Ministerstvo pro místní rozvoj zpřístupnilo v červenci 2024 národní geoportál územního plánování (NGÚP). Jedná se o webovou aplikaci, která představuje centrální nástroj pro digitalizaci územního plánování a územního rozvoje. Geoportál je určen jak pro širokou veřejnost, tak pro úřady zapojené do procesu územního plánování. Přístup do NGÚP je možný z běžného internetového prohlížeče na osobním počítači, tabletu či mobilním telefonu.
Pro základní orientaci a práci v NGÚP jsou k dispozici uživatelské příručky zaměřené na jednotlivé části aplikace, jako je Mapová prohlížečka, agendový informační systém, podatelna a proces přihlašování.
Praha disponuje platným územním plánem již od roku 1999, avšak tento dokument již plně neodpovídá požadavkům na rozvoj metropole ve 21. století. Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy, který vznikal v 90. letech 20. století, kladl primární důraz na funkční plánování města. Tento přístup se s postupem času ukázal jako neflexibilní a příliš omezující pro další rozvoj. V současnosti podléhá platný územní plán stovkám změn ročně, což představuje značné náklady na jeho údržbu. V reakci na tyto skutečnosti Institut plánování a rozvoje (IPR) připravuje nový dokument - Metropolitní plán.
Platný územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy plní funkci dokumentu, který stanovuje koncepci rozvoje města. Jeho závazná část slouží jako podklad pro rozhodování stavebních úřadů a musí být respektována projektanty při tvorbě jejich návrhů. Majitelé nemovitostí v něm naleznou klíčové informace o využití pozemků a předpokládaném rozvoji dané lokality či jejího okolí.
Platný územní plán byl schválen v roce 1999 s účinností od 1. ledna 2000 a je v platnosti ve znění následných změn a úprav, které byly vydány formou obecně závazných vyhlášek nebo později opatřeními obecné povahy, s výjimkou částí zrušených soudem.
Územní plán mimo jiné vymezuje veřejně prospěšné stavby, stanovuje koncepci dopravní a technické infrastruktury a definuje možnosti využití jednotlivých území. Hlavní město Praha je územním plánem rozděleno na zastavitelné a nezastavitelné území.
Zastavitelné území je tvořeno zastavitelnými plochami a může být zastavěno stavbami všech druhů, které odpovídají využití stanovenému územním plánem. Tyto plochy se dále dělí na stabilizované, rozvojové a transformační.
Nezastavitelné území se skládá z nezastavitelných ploch. Zastavění těchto ploch trvalými či dočasnými stavbami je obecně zakázáno, s výjimkou staveb dopravní a technické infrastruktury, účelových staveb sloužících k provozu a údržbě daného využití a dalších staveb specifikovaných v podmínkách pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití.
Institut plánování a rozvoje (IPR) je prostřednictvím Kanceláře změn územního plánu projektantem změn Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Autorem původního návrhu byl Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Pořizovatelem je Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy.
Pro rozhodování o změnách v území jsou klíčová aktuální úplná znění platných Regulativů funkčního a prostorového uspořádání hlavního města Prahy a Seznamu veřejně prospěšných staveb. IPR zpracovává úplná znění těchto dokumentů na výzvu pořizovatele, obvykle čtyřikrát ročně. Aktuální znění textové části územního plánu je vždy zveřejněno na webových stránkách pořizovatele spolu s Průvodní zprávou původního návrhu územního plánu z roku 1999.
Nejaktuálnější platné regulativy územního plánu jsou dostupné na webu praha.eu.
Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy byl v průběhu času aktualizován řadou změn. Za komplexní a systémové lze označit zejména změny Z 1000/00 a Z 2832/00, která byla vydána formou opatření obecné povahy č. 55 z roku 2018. IPR tehdy zpracoval přehledný materiál vysvětlující úpravy provedené změnou Z 2832/00 v regulativech prostorového a plošného uspořádání území hl. m. Prahy.
Vzhledem k tomu, že platný územní plán již neodpovídá potřebám současného města, podléhá stovkám změn ročně. Tyto změny modifikují závaznou část plánu, včetně funkčního využití území, hranic ploch, textových částí, koncepce veřejně prospěšných staveb a míry využití území.
Územní plán je dokumentem rozvoje města nebo obce, který definuje, kde a co je možné stavět a kde naopak stavba není možná. Jeho účelem není přikazovat vznik staveb, ale právně umožnit či znemožnit jejich realizaci.
Územní plán (ÚP) je územně plánovací dokumentace určená k dalšímu rozvoji a efektivnějšímu využití spravovaného území. Jeho hlavním cílem je sladit zájmy životního prostředí, hospodářství a společenství lidí obývajících dané území.
Historie územního plánování sahá hluboko do minulosti, s významnými milníky jako Stavební řád Přemysla Otakara II. z roku 1279. V pozdějších obdobích se objevovaly různé regulační dokumenty a instituce.
Povinnost tvorby územního plánu vyplývá ze stavebního zákona 183/2006 Sb. Územní plán vydává zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy (OOP) a nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce.
Územní plán se skládá z:
Výkresová dokumentace se obvykle zhotovuje v měřítku 1:5 000 nebo 1:10 000.
Proces pořízení územního plánu zahrnuje:
Do účinnosti novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb. existoval také stupeň Koncept územního plánu, který se zhotovoval, pokud bylo stanoveno v zadání.
Město Jirkov v současné době pracuje na Změně č. 1 Územního plánu Jirkov. V rámci tohoto procesu se zvažuje přibližně desítka podnětů. Veřejnost byla informována o možnosti podávání podnětů, a termíny pro jejich podávání byly opakovaně prodlouženy, naposledy do 31. prosince 2025. Podrobnosti k podávání podnětů jsou k dispozici na úřední desce Městského úřadu Jirkov. Konkrétní dotazy je možné zodpovědět u odboru Stavební úřad a životní prostředí.
K dispozici jsou následující dokumenty:
V rámci územního plánování se mohou zpracovávat i územní studie, které podrobněji řeší specifické části území. Příkladem jsou Územní studie ÚS 1 Nový Březenec a ÚS 3 Březenec.