Kč, pokud tyto prostředky použije na krytí nákladů souvisejících s hlavní nepodnikatelskou činností.
Z hlediska DPH je rozhodující, zda spolek vykonává samostatnou ekonomickou činnost. Ekonomickou činností se rozumí soustavná činnost za účelem získání příjmů.
Pokud spolek uskutečňuje soustavně ekonomickou činnost, považuje se za osobu povinnou k dani. Osoba povinná k dani se stává plátcem DPH, pokud obrat za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhl částku 1 mil. Kč.
Typickým příkladem vedlejší činnosti je pronájem majetku spolku. Tento pronájem nemůže být hlavní činností spolku, jelikož není účelem, pro který byl spolek založen. Slouží k podpoře hlavní činnosti nebo k hospodárnému využití spolkového majetku.
Příjem z nájemného je vždy předmětem daně z příjmů.
Pacht ve smyslu občanského zákoníku se rovněž považuje za aktivitu spadající do jiné výdělečné činnosti a za hospodárné využití spolkového majetku. Výnos z pachtu (pachtovné) spadá do kategorie příjmu z nájemného.
Některé spolky poskytují užívání prostor bezplatně, ale požadují úhradu souvisejících služeb (energie, odpad apod.). V takovém případě je nutné tyto služby přefakturovat.
Pokud spolek hodlá vykonávat hospodářskou činnost, která by měla být oddělena od hlavní činnosti, lze ji převést na s.r.o., kde spolek může být jednatelem. V případě, že s.r.o. ještě neexistuje a bude založeno po zápisu spolku, je nutné toto správně zapsat do stanov.
Některé rejstříkové soudy mohou při zápisu spolku vyžadovat předložení živnostenského oprávnění, i když spolek nemá v plánu podnikatelskou činnost skutečně provozovat. V takových případech je důležité, aby stanovy jasně uváděly, že činnost bude vykonávána jako nezisková a že spolek nemá za cíl podnikat ve smyslu živnostenského zákona.
Podnikání je definováno jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
Získání živnostenského oprávnění zahrnuje:
Pokud fyzická osoba nesplňuje podmínky odborné způsobilosti, může ustanovit odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje a dohlíží na řádný provoz živnosti.
Koncese je speciální úřední povolení pro obory spadající mezi koncesované živnosti. Na koncesovanou živnost neexistuje právní nárok.
Prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) lze provést registrace na živnostenském úřadě, finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
V případě, že se adresa sídla liší od bydliště, je nutné doložit doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor (např. nájemní smlouvu).
Provozování živnosti v České republice je pro zahraniční osoby upraveno odlišně, zejména s ohledem na povolení k pobytu.
Živnostenské oprávnění může zaniknout z různých důvodů, jako je smrt podnikatele, zánik právnické osoby, uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění vydáno, nebo rozhodnutí živnostenského úřadu.
tags: #zivnostenske #opravneni #najem #hlavni #cinnost #spolek