Při srovnání využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti je patrné, že se obraz území zásadně proměnil. Pro první časový horizont byly využity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech, pocházející z let 1826-1843. Tyto mapy však obsahovaly značné množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, a proto byla data opravena s využitím aktuálního ortofota Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), které bylo připojeno do softwaru ArcGIS prostřednictvím služby WMS.
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech je detailněji popsáno v obrázku 1, zatímco kvantifikace změn je uvedena v tabulce. Současný obraz území je výsledkem několika proměn, z nichž nejvýznamnější je transformace venkovské zemědělské krajiny na krajinu městskou s rozsáhlými obytnými a průmyslovými funkcemi. V současnosti se do těchto oblastí promítá i útlum výrobní průmyslové činnosti na počátku 21. století a posílení obytné, obslužné a kulturní funkce. Tyto změny jsou spojeny s demolicí některých průmyslových areálů a výstavbou moderních obytných celků a obslužných budov.
V době stabilního katastru zaujímala orná půda více než polovinu území. Významné byly také trvalé travní porosty a trvalé kultury. Krajina byla natolik zemědělská, že zde prakticky nebylo možné nalézt lesy. Důležitou roli hrály také vodní toky; koryto Vltavy v té době výrazně zasahovalo do území, zatímco dnes je jeho tok přemístěn.
V současnosti jsou dominantní kategorií ostatní plochy, které pokrývají více než polovinu území. Velkoměstský charakter území podtrhuje vysoký podíl zastavěných ploch. Přítomny jsou však i parky, lesy a trvalé kultury.
Katastr nemovitostí představuje velmi dynamické odvětví a podléhá častým změnám, které úzce souvisejí se státní správou a automatizací prací. Jako státní informační systém musí katastr reagovat na tyto změny a přizpůsobovat své technologie a zásady zpracování. Vzhledem k tomu, že některé změny by vyžadovaly tisk velkého množství stránek publikace, budou novinky v odůvodněných případech uváděny v samostatné kapitole. Tyto změny se budou týkat nejen technologických úprav, ale i významných událostí v hospodářském a společenském životě státu, které ovlivňují tvorbu a využívání katastrálních údajů. Zvláštní pozornost bude věnována souvislostem se stavebním zákonem.
Poplatky za přijetí návrhu na vklad, které byly v platnosti od 26. listopadu 1994, doznaly po 18 letech výrazné změny. V současném období došlo ke zvýšení některých katastrálních poplatků, a to až o 100 %. Po úpravě poplatků nyní činí:
Tyto úpravy mají za cíl odstranit dílčí problémy na realitním trhu a přispět ke zlepšení tohoto segmentu národního hospodářství. Je nutné poznamenat, že poplatky za zápisy práv do pozemkové evidence v České republice patří mezi nejnižší v rámci Evropské unie. Původní osvobození od poplatků zůstalo nezměněno. Zákon č. 349/2011 Sb., spojený se změnou poplatků, nabyl účinnosti od 1. ledna 2012.
V listopadu 2012 byl ve sněmovně schválen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který vstupuje v platnost v roce 2013. Tento zákon vyvolal rozporuplné reakce, zejména pokud jde o rozsah restitucí, které zahrnují fyzické vydání přibližně 200 000 hektarů půdy a 61 000 hektarů s finanční náhradou. Fyzické vydání pozemků bude pravděpodobně velmi složité, jelikož v katastru nemovitostí neexistuje přesný seznam majetku určeného k restituci. Jedná se o majetek, který církev vlastnila v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 a za který nebyla vyplacena náhrada.
Určení pozemků pro restituce bude náročné a zdlouhavé z důvodu nejasností v zápisech v pozemkových knihách, předchozích pozemkových evidencích, otázkách správy národního majetku, problematice náhradních pozemků, majetku obcí, Lesů ČR, fyzických a právnických osob a některých státních subjektů. Klíčovou roli budou hrát Pozemkové úřady, které budou provádět srovnávací sestavení parcel z roku 1948 se současným stavem katastru nemovitostí. K tomuto prověřování se připojí i katastrální úřady. Budou posuzovány nejen lokalizace majetku, ale i změny jeho hranic, způsobu využití a skutečného vlastnictví za více než 65 let. Lze očekávat, že řada případů vydání nemovitostí skončí u soudů, což prodlouží i řešení stavebních záměrů. V současné době je nutné vyčkat dalších legislativních řešení a prvních poznatků z realizace zákona.
Údaje z katastru nemovitostí slouží jako výchozí podklad pro přiznání daně z nemovitostí. Vlastníci nemovitostí (daňoví poplatníci) znají základní lhůty pro podání daňového přiznání (konec ledna) a pro zaplacení daně (konec května). Výše daně je pro poplatníky (vlastníky nemovitostí, případně nájemce) dlouhodobě známa a neměnná, pokud nedojde ke změnám v údajích o nemovitosti.
Zvláštní situace nastává při obnově katastrálního operátu, kdy může dojít ke změnám výměry parcel nebo i poplatníka daně. V takových případech je vlastník nemovitosti povinen podat úplné nebo dílčí daňové přiznání na rok následující po roce, ve kterém změny nastaly. Opomenutí této povinnosti je sankcionováno finančním úřadem pokutou (minimálně 500 Kč) a v případě pozdního zaplacení daně je poplatník povinen uhradit také úrok z prodlení.
Výsledkem obnovy katastrálního operátu je nová digitální katastrální mapa, která nahrazuje dosavadní analogovou mapu. Při přepracování mapy, kdy je průběh hranic pozemků nově zjišťován a zaměřován, dochází velmi často ke změnám výměr jednotlivých parcel. U přepracování původní katastrální mapy do digitální podoby dochází ke změně evidované výměry pouze tehdy, je-li překročena mezní odchylka ve dvojím výpočtu výměry, stanovená katastrální vyhláškou. Tyto rozdíly se vyskytují přibližně u 10 % parcel.
Povinnost informovat o obnově katastrálního operátu má katastrální úřad a obecní úřad. Ve většině případů jsou svolávána společná informativní jednání, na která jsou zváni všichni účastníci řízení, včetně zástupců veřejné správy. Po dobu prací mohou být pozváni na jednotlivá šetření nebo měření v terénu. Po skončení prací je obnovený operát vyložen k veřejnému nahlédnutí, kde vlastníci mohou uplatnit námitky. Po jejich vyřešení katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu. Dosavadní operát je uložen do archivu.
Vlastníci si mohou pořídit výpis z nového operátu na kterémkoliv katastrálním pracovišti v České republice, na kontaktním místě CzechPOINTu nebo si zjistit nový stav parcel na internetové adrese www.cuzk.cz v sekci nahlížení do katastru. Tyto informace mohou využít všichni zainteresovaní pracovníci orgánů a organizací v jakékoli etapě přípravy nebo realizace staveb.
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je jedním ze čtyř základních registrů stanovených zákonem č. 111/2009 Sb. o základních registrech. Jedná se o veřejný seznam, který obsahuje údaje o základních prvcích jako jsou:
RÚIAN dále eviduje údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, stavebních objektech, pozemcích a adresních místech. Územní prvky z registru územní identifikace jsou zobrazovány nad mapami státního mapového díla nebo nad digitální mapou. Pro podporu vedení údajů o územních prvcích a územně evidenčních jednotkách byl zřízen Informační systém územní identifikace (ISÚI), který slouží k zápisu údajů do RÚIAN (s výjimkou údajů obsažených v katastru nemovitostí).
Mohutné rozšiřování Prahy v 60. letech 20. století vyvolalo potřebu přehledné Technické mapy Prahy. Vzhledem k politickému vývoji po roce 1948 byl zrušen měřičský úřad magistrátu a dokumentace inženýrských sítí byla roztříštěna. Od počátku 60. let probíhala práce na celostátním Technickohospodářském mapování, ale vedení města si uvědomilo nutnost sjednocení podkladů do podrobnější Technické mapy Prahy. Dlouhý cyklus výroby papírových map si vyžádal zapojení výpočetní techniky.
Po sametové revoluci vznikl v roce 1991 Institut městské informatiky hl. m. Prahy (IMIP), který transformoval DTM na systém Jednotné digitální mapy Prahy (JDMP). S rostoucím zájmem o digitální mapy však tvorba JDMP postupovala pomalu. V roce 2006 byl IMIP zrušen a jeho povinnosti převzal Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM), později transformovaný na Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha). V roce 2008 se systém správy technické mapy nazýval Digitální mapa Prahy (DMP). Od roku 2013 se aktualizace dat technické mapy vrátila do vlastní činnosti organizace. V roce 2014 IPR Praha pořídil nový systém pro správu dat pod názvem Digitální technická mapa Prahy (DTMP). V souvislosti se zákonem č. 47/2020 Sb. se od roku 2022 připravuje přechod na Digitální technickou mapu kraje.
Katastrální mapa je průběžně digitalizována. Část území je pokryta digitální katastrální mapou vzniklou na základě nového mapování, na jiné části území jsou mapy digitalizovány z map bývalého pozemkového katastru (dekadického nebo sáhového měřítka), a na části území je stále dostupná analogová mapa.
Data popisují současný stav digitalizace jednotlivých katastrálních území včetně plánů digitalizace. Cílem digitalizace je snadná identifikace typu katastrální mapy v konkrétním katastrálním území a zjištění stavu digitalizace pomocí standardizovaných webových služeb.
Identifikace dat:
Kontakt na zodpovědnou organizaci:
Abstrakt: Katastrální mapa je průběžně digitalizována. Data popisují současný stav digitalizace jednotlivých katastrálních území včetně plánu digitalizace.
Účel: Digitalizace katastrální mapy (DG) byla vytvořena za účelem snadné identifikace typu katastrální mapy v konkrétním katastrálním území, k zjištění stavu digitalizace a plánované digitalizace pomocí standardizovaných webových služeb.
Informace o údržbě: Četnost údržby a aktualizace je průběžná, předpřipravené soubory jsou generovány jednou denně.
Mapa, katastr, územní plánování, Česká republika.
Veřejný přístup není omezen a je poskytován v souladu s platnými zákony a vyhláškami. Data evidovaná v Národním katalogu otevřených dat: Ne.
Rozsah dat: 100 % území České Republiky (k 31. 12. 2016).
Geografické ohraničení:
Referenční systém: ETRS89, S-JTSK / Krovak East North.
Distributor: Český úřad zeměměřický a katastrální.
Poplatky: Bez poplatků.
Možnosti přenosu: Online, Offline.
Data Digitalizace katastrální mapy (DG) pocházejí z katastru nemovitostí ČR. Převod katastrálních map do digitální podoby je z velké části dokončen. V naprosté většině katastrálních území je mapa v digitální podobě. V několika zbývajících územích probíhají pozemkové úpravy nebo nové mapování.
Záměrem ČÚZK je zlepšit obsah technické části katastru nemovitostí a propojit data katastru s dalšími prostorově vymezenými daty.
Územní a regulační plány představují charakteristickou skupinu kartografické produkce týkající se Zlína. Město se sice neřadilo mezi první, která vyhověla stavebnímu řádu z roku 1889, ale od poloviny dvacátých let 20. století mělo urbanismus a architektura ve Zlíně výjimečné postavení. Vedení firmy Baťa se zabývalo budováním „ideálního průmyslového města“, přičemž zohledňovalo nejen ekonomické a praktické parametry, ale i estetickou a odbornou stránku výstavby.
Zlín se proměnil v permanentní staveniště a stal se jedinečnou urbánní laboratoří. Kromě Jana Kotěry byli dalšími konzultanty firmy Baťa v oblasti urbanismu a architektury Josef Gočár a Le Corbusier. Největší počet regulačních plánů zpracoval František L. Gahura, který ve Zlíně působil jako urbanista, architekt a sochař až do roku 1945. Regulační plán z roku 1925, mapující navrhované zásahy v jižní a západní části města, je podepsán Gahurou společně s Janem Kotěrou. Tomuto plánu předcházel Gahurův nejstarší známý samostatný celkový regulační plán z roku 1921.
Firma Baťa intenzivně usilovala o modernizaci města podle svých podnikatelských potřeb, což se projevilo v kartografické formě ve třicátých letech. Po zvolení Tomáše Bati starostou v roce 1923 se agendy plánovacích útvarů města a firmy propojily. Stavební rozvoj města byl plně v rukou spolupracovníků Tomáše a Jana Antonína Bati.
V roce 1930 bylo zřízeno městské regulační oddělení a František L. Gahura se stal prvním městským architektem. Jeho Upravovací plány města Zlína mají základ minimálně v roce 1927 a souvisejí s Přehlednou mapou regulace města Zlína. Oba dokumenty svědčí o rychlých úvahách vedení města a továrny Baťa na přelomu dvacátých a třicátých let. Pro Velký Zlín vznikl v roce 1934 Základní plán upravovací obcí Velkého Zlína, který představoval syntézu dílčích studií jednotlivých zlínských čtvrtí připravených Gahurou.
Existuje několik datových sad pro poskytování katastrální mapy v digitální formě, které se liší formátem, obsahem a způsobem zpracování.
Tato datová sada je harmonizována podle směrnice INSPIRE a datové specifikace pro ELF. Obsahuje hranice katastrálních území, parcel a parcelní čísla. Data jsou poskytována jako otevřená data (licence CC-BY 4.0) a vychází z Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN).
Dostupnost: Data jsou dostupná pouze v katastrálních územích s digitální katastrální mapou (k 16. 03. 2026 je to 99,41 % území České republiky). Data se aktualizují denně.
Formát: GML 3.2.1, komprimováno (ZIP).
Cílem této datové sady je poskytovat úplný obsah katastrální mapy České republiky formou rozšíření datového modelu CP. Data jsou rozšířena o věcná břemena, bodové pole a další prvky digitální katastrální mapy. Obsahují také atributy jako typ hranice, způsob využití území, druh pozemku a vazbu na budovu na parcele.
Dostupnost: V oblastech s analogovou mapou jsou dostupné pouze definiční body parcel. Hranice katastrálních území jsou dostupné pro celou Českou republiku. Parcely a jejich hranice jsou dostupné v oblastech s digitální mapou (k 16. 03. 2026 je to 99,41 % území ČR).
Formát: GML 3.2.1, komprimováno (ZIP).
Data pocházejí z databáze ISKN a zahrnují polohopisnou a popisnou složku katastrální mapy. Při konverzi do DXF formátu se některé údaje digitální mapy mohou ztrácet.
Dostupnost: Pouze území s katastrální mapou v digitální formě (k 19. 01. 2026 je to 99,40 % území ČR).
Formát: DXF, komprimováno (ZIP), souřadnicový systém JTSK (EPSG:5514).
Podobně jako u DXF, i při konverzi do SHP formátu se některé údaje digitální mapy mohou ztrácet.
Dostupnost: Pouze území s katastrální mapou v digitální formě (k 09. 03. 2026 je to 99,41 % území ČR).
Formát: SHP (kódování textu Windows-1250), komprimováno (ZIP), souřadnicový systém JTSK (EPSG:5514).
Tato datová sada poskytuje úplný obsah katastrální mapy včetně informací o čísle bodu a kódu kvality bodů polohopisu.
Dostupnost: Pouze území s katastrální mapou v digitální formě (k 02. 03. 2026 je to 99,41 % území ČR).
Formát: Textový formát VFK (český národní standard), komprimováno (ZIP).
Tyto mapy nejsou bezešvé a nejsou vedeny v databázi ISKN, ale jejich obsah je shodný s datovou sérií katastrální mapy v digitální podobě. Jsou postupně přepracovávány do bezešvé podoby.
Dostupnost: Pouze 3 katastrální území (k 12. 01. 2026).
Formát: Textový formát VKM (starší český národní standard), komprimováno (ZIP).
tags: #co #jse #dynamicka #katastralni #mapa