V České republice je zápis staveb do katastru nemovitostí klíčovým procesem, který zajišťuje právní jistotu a přehlednost evidence majetku. Zejména po dokončení novostavby, rekonstrukce s úpravou obvodu budovy, nebo při vzniku nových staveb, jako jsou přístřešky, je nutné tento proces absolvovat. Veškeré stavby na pozemku s výměrou alespoň 16 m² se musejí do katastru nemovitostí zapsat. Tato povinnost vyplývá ze zákona, konkrétně z § 79 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí.
Historicky bylo pro zanesení dokončené stavby do katastru nutné její tzv. zkolaudování. Tato praxe se však změnila. Dnes je primárním podkladem pro zápis stavby do katastru nemovitostí geometrický plán, který vyhotovuje úředně oprávněný geodet. Tento plán je zpracován na základě přesných měření v terénu a obsahuje veškeré potřebné informace o poloze, tvaru a rozměrech stavby.
Celý proces zápisu stavby do katastru nemovitostí vyžaduje několik kroků a předložení specifických dokumentů. Po dokončení stavby, které může být například rodinný dům s atypickým půdorysem a dřevěným obkladem, je nutné:
Všechny tyto dokumenty jsou nezbytné pro provedení zápisu stavby do katastru nemovitostí. Katastrální úřad má na vyřízení žádosti standardně 30 dní, ve složitějších případech se však tento proces může prodloužit.
Otázka zápisu přístřešků do katastru nemovitostí je často předmětem dotazů. Dle § 3 odst. 1 písm. b) a c) katastrálního zákona se v katastru evidují budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, a budovy, kterým se číslo přiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobné stavby. Budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, jsou označovány evidenčními čísly dle § 31 odst. 2 písm. c) zákona o obcích.
Pokud tedy přístřešek představuje samostatnou stavbu s plochou přesahující 16 m² a nesplňuje podmínky pro osvobození od zápisu, měl by být označen evidenčním číslem a zapsán do katastru. Klíčové je také posouzení, zda přístřešek není součástí pozemku (pokud stál na pozemku před 1. 1. 2014 a byl vlastněn stejnou osobou jako pozemek) nebo zda se nejedná o přístavbu k již evidované budově. V případě přístavby je nutné zapsat i její plošné rozšíření, tedy přístřešek, jako součást hlavní budovy.
Před zahájením jakýchkoli kroků je doporučeno navštívit místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a informovat se o konkrétní nutnosti zápisu přístřešku a důvodech pro něj.
Cena za vypracování geometrického plánu pro zápis stavby do katastru nemovitostí se obvykle pohybuje od 5 000 Kč bez DPH, přičemž konkrétní částka se odvíjí od vzdálenosti a velikosti stavby. Kromě nákladů na geodetické zaměření je třeba počítat i se správními poplatky za zápis do katastru nemovitostí. V případě, že se jedná o zápis přístřešku, na který se nevztahují výjimky pro osvobození od správních poplatků, vznikne vám povinnost tyto poplatky uhradit.
Při zaměřování stavby může geodet zjistit, že se stavba z části přesahuje do pozemku jiného vlastníka. Tento jev může mít několik příčin, například nepřesnosti v původním projektování, kdy se vycházelo pouze z rozměrů parcely v katastrální mapě, nebo chybné vytyčení hranice pozemku před zahájením stavby. Přesah do cizího pozemku je nežádoucí situace, která může vést k finančním nákladům, sporům a v krajních případech i k nařízení odstranění části stavby.
Existuje několik možností řešení takové situace:
V každém případě je nutné zvolit řešení, které bude přijatelné pro obě strany a bude v souladu se zákonem. Důrazně se doporučuje nechat si hranice pozemku před stavbou řádně vytyčit.
tags: #budova #s #pristreskem #do #katastralni #mapy