Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb. a související právní předpisy upravují pravidla pro provozování veřejných pohřebišť, včetně vedení evidence, uzavírání nájemních smluv k hrobovým místům a nakládání s hrobkami. V tomto článku se podrobněji zaměříme na specifické dotazy týkající se změn v nájemních smlouvách, práv nájemců a povinností provozovatelů pohřebišť.
Podle § 21 odst. 2 zákona o pohřebnictví musí být evidence související s provozováním pohřebiště vedena průkazně, pravdivě a čitelně. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) upřesnilo, že tento požadavek lze splnit jak svázanou knihou, tak elektronickou podobou, která je pravidelně tištěna a svázána. Pokud provozovatel vede evidenci v elektronické podobě, je povinen zajistit vytištění záznamů a jejich následné svázání.
MMR rovněž uvádí, že provozovatel pohřebiště není povinen vést vázanou knihu o nájemci, nájemní smlouvě a hrobovém zařízení. Důvodem je již tak vysoký objem povinně zapisovaných údajů o zemřelých. Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2017 potvrdilo, že pod pojem „vedení evidence ve formě vázané knihy“ lze zahrnout i vytištěnou elektronickou evidenci, jejíž hřbet je následně svázán.
Obec jako provozovatel pohřebiště musí zajistit stejné podmínky sjednání nájmu hrobového místa pro všechny osoby, nikoli pouze pro své občany. Dotaz občana, kterému obec odmítla pohřbení na základě toho, že není jejím občanem, je v rozporu s principem veřejného pohřebiště. Obec musí vycházet z právního pojmu „veřejné pohřebiště“, který nezakládá diskriminační přístup na základě místa trvalého pobytu. Jedinou výjimkou je situace, kdy obec zakázala nová pohřbívání do země a tento zákaz řádně zdůvodnila a zveřejnila ve svém řádu pohřebiště. Tento zákaz pak platí pro všechny zájemce bez rozdílu.
Správa hřbitova nemá právo zjišťovat, kdo byl zemřelému nájemci nejbližší, ani rozhodovat o tom, kdo bude v nájmu hrobu pokračovat. Tato práva a povinnosti zásadně rozhoduje zemřelý nájemce za svého života. Jeho rozhodnutí může být učiněno výslovně před svědky a může jej kdykoli během života měnit. I když zemřelý neurčil nástupce, obec jako provozovatel pohřebiště má povinnost uzavřít nájemní smlouvu s vypravitelem pohřbu, i když se nejedná o rodinného příslušníka.
V případě úmrtí nájemce hrobového místa přechází nájemní smlouva na osobu určenou nájemcem, případně na svěřenecký fond. Pokud zemřelý nájemce neurčil nástupce nebo toto rozhodnutí nebylo řádně doloženo, je nutné se obrátit na soud s návrhem na dodatečné projednání dědictví. Rozhodnutí o dědictví má zpětnou účinnost a potvrzuje, kdo je dědicem k datu úmrtí zůstavitele.
V případě, že je nájemcem hrobového místa fyzická osoba, přechází nájemné na její dědice. Pokud dědické řízení bylo zastaveno pro nemajetnost a nebyl určen dědic, může být situace komplikovaná. V takovém případě je doporučeno obrátit se na soud s žádostí o dodatečné projednání dědictví, aby byla určená osoba, na kterou nájem hrobového místa přejde.
Standardně se nájemní smlouva k hrobovému místu vede pouze na jednu osobu - tzv. nájemce. Pokud by si přál mít na smlouvě více osob, je možné uzavřít novou nájemní smlouvu se dvěma nájemci. V případě nesouhlasu jednoho z nájemců s převodem nájmu na jinou osobu, nemůže být smlouva bez jeho souhlasu přepsána. V takovém případě je nutné včas domluvit prodloužení či novou nájemní smlouvu s provozovatelem hřbitova.
Hrobka se na rozdíl od hrobu považuje za nemovitou věc. Její prodej je regulován občanským zákoníkem. Obec má oprávnění hrobku prodat pouze tehdy, je-li jejím vlastníkem. Původní vlastník hrobky ji musí odstranit pouze tehdy, pokud si tuto povinnost sjednal v nájemní smlouvě. Nový nájemce musí hrobku strpět, nebo se s vlastníkem dohodnout.
V případě darování hrobky městu (provozovateli pohřebiště) je nutný souhlas zastupitelstva obce. Darování nemovité věci obci vyžaduje písemnou darovací smlouvu a schválení zastupitelstva obce. Následně je nutné zajistit znalecký posudek pro ocenění hrobky a její zařazení do účetnictví obce.
Pokud provozovatel vede hřbitovní knihu v elektronické podobě a tiskne ji jednou ročně, má se tisknout evidence pouze těch hrobových míst, u nichž v daném roce došlo k pohřbení nebo uložení urny. Kompletní sestava za hrobová místa, u nichž nedošlo k žádným změnám, se netiskne.
Provozování veřejného pohřebiště zahrnuje zejména výkopové práce související s pohřbením a exhumací. Obec jako provozovatel je povinna zajistit tyto práce. S hrobníkem je nezbytné mít písemnou smlouvu, která zajišťuje kontrolu nad prováděnými činnostmi a možnost reklamace.
Zákon o pohřebnictví byl novelizován v roce 2014 v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Uzavírání nájemních smluv k hrobovým místům spadá do samostatné působnosti obcí. V případě sporu náleží rozhodování soudům.
Provozovatel pohřebiště je povinen do dvou let od účinnosti zákona předložit dosavadním uživatelům hrobových míst návrh nájemní smlouvy, pokud již nejsou uzavřeny písemně. Pokud uživatel odmítne uzavřít nájemní smlouvu nebo k ní nedojde z jeho nečinnosti, jeho dosavadní právo k užívání hrobového místa zaniká.
V případě, že nájemce neplní své povinnosti nebo pokud má být veřejné pohřebiště zrušeno, může provozovatel pohřebiště odstoupit od smlouvy o nájmu.
Důležité je si uvědomit, že nájem hrobového místa je upraven v § 25 zákona o pohřebnictví. Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu a musí obsahovat výši nájemného a úhrady za služby. Doba nájmu se stanoví tak, aby byla dodržena tlecí doba.
tags: #jak #zmenit #najemni #smlouvu #hrob