Jedním z významných odkazů Tomáše Bati obyvatelům Zlína jsou typické cihlové domy určené k bydlení. Mezi nimi se nejčastěji setkáváme s půldomky, které se liší velikostí užitné plochy a počtem sousedů se společnou zdí. Dalšími typy jsou jednodomky, čtvrtdomky a osmidomky.
Nejrozšířenějším typem jsou právě půldomky - jeden dům o rozměrech 8x8 metrů, rozdělený na dvě poloviny pro dvě rodiny. Půldomek v podstatě představuje malý byt s dispozicí 3+1, který však nabízí výhody rodinného domu, a to často v blízkosti centra města.
Tradiční půldomek má přízemí a první patro. Nevýhodou může být prostor zabraný schodištěm, které ubírá značnou část užitné plochy. Moderní rekonstrukce se však snaží tento prostor využít co nejefektivněji.
V rámci rekonstrukcí se často přistupuje k optimalizaci dispozic. Příkladem je otevření dříve obezděného schodiště, které zvětšilo hlavní obytnou místnost a dodalo jí více světla a vzdušnosti. V půdorysu o velikosti 4x8 metrů tak může vzniknout prostorná kuchyň, obývací pokoj s jídelním stolem, krbem, knihovnou a pracovním koutem, spolu se samostatnou koupelnou a toaletou.
V patře domu se obvykle nachází ložnice s vestavěnými skříněmi a dětský pokoj. Tyto prostory však rovněž podléhají moderním požadavkům na bydlení.
Nabídka nemovitostí ve Zlíně často zahrnuje klasicky řešené půldomky, které jsou díky svým dispozicím vhodné pro široké spektrum zájemců o kvalitní bydlení. Půldomky se nacházejí v různých lokalitách, například v ulici Mostní, což zajišťuje dobrou docházkovou dostupnost do centra.
Tyto nemovitosti mohou nabídnout soukromí na útulné zahradě, která je sice v majetku města, ale často je k dispozici dlouhodobé zaúžívání. Některé domy prošly vnější rekonstrukcí, včetně výměny oken, položení nové střechy a zateplení fasády.
Vnitřní prostor však bývá často v původním stavu, včetně elektroinstalace a rozvodů. To otevírá novému majiteli jedinečnou příležitost k rekonstrukci objektu dle vlastních představ, včetně případné přístavby, pro kterou již mohou existovat zpracované studie.
Typická dispozice půldomku zahrnuje:
Mezi největší výhody modernizovaných půldomků patří:
Baťovské půldomky na třídě Tomáše Bati jsou ikonou Zlína a jsou vyhledávány pro svou jedinečnou atmosféru, blízkost centra města a dostupnost veškeré občanské vybavenosti, včetně škol a MHD. Tyto domky vznikaly ve 30. a 40. letech minulého století jako bydlení pro zaměstnance firmy Baťa.
Ve zlínských částech Letná, Podvesná, Zálešná, Nad Ovčírnou, Lazy a Díly vyrostlo postupně přes dva tisíce staveb, které dodnes formují charakteristický ráz města. První domky měly mansardovou střechu, pozdější pak rovnou střechu a byly navrženy s předpokládanou životností třiceti let.
Baťova firma nabízela několik stupňů bydlení: svobodárny pro svobodné muže, internáty pro mladé a studující a rodinné bydlení. Nejvyšším standardem byly jednodomky. Výstavba však začala čtvrtdomky, kde bydlely až čtyři rodiny. Nejrozšířenějším typem se pak staly půldomky pro dvě rodiny.
Z původního dělnického bydlení se postupně stala místa chráněná památkovou péčí. Dnes zde žijí rodiny starousedlíků, jejichž prarodiče byli u Bati zaměstnáni, stěhují se sem jejich potomci, ale i noví obyvatelé, kteří oceňují jedinečnou architekturu.
Životní styl, potřeby a nároky na bydlení se neustále mění, a Baťovy domky, navzdory své odolnosti, stárnou. Architektonické projekty, jako je ten od ing. arch. Jitky Ressové, se zaměřují na hledání odpovědí na otázky týkající se nových potřeb rodinného bydlení a možností vytvoření kvalitního bydlení při zachování cenných urbanistických a architektonických hodnot v souladu s dnešními regulacemi.
Přestože jsou konstrukce domků většinou zdravé a materiály jako cihly a dřevo stále funkční, největším problémem je tepelná izolace, která již nevyhovuje současným požadavkům. Výhodou cihlových domků je jejich poloha v blízkosti centra města, s dobrou dostupností služeb, hřišť, škol a MHD.
Čtvrti baťovských domků zůstávají živé a obývané, přitahují nové obyvatele, kteří si cení jejich atmosféry. Udržení původního rázu čtvrtí je klíčové, přičemž hlavní myšlenkou projektů je ukázat, jak lze efektivně řešit dispozice a interiéry domků při respektování vnějšího vzhledu a požadavků na současné tepelně-technické standardy.
Jednou z největších výzev je zachování původnosti při splnění požadavků na současné tepelně technické standardy, zejména v oblasti zateplování režného cihelného zdiva. Problematické může být také odvlhčení sklepů a zdiva.
Architekti se snaží zachovat několik typů domů v původní podobě, aby bylo možné dokumentovat jejich vývoj a proměnu v čase. Úspěšné příklady participace s městem a zachování historického charakteru lze nalézt i v zahraničí, například v Pessacu ve Francii nebo v Törten v německém Dessau.
Typ domu / lokalita: Čtvrtdomek, Letná
Architekt / autor návrhu: Ing. arch. Jitka Ressová, MgA.
Jedná se o typický cihlový čtvrtdomek, jeden z prvních rozšířených typů dělnického bydlení ve čtvrti Letná. V rámci rekonstrukce bylo dispozičně změněno přízemí, zatímco patro zůstalo v původní podobě. Předsíň byla zvětšena pro umístění jízdního kola a doplněna o úložný prostor. Po zbourání příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem se lépe prosvětlil interiér. Koupelna zůstala na původním místě, ale byla upravena pro umístění pračky, průtokového ohřívače, sprchy, umyvadla a WC. Nevýhodou je umístění kuchyně v neosvětlené a nevětrané části.
Typ domu / lokalita: Půldomek, Zálešná
Tento půldomek bez přístavby obývá tříčlenná rodina. Dispozice domu byla zachována, proběhlo kompletní nové vybavení interiéru. Návrh si prováděl investor sám s konzultacemi přátel a architektů. Původní velikost kuchyně zůstala zachována. Přízemí je multifunkční, zatímco otevřené a vzdušné patro s propojenými prostory a výhledem do šikmé střechy slouží pro spaní rodičů, práci i relaxaci.
Specifické prvky: Umístění čtyř jízdních kol po stěnách v interiéru z důvodu absence kůlny a nedostupnosti sklepa pro kola. Ve sklepě je umístěna pračka a kotel.
Typ domu / lokalita: Půldomek s přístavbou, Letná
Architekt / autor návrhu: Ing. arch.
Jedná se o typický půldomek stojící ve svahu. Původní garáž byla zbourána a nahrazena přístavbou dle platné regulace. V domě bydlí rodina s malým dítětem. Dispozice přízemí byla zásadně změněna. V přístavbě, která zvětšuje obytný prostor, se nachází propojený obytný prostor s terasou a kuchyní. Zvětšena byla koupelna, vstup s úložným prostorem a kuchyň se přesunula do prostoru původního obývacího pokoje. Nové schodiště má mírnější sklon a přibyl výstup na terasu.
Technické řešení: Dům je kvalitně zateplen, vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo s rekuperací vzduchu. Důležitým prvkem je pásové okno pod stropem, které přivádí nezastíněné jižní slunce do interiéru a zároveň eliminuje pohled z ulice.
Interiér byl navržen v typickém půldomku v Lesní čtvrti Zlína. Jedná se o polovinu dvojdomku, který byl postaven firmou Baťa pro své zaměstnance. Dnes je dům součástí památkově chráněné zóny.
Investor, mladý pár, si koupil půldomek s garáží. Z finančních důvodů zůstal objem garáže zachován, přestože má nízkou výšku stropu. Úkolem bylo technicky zrenovovat dům a přeměnit původní malé místnosti na originální vzdušný interiér, při zachování maximálního respektu k původnímu charakteru.
Dispozice domu prošla zásadní úpravou. Koupelna byla přesunuta do patra k ložnici. Kuchyňský prostor byl propojen s obývacím pokojem, který vznikl z bývalé garáže. Na místě původní koupelny vznikl další pokoj.
Schodiště zůstalo v původním otvoru v stropě, ale je nové, s mírnějším sklonem prvních tří stupňů. Podesta schodiště je součástí kuchyně a slouží jako sedací prvek. Vstup do domu z přední části byl upraven a doplněn o novou šatnu. Přístup do sklepa je ze zahrady.
Podle současných předpisů není možné rozšiřovat ani posouvat okenní otvory v původní hmotě domu a je nutné respektovat dělení oken. Jediným novým otvorem je velkorysé prosklení v severní stěně obývacího pokoje, které slouží zároveň jako východ na venkovní terasu a zahradu.
Hlavním tématem návrhu se stala hra vnitřních propojení a vzájemného prosvětlení prostor. Vložený skleněný pás v podlaze podél obvodové stěny umožňuje dennímu světlu z horních oken pronikat do přízemí. Večer pak světlo z nižších prostor barevným sklem koloruje stěny v patře. Skleněný pás se nachází v místě vnitřního komunikačního bodu, na rozhraní původní hmoty a přístavby. S denními i sezónními změnami slunečního svitu se mění i hra barevných vzorů na podlaze a stěnách, čímž se interiér stává jedním velkým obrazem.
Materiály v interiéru jsou redukovány na minimum. Na podlahách, stěnách a stropu v obytných částech je použita borovicová překližka. Podlahy v místech s vyšším zatížením nebo v kontaktu s vodou jsou z šedého epoxidového potěru. Ostatní stěny a stropy jsou bílé.
Významným prvkem interiéru je cihla. Dům byl zateplen zvenčí, což umožnilo odstranění vnitřních předstěn z dřevěné konstrukce a silných vrstev omítky, které spolu se vzduchovou mezerou přispívaly k tepelné izolaci obvodových stěn z plných cihel o tloušťce 300 mm. Po odstranění předstěn byla odhalena zachovalá původní cihlová zdící hmota domu.
Odhalením stěn se původní cihlová fasáda trvale začlenila do interiéru. Podélný pás prosklení ve stropě zdůrazňuje ustoupení od cihlové stěny. Sklo je uloženo na původním trámovém stropě. Nové prvky se snoubí s původními.
tags: #batuv #puldomek #pudorys