Zámek Frýdek, původně gotický hrad, představuje významnou historickou památku v srdci města Frýdek-Místek. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 13. století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad řekou Ostravicí, která tvořila hranici mezi Moravou a Slezskem. Hrad měl sloužit k ochraně zemské hranice a zároveň k podpoře nově vznikajícího města Frýdek, které bylo založeno souběžně s ním. Název "Friedeck" pravděpodobně pochází ze staroněmeckých výrazů "vriede" (opevňovat) a "Ecke" (ostroh).
První písemná zmínka o frýdeckém hradu pochází z roku 1327. Tehdy jej nechal postavit těšínský kníže Kazimír I. z rodu Piastovců. I když přesná původní podoba hradu není kvůli pozdějším rozsáhlým přestavbám známa, předpokládá se, že se jednalo o jednopatrovou stavbu s dominantní věží. Přístup k hradu vedl z náměstí přes vstupní bránu a hradní příkop. Původní budova hradního paláce byla později začleněna do jižního křídla dnešního zámku.
V průběhu 15. a 16. století se v držení hradu vystřídala řada těšínských knížat a zástavních držitelů. V důsledku zadlužení těšínských knížat během husitských válek byl hrad poprvé dán do zástavy v roce 1434. Během druhé poloviny 15. století, za vlády knížat Boleslava II. a Kazimíra II., proběhly stavební úpravy zaměřené na posílení obranného charakteru hradu.
Významným momentem byla zástava panství Janem z Pernštejna v roce 1545. Za jeho vlády a následně i za jeho synů byla zahájena přestavba hradu na renesanční zámek. V roce 1580 koupil panství olomoucký biskup Stanislav Pavlovský, ale již v roce 1584 došlo k další změně majitele. Panství získali Bruntálští z Vrbna, za jejichž vlády se zámek stal po delší době opět šlechtickou rezidencí. Z tohoto období pochází úpravy na přelomu 16. a 17. století, které sjednotily starší objekty propojením arkádovými chodbami. Tyto adaptace proběhly za Bartoloměje Bruntalského z Vrbna.
V roce 1636 koupil zámek jako věřitel hrabě Jiří z Oppersdorfu (1588-1651). Přestože jeho hlavním sídlem byl Horní Hlohov, věnoval značnou pozornost i frýdeckému zámku. Nechal postavit zámeckou kapli sv. Barbory u východního křídla, kde vznikl i vyhlídkový gloriet spojený se zámkem dřevěnou chodbou. Budovy předzámčí byly zvýšeny o jedno patro a proběhly i četné změny interiérů. V této době byl také založen zámecký park.
Po smrti Jiřího z Oppersdorfu zdědil panství jeho syn Matyáš Rudolf, který však krátce po dosažení zletilosti zemřel. Panství převzal jeho starší nevlastní bratr František Eusebius z Oppersdorfu (1623-1691). I on byl mecenášem katolické církve a finančně podpořil výstavbu několika kostelů v regionu. Stavební úpravy na zámku byly zpočátku dílčí, ale zásadní přestavbu si vynutil požár z roku 1688, který postihl celé město i zámek. Po smrti Františka Eusebia zdědila panství jeho manželka Anna Zuzana a po ní jejich dcera Marie Ludovika, provdaná Pražmová z Bílkova.
Od roku 1708 držel panství hrabě František Vilém Pražma z Bílkova (1677-1731). Za jeho vlády byla dokončena oprava kaple sv. Barbory poničené požárem a položil základy sbírky erbů slezských šlechtických rodů v Rytířském sále. V roce 1731 se majitelem stal jeho syn Jan Nepomuk Pražma z Bílkova (1726-1804). Za jeho správy byl zámek centrem společenského života, fungovala zde kapela a byl udržován zámecký park.
V roce 1797 koupila frýdecké panství arcivévodkyně Marie Kristina, dcera Marie Terezie. Frýdek byl začleněn do majetku Těšínské komory a ve vlastnictví Habsburků zůstal až do roku 1918. Od roku 1822 panství držel arcivévoda Karel, po něm jeho syn arcivévoda Albrecht. Od počátku 19. století sídlila na zámku lesní správa. Reprezentační místnosti v prvním patře hlavní budovy, včetně Rytířského sálu, byly pečlivě udržovány.
V 70. letech 19. století proběhly dílčí stavební úpravy v historizujícím stylu. Během 19. století došlo také k přeměně menší zámecké zahrady do podoby rozsáhlého krajinářského parku. Posledním soukromým majitelem zámku byl arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský (1856-1936).
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl zámek zestátněn. V roce 1923 převzalo zámek ministerstvo zemědělství a umístila se zde správa státních lesů a statků. V letech 1923-1934 sídlilo v Rytířském sále Národopisné a vlastivědné muzeum. Vzhledem k účelovým úpravám pro kanceláře a byty došlo k zásahům do původní podoby.
V roce 1960 převzal zámek Městský národní výbor a umístil sem muzeum, které se v roce 1998 přejmenovalo na Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Od roku 2003 je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje. V posledních desetiletích proběhly rozsáhlé rekonstrukce, které rehabilitovaly zámeckou budovu a zpřístupnily ji veřejnosti. Vznikají nové muzejní expozice, které dokumentují historii a kulturu beskydské oblasti.
Muzeum Beskyd sídlící v zámku nabízí rozsáhlé expozice, které dokumentují historii, etnografii a přírodní poměry celého regionu. Návštěvníci mají možnost spatřit ukázky řemesel, dobové dílny, keramiku, interiéry typických beskydských chalup a sbírky fauny. Součástí prohlídkové trasy je i návštěva kaple sv. Barbory a vyhlídková věž.
Další stálou expozicí je prezentace města Frýdku jako Mariánského poutního místa, která se nachází v sakristii kaple sv. Barbory. Vystaveny jsou sochy Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše a Neposkvrněného Srdce Panny Marie, které byly přeneseny z poutního kostela Navštívení Panny Marie.
Zámecký park, který obklopuje zámek, prošel v průběhu staletí mnoha proměnami. Původně rovná plocha okolo zámku byla zahradnicky upravena, zatímco svahy pod zámkem zůstaly přírodní. V 19. století byl park přeměněn na krajinářský. V roce 2006 započala revitalizace části parku, která přešla do vlastnictví statutárního města Frýdek-Místek. Podle historických dokumentů byla vybudována nová cestní síť a vznikla nová vyhlídka s výhledem na město a Beskydy.
S historií zámku je spojena i působivá pověst o obléhání hradu nájezdníky. Když se obléhatelům nedařilo pevnost dobýt, rozhodli se vyhladovět posádku. Obránci hradu, v čele s posledním kozlem, který byl upraven tak, aby vypadal jako srnec, sehráli falešnou svatbu a následně shodili "srnce" z hradeb. Nájezdníci v domnění, že do hradu vedou tajné chodby, odtáhli.
tags: #frydek #zamek #historicka #analyza #pudorys