V České republice se dražby nemovitostí stávají stále populárnější možností, jak získat nemovitost, často za výhodnější cenu oproti běžnému prodeji. S platností od 1. ledna 2025 vstupuje v účinnost nový zákon o veřejných dražbách č. 250/2023 Sb. (dále jen „ZVD“), který sjednocuje a zpřísňuje pravidla pro všechny typy veřejných dražeb, včetně těch, které byly dříve označovány jako aukce. Tento zákon klade nové povinnosti na dražebníky i kupující a přináší řadu změn do procesu.
Jednou z klíčových novinek ZVD je zřízení Centrální evidence veřejných dražeb (CEVD). Tento informační systém veřejné správy spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a je veřejně přístupný prostřednictvím internetu. Jeho účelem je soustředit na jednom místě všechny podstatné informace o dražebnících a probíhajících veřejných dražbách. Dražebníci jsou povinni prostřednictvím CEVD zveřejňovat dražební vyhlášky a další související dokumenty. MMR následně tyto údaje ověřuje pomocí propojení se základními registry.
Dražebník, tedy osoba provádějící veřejnou dražbu jako podnikatel, musí splňovat řadu podmínek. Mezi jeho hlavní povinnosti patří:
Dražebník může po zájemcích o účast v dražbě požadovat složení dražební jistoty. Ta slouží k zajištění, že účastník skutečně zaplatí cenu vydražené nemovitosti. Výše jistoty je zákonem omezena a nesmí přesáhnout 30 % vyvolávací ceny. V případě, že účastník dražbu vyhraje, jistota se započítává do kupní ceny. Pokud dražitel v dražbě neuspěje, jistota mu musí být vrácena.
Zákon rozlišuje dva hlavní typy veřejných dražeb:
Veřejná dražba, ať už klasická nebo elektronická, začíná vyvoláním dražební vyhlášky. Dražebník poté zahájí dražbu a uvede potřebné údaje. V případě elektronické dražby probíhá podávání nabídek prostřednictvím online systému. Při licitaci (dražbě) podle amerického způsobu, což je nejběžnější forma, se nemovitost udělí tomu, kdo nabídne nejvyšší částku. V případě holandského způsobu se cena postupně snižuje, dokud se nenajde kupec.
Klíčovým momentem veřejné dražby je příklep. Okamžikem udělení příklepu dražebníkem je kupní smlouva uzavřena. Po příklepu již není nutné podepisovat další kupní smlouvu, jako je tomu u běžného prodeje nemovitosti. Dražebník je povinen vyhotovit protokol o vydražení a na žádost vydražitele jej předat do 5 pracovních dnů.
Po udělení příklepu a následném uhrazení ceny se vydražitel stává vlastníkem nemovitosti. Vlastnické právo se nabývá zápisem do příslušného registru (např. katastru nemovitostí u nemovitých věcí). Vydražitel má práva z vadného plnění, avšak tato práva platí primárně u dobrovolných dražeb.
Po udělení příklepu musí vydražitel uhradit cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 dnů a delší než 90 dnů ode dne udělení příklepu. V případě nucených dražeb je tato lhůta minimálně 30 dnů. Neuhradí-li vydražitel cenu včas, platí, že od smlouvy odstoupil, což pro něj může znamenat finanční ztráty.
Vydražitel má právo odstoupit od smlouvy, pokud v době od uzavření smlouvy příklepem do nabytí vlastnického práva nastane skutečnost, která mu brání v převodu vlastnického práva a která nebyla způsobena jeho jednáním.
Veřejné dražby nabízejí několik významných výhod, ale také s sebou nesou určitá rizika.
ZVD zavádí od 1. ledna 2025 jasnější pravidla a sankce za jejich porušení, což by mělo vést ke zvýšení důvěryhodnosti a bezpečnosti celého procesu veřejných dražeb.
tags: #2 #3 #drazba #nemovitosti #zakon