Digitální katastrální mapa (DKM) představuje moderní formu katastrální mapy, která je vyhotovena v souřadnicovém systému S-JTSK. Její vznik je spojen s procesy obnovy katastrálního operátu, a to buď novým mapováním na základě výsledků pozemkových úprav, přepracováním stávajícího souboru geodetických informací (s výjimkou již digitalizované mapy), nebo převedením číselného vyjádření mapy do digitální podoby.
Vedle DKM existuje také digitalizovaná KM, která vzniká přepracováním analogové mapy do digitální formy (KMD nebo KM-D). Tato digitální forma katastrální mapy byla vyhotovena podle starších předpisů, často v souřadnicových systémech gusterbergském nebo svatoštěpánském.
Analogová KM je tradiční mapa na plastové fólii, jejíž přesnost a zobrazovací soustava odpovídají době jejího vzniku.
Pro získání podrobných informací o tom, jakým způsobem a v jaké formě je katastrální mapa vedena v jednotlivých katastrálních územích, lze využít údaj o stavu digitalizace.
Katastrální mapa je definována jako polohopisná mapa velkého měřítka. Její klíčové prvky zahrnují:
Katastrální mapa může existovat ve formě digitální mapy, analogové mapy nebo digitalizované mapy.
Data katastrální mapy jsou dostupná v různých výdejních formátech, a to jak vektorových, tak rastrových.
Data ve vektorových formátech pocházejí přímo z katastrální mapy a zahrnují KMD a DKM. Tato data jsou průběžně aktualizována s přibližnou dvouhodinovou starostí. Do produktů pro vektorové výstupy se promítají s různou frekvencí:
Data jsou poskytována po katastrálních územích.
Data v rastrových formátech vycházejí z analogové katastrální mapy. Analogová mapa je aktualizována obvykle jednou ročně, ale v případě většího počtu změn může být aktualizována i častěji. Změny se do produktu "Katastrální mapa - rastrová" promítají jednou měsíčně.
Datová sada pro poskytování katastrální mapy v digitální formě ve formátu DXF je generována z databáze ISKN (Informačního systému katastru nemovitostí). Katastrální mapa v této podobě zahrnuje jak polohopisnou, tak popisnou složku.
Polohopis obsahuje:
Popisné prvky zahrnují:
Při konverzi dat do formátu DXF může docházet ke ztrátě některých údajů digitální mapy, jako jsou informace o čísle bodu a kódu kvality bodů polohopisu, nebo symboly na liniích.
Datová sada je poskytována jako otevřená data pod licencí CC-BY 4.0. Data vycházejí z ISKN a jsou dostupná po katastrálních územích v souřadnicovém systému JTSK (EPSG:5514). K 26. lednu 2026 pokrývá digitální forma katastrální mapy 99,40 % území České republiky (78 391,95 km²).
Pro stažení jsou data komprimována (ZIP). Relevantní legislativa zahrnuje katastrální zákon 256/2013 Sb. a související vyhlášky.
Předpřipravené soubory dat jsou generovány denně. Podmínky přístupu a použití jsou v souladu s licencí CC BY 4.0 a vyhláškou č. 359/2011 Sb. a zákonem 123/1998 Sb. Veřejný přístup není omezen.
Pro přesné mapování a práci s geografickými daty je nezbytné využívat kvalitní podkladové mapy. Tyto podklady lze získat z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) a dalších zdrojů.
Pro práci s podkladovými mapami se často využívá GISový program QGIS, který umožňuje stahování rastrových map z internetových serverů prostřednictvím služby WMS (Web Map Service).
Mezi základní a nejdůležitější podkladové mapy patří:
Pro získání podkladu v QGISu je doporučeno přiblížit mapu na požadované rozlišení (např. měřítko 1:600) a následně mapu exportovat do obrazového souboru s možností přidání georeferenčních informací (volba "Append georeference information"). Jako formát je vhodný JPG.
Pro další práci s mapou, například v programu Mapper, je klíčové mapu georeferencovat. To zajišťuje, že mapa bude mít přesné zeměpisné souřadnice.
V programu Mapper je nutné nastavit souřadnicový systém na S-JTSK (EPSG:5514). Následně se zadávají souřadnice daného prostoru, které lze získat z mapového portálu ČSOS. Je důležité přepsat hodnoty Rovinných souřadnic S-JTSK do příslušných polí v programu Mapper. Dále se vyplňuje pole Deklinace, která slouží k otočení mapy na magnetický sever, což je nezbytné pro orientaci buzoly v orientačním běhu.
Po georeferencování lze do mapy přidat stažené podklady kliknutím na "Podklady > Otevřít okno s nastavením podkladů". Při přidávání podkladu je nutné zaškrtnout volbu "Georeferencovaný".
Ačkoliv je možné použít i negeoreferencované podklady, jejich správné umístění do mapy je složitější a obvykle vyžaduje předchozí georeferencování například pomocí QGIS.
Po technicky náročnější části, jako je georeferencování a nahrání podkladů, následuje fáze překreslování objektů viditelných na podkladech do mapy. Tato část je pak podrobněji popsána v dalších částech seriálu.
Pro správu mapových projektů se doporučuje vytvořit si v počítači složku (např. "Mapování") s podsložkami pro aktuální a hotové mapy. V rámci složky každé mapy by měly být uloženy všechny související soubory, včetně podkladů a exportů finální mapy. Důležitou praxí je také pravidelné vytváření časových záloh hlavního souboru mapy.
tags: #digitalni #katastralni #mapa #oldris