Komunisté se na dvoudenním sjezdu v Hradci Králové rozhodli, že nebudou výrazně měnit svůj dosavadní kurz. Politici z ostatních parlamentních stran žádné změny ve směřování KSČM neočekávají. Na část sjezdových výroků staronového předsedy této strany Vojtěcha Filipa však reagovali.
Dvoudenní diskuse na sjezdu ukázala, že názory na další směřování strany se uvnitř KSČM různí. Někteří kritici současnému vedení vyčítali uzavřenost hlasům zdola, odklon od hodnot "skutečné levice", z KSČM se podle těchto hlasů stává "béčko ČSSD". Oponenti naopak míní, že stranické špičky si počínají dobře a v rámci možností dokážou efektivně prosazovat zájmy komunistických voličů.
Šéf strany komunistů Vojtěch Filip po jednání řekl, která rozhodnutí sjezdu mu připadají zásadní: "Co považujeme za důležité z těch rezolucí a deklarací sjezdu je zejména obrat k občanské veřejnosti, ať už jde o rezoluci týkající se našeho postoje k tzv. reformnímu balíku, a potom také výzvu k akční jednotě levice."
O spolupráci se sociálními demokraty na nejvyšší politické úrovni ale komunisté neuvažují. Podle Vojtěcha Filip jeho strana nebude nikomu nadbíhat: "Na nejvyšší úrovni asi spolupracovat nebudeme, protože v sociální demokracii platí tzv. bohumínské usnesení a my nebudeme 'béčko' sociální demokracie. My jsme suverénní politická strana a o koalicích se rozhoduje po volbách podle výsledků. My prostě nebudeme nikomu nadbíhat. Nám spíše vadí, že sociální demokracie toto používá jako výmluvu než omluvu. Panu Paroubkovi názory na minulost nevadily v době, kdy potřeboval naše hlasy ve sněmovně, když byl předseda vlády, a náhle mu to vadí. Opravdu to neberu jako omluvu, ale jako výmluvu."
Místopředsedu sociální demokracie Zdeňka Škromacha tato kritika nijak nepřekvapila: "Já myslím, že komunisté dlouhodobě hledají nějakou svou pozici a sociální demokracie jim určitě brání v určitém rozletu."
Vojtěch Filip také řekl, že komunisté nemusí měnit svůj postoj k minulosti, protože v posledních letech jsou nejdemokratičtější stranou u nás. Lidovec a ministr vlády Cyril Svoboda to považuje za nonsens: "To, co říká Vojtěch Filip podle mne je hloupost. Neexistuje žádná nejdemokratičtější strana, a proto je to hlavní omyl a blud. Nejdemokratičtější proč? Že se tam hlasuje, nebo že se tam neperou, nebo něco takového? To nedává demokratičnosti té strany žádný charakter. Hlasovalo se i za socialismu. Důležité je, o co strana usiluje, a komunisté usilují o naše stažení ze Severoatlantické aliance, nechtějí, abychom byli v euroatlantickém prostoru, no a to je samozřejmě proti principům demokracie."
Miroslava Němcová dodala: "Podle mne ukázal, že komunistická strana zůstala tam, kde byla a nepohnula se ani o krok vpřed směrem k té modernizaci, kterou proklamovala. Čili zůstává to ta stará komunistická strana se všemi negativy tak, jak ji známe z minulosti. Pan předseda Filip má někdy zvláštní až zvrácený smysl pro humor. Neumím si jinak jeho slova vysvětlit, protože jestli k něčemu mají hodně daleko, tak je to právě k tomu, aby se stali opravdu demokratickou stranou."
Nejostřeji reagovali zelení, o nichž Vojtěch Filip hovořil jako o "užitečných idiotech". Podle místopředsedkyně zelených Dany Kuchtové by takové výrazy neměli předsedové stran vůbec používat: "To je vulgarismus, který zkrátka do veřejné sféry vůbec nepatří, a je politováníhodné, že pan Filip toto slovo zvolil. Nebudeme vůbec diskutovat o tom, jestli bereme jeho slova vážně. Strana zelených je v politickém středu a je ochotná spolupracovat jak s ODS, KDU-ČSL, samozřejmě i s ČSSD a s komunisty na jednotlivých tématech."
Jedním z problémů komunistické strany v současnosti je vzhledem k vysokému věkovému průměru úbytek členské základny. V závěru roku 1992 bylo komunistů téměř 355 tisíc, ke konci loňského roku zbývalo 77 tisíc členů. Mezi komunisty je stále největší procento důchodců - kolem 67 procent.
Pro mladé lidi podle politologa Petra Justa může být KSČM více zajímavá jen ve chvíli, kdyby se dokázala více otevřít a modernizovat. To se však podle něj zatím nestalo. Politolog Zdeněk Zbořil tvrdí, že komunisté mohou pro vstup do strany získat zejména mladé lidi, kteří nebudou příliš spokojení se současným politickým stavem v Česku.
Na otázku, jak dlouho ještě budou komunisté reálnou silou na české politické scéně, komentátorka Lidových novin Petra Šustrová odpověděla: "To záleží přece na tom, jakou dostanou příležitost. A velmi se obávám, že v případě, že jim sociální demokracie, až vystřídá u moci občanské demokraty a jejich koalici, tu příležitost dá. A pokud jim ji dá, tak se obávám, že se znovu přesvědčí, jako se vždycky sociální demokraté přesvědčili, že to je spojenectví, které je pro ně zhoubné, protože potom se ukáže, že ty ideály, které mají dejme tomu společné, dokážou komunisté propagovat a prosazovat daleko lépe. A myslím si, že potom sociální demokracii, která zdaleka není ideově, personálně ani organizačně tak pevná, potlačí a ovládnou tu levou část politického spektra."
Nezvykle ostře se pustil někdejší český ministr zahraničí Cyril Svoboda do Sobotkovy vlády, která odmítá evropské kvóty na přijetí uprchlíků. Hovoří o ostudě a drzosti. Podle Evropské komise by mělo Česko přijmout 525 uprchlíků.
Podle Svobody jsou tři důvody, proč by se Česko takto nemělo chovat. První je historický, kdy Češi za komunismu po desítkách tisíc utíkali na Západ a ten nás přijímal. Druhý: „Ty země, které se hlásí ke kvótám, jsou čistými plátci. Tedy více do EU finančně dávají, než dostávají. My více dostáváme. A tuto solidaritu bereme. Ale když jde o jinou solidaritu, tak to odmítáme,“ pokračoval Svoboda.
Desátý den v prosinci je tradičně Mezinárodním dnem lidských práv. Cyril Svoboda nemyslí si, že se lidskoprávní politika České republiky výrazně změnila. Naše politika vůči Číně je velmi podobná té německé nebo britské. "Mluvíme o tom, že musí dodržovat lidská práva, měnit svou politiku, uvolnit cenzuru, ale Číňané na to nereagují, to je oficiální politika. My to víme, ale nikdy jsme na to nerezignovali. Ani my, ani Evropská unie."
Svoboda vyjádřil obavu, abychom se nestali trojským koněm nebo exponentem zájmů Číny v Evropské unii, protože to bychom pak unii rozkládali. "Náš ekonomicko-diplomatický pragmatismus nemusí být naší pozicí vždy za každou cenu. „Klade se důraz na ekonomickou diplomacii, přeloženo více pragmatickou." Svoboda vidí možné riziko v tom, že v očekávání velkých investic z Číny ze sebe „uděláme kašpary." Jsme v tomto ohledu testovací země. Je třeba si uvědomit, jak je pro nás Evropská unie důležitá. „Migrační krize usilují o demontáž unie."
Na imagi doposud nerozbitné vládní koalice se minulý týden objevila prasklina. Způsobil ji spor o to, kam až jsou jednotlivé subjekty schopny dojít v ideologickém boji proti údajné cenzuře. Mává se vzletnými termíny typu svoboda slova, ale v jádru jde o nudně znějící zákon o digitálních službách, který má do českého práva převést evropské nařízení známé pod zkratkou DSA. Cílem je posílení bezpečí, předvídatelnosti a důvěryhodnosti v on-line prostředí.
Tři slova symbolizující pro spoustu lidí „unijní regulaci“ jsou samozřejmě pro některé koaliční poslance noční můrou. Část z nich ji chce „opravit“, další ji hodlá odmítnout a zbytek je překvapen tím „humbukem kolem“.
Zmíněný evropský Digital Services Act má v teorii chránit uživatele sociálních sítí, on-line médií či webových tržišť. Zavádí jednoduché pravidlo - co je nelegální v běžném prostředí, je nelegální i on-line. Pokud tedy na sítích uživatel vytvoří nezákonný obsah (nezákonnost je posuzována podle existujících právních předpisů, v Česku tedy podle trestního zákoníku), daná platforma ho bude muset smazat.
Právě tohle je pro část koaličních poslanců největší problém. Vidí za tím totiž „potenciál cenzury“ a podle svých slov se obávají, že by mohlo dojít k tomu, že platformy budou mazat obsah, který obsahuje „nepohodlné názory“. Při otázce, „jaké to jsou“, nebývají poslanci konkrétní - obecně tvrdí, že třeba ty, co nevyhovují Evropské komisi či neziskovým organizacím. Jejich námitky zkouší na svých stránkách vyvracet gesční ministerstvo průmyslu a obchodu: „Nařízení neurčuje, jaké názory jsou v pořádku, dotýká se pouze nezákonného obsahu.“ Jde o klíčové nařízení, jež platí ve všech členských státech Unie, s výjimkou pěti zemí včetně Česka.
Přes námitky Senátu i médií sněmovna opět schválila novelu trestního řádu, do níž vložila zákaz zveřejňování odposlechů, s výjimkou použití jako důkazu u soudu. Normu, která rovněž zakazuje až na výjimky zveřejňování osobních údajů obětí zločinů, nyní dostane k podpisu prezident.
Sněmovní verzi novely podpořilo 129 ze 161 přítomných poslanců všech partají vyjma komunistů, kteří se postavili za novináře. Senátní návrh zrušit zamýšlený zákaz zveřejňování odposlechů, pokud nebyly použity jako důkaz v soudním řízení, získal podporu jen čtyř poslanců.
„Primárně by s odposlechy měla pracovat policie, státní zastupitelství a tajné služby,“ myslí si místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle stínového ministra vnitra Františka Bublana (ČSSD) jde ale o striktní zákaz, který do určité míry omezuje svobodu slova. Zelení se hlasování zdrželi, zákaz zveřejňování odposlechů považují od počátku za cenzuru.
Odhlasovanou normu kritizovaly Evropská asociace vydavatelů novin, Reportéři bez hranic i Syndikát novinářů ČR, stejně tak se proti zákazu zveřejňování odposlechů postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích. „Nebudeme moci legálně dokazovat, že něco není pravda,“ uvedl šéfredaktor Mladé fronty DNES Robert Čásenský.
Za porušení zákazu zveřejňování odposlechů by hrozilo až pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Stejná sankce má hrozit za zveřejnění osobních údajů obětí zločinů. Až na výjimky má být zcela zakázáno zveřejňování jmen a jiných osobních údajů obětí, pokud jimi budou děti a mladiství. U starších lidí se má zákaz vztahovat například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.
Podle některých právních výkladů je ale krok sněmovny v rozporu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva. Politici ani stát podle něj nemohou zakazovat zveřejňování odposlechů, pokud stojí za publikací veřejný zájem. Cyril Svoboda k tomu poznamenal: „Zveřejňování odposlechů je neuvěřitelná pitomost.“
tags: #cyril #svoboda #a #cinzovni #dum