Domů

Architektonické dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela

Jan Blažej Santini-Aichel (1677-1723) byl český architekt italského původu, který působil v Čechách a na Moravě v první čtvrtině 18. století. Jeho nápaditá architektura, oslňující hrou světel a stínů, harmonií a zvláštní atmosférou, ho řadí mezi výjimečné osobnosti evropského barokního stavitelství. Santini je zakladatelem stylu zvaného barokní gotika, který originálně prolíná monumentální prvky gotiky s dynamičností baroka.

Jeho rozsáhlý rejstřík realizovaných projektů zahrnoval kláštery, poutní místa, kostely, kaple, šlechtické paláce i hospodářské dvory. Do svých děl vpisoval hluboké znalosti historických souvislostí, číselné symboliky, geometrie, prostoru a světla. Některé z jeho staveb jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Klíčové principy Santiniho tvorby

Architektura Jana Blažeje Santiniho-Aichela se vyznačuje několika charakteristickými rysy:

Hra světla a stínů: Santini mistrně pracoval s dopadem světla, které se stávalo aktivní součástí jeho architektonických kompozic. Světelné paprsky často formovaly dynamické a dramatické efekty.
Číselná symbolika a geometrie: Jeho stavby jsou plné skrytých významů a symbolických odkazů, často založených na křesťanské symbolice, matematice a numerologii. Geometrické tvary a proporce hrály klíčovou roli v koncepci.
Barokní gotika: Tento unikátní styl, který Santini rozvinul, kombinuje mohutnost a monumentálnost gotických forem s barokní dynamikou, emocí a zdobností.
Prostorová a akustická řešení: Velký důraz kladl na vnímání prostoru a akustické vlastnosti staveb, což přispívalo k celkovému zážitku z jeho děl.
Umístění staveb v krajině: Santini citlivě volil umístění svých staveb tak, aby harmonicky zapadaly do okolní krajiny a často s ní interagovaly.

Významná díla a jejich půdorysná řešení

Santiniho dílo je rozmanité a zahrnuje řadu staveb s pozoruhodnými půdorysnými řešeními, která často odrážejí hlubokou symboliku.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou

Tato stavba, postavená v letech 1719-1722, je považována za vrchol Santiniho tvorby a je zapsána na seznamu UNESCO. Půdorys kostela je inspirován symbolismem hvězdy a mučednické smrti sv. Jana Nepomuckého. Kostel má půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy, obklopené ambitem ve tvaru deseticípé hvězdy. Symbolika čísla pět (pět oltářů, pět dveří, pět hvězd) odkazuje na pět hvězd, které se údajně zjevily nad hlavou utonulého světce.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obytčově

Další významné dílo, postavené v roce 1730 na popud opata Václava Vejmluvy, je známé svým unikátním půdorysem ve tvaru želvy. Tento symbol stálosti ve víře se projevuje v celkovém tvaru stavby: hlavní loď připomíná krunýř, kaple nohy, presbytář krk a zákristie hlavu želvy.

Půdorys kostela v Obytčově ve tvaru želvy

Dolní morový hřbitov ve Žďáru nad Sázavou

Původní návrh hřbitova z počátku 18. století, vytvořený v reakci na očekávanou morovou epidemii, byl komponován na půdorysu rovnostranného trojúhelníku se třemi oválnými kaplemi, odkazujícími na Nejsvětější Trojici. Pozdější rozšíření narušilo původní symboliku a dnešní půdorys je připodobňován ke tvaru lebky.

Kostel sv. Václava ve Zvoli

Přestavba středověkého kostela v letech 1713-1717 dala vzniknout barokní stavbě na půdorysu řeckého kříže se dvěma věžemi a kupolí.

Hospodářský dvůr v Ostrově nad Oslavou

Tento dvůr, postavený kolem roku 1720, má půdorys ve tvaru W, což je další příklad Santiniho neobvyklých a symbolicky nabitých půdorysných řešení.

Další realizace a projekty

Santiniho působnost je doložena na mnoha dalších stavbách v Čechách a na Moravě. Některé z nich jsou přímo archivně doloženy, u jiných je autorství připsáno na základě slohového charakteru.

Seznam vybraných staveb (s daty realizace a poznámkami k autorství):

Deštné v Orlických horách, Kostel svaté Máří Magdaleny (1723, novostavba)
Horní Bobrová, kostel sv. Petra a Pavla (1714-1722, přestavba)
Horušice, bývalá rezidence sedleckého kláštera (kolem 1720, novostavba, autorství nedoloženo)
Hořiněves, zámek (po 1720, přestavba a přístavba, autorství nedoloženo)
Hrubá Skála, hospodářský dvůr s opatským zámečkem (1728-1734, 1738, novostavba)
Humpolec, farní kostel sv. Mikuláše (1716, 1721-1722, oprava a přestavba)
Hradec Králové, biskupská rezidence (1715-1719, novostavba zadní části)
Hradec Králové, kaple sv. Klimenta (1714-1717, novostavba)
Chlumec nad Cidlinou, zámecká kaple Zvěstování P. Marie (asi po 1730, novostavba dle staršího projektu)
Chlumec nad Cidlinou, zámek Karlova Koruna (1721-1723, novostavba)
Chotouň, Kostel svatého Prokopa (1708-1710, novostavba)
Chrast u Chrudimi, kostel Nejsvětější Trojice (před 1717, dílčí úprava kněžiště)
Chrašice, kostel sv. Martina (do 1720, přestavba a dostavba)
Kalec, hospodářský dvůr s opatským zámečkem (do 1716, novostavba)
Kladruby u Stříbra, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta (1711-1721, oprava a přestavba, autorství archivně doloženo)
Kozojedy, kostel sv. Mikuláše (1724-1727, přestavba a dostavba, autorství nedoloženo)
Křtiny (okres Blansko), Chrám Jména Panny Marie a proboštství (1718-1750, novostavba s dílčími změnami, autorství nedoloženo, všeobecně přijímáno)
Lázně Bělohrad, zámek (1720-1722, přestavba a dostavba)
Mariánská Týnice, proboštství s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie (1710, 1720-1764, novostavba, autorství nepřímo doloženo)
Mladé Bříště, kostel sv. Jana Křtitele (1726, oprava)
Mladotice (okres Plzeň-sever), Kaple Jména Panny Marie (1708-1710, novostavba, autorství doloženo)
Nadryby, výklenková kaple (do 1725, novostavba)
Nebřeziny, Kondelův dům (do 1723, novostavba, autorství nedoloženo, ale půdorysné a objemové formy mají santinovský charakter)
Ostrov u Stříbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtěcha (do 1728, novostavba)
Panenské Břežany, kaple sv. Anny (1705-1707, novostavba, autorství doloženo)
Plasy, konvent cisterciáckého kláštera (1710-1740, novostavba, autorství doloženo)
Pohled (okres Havlíčkův Brod), proboštství kláštera cisterciaček (1710-1714, novostavba)
Praha-Hradčany, Pražský hrad, Kapitulní děkanství (1705-1706, přestavba, autorství doloženo)
Praha-Malá Strana, Kolovratský (Thunovský) palác (projekt 1706, výstavba 1716-1721, novostavba)
Praha-Malá Strana, Morzinský palác (1713-1714, přestavba)
Praha-Nové Město, Karlov, tzv. Svaté schody (1708-1711, novostavba)
Rajhrad, kostel Povýšení sv. Kříže (projekt kolem 1720, realizace 1765-1766, přestavba a částečná novostavba)
Rajhrad, proboštský kostel sv. Petra a Pavla (1722-1730, novostavba s výjimkou západního průčelí)
Rychnov nad Kněžnou, kostel Nejsvětější Trojice (1714-1715, novostavba průčelí)
Rychnov nad Kněžnou, zámecká jízdárna (do 1723, novostavba)
Rychnov nad Kněžnou, zámek (1719-1724, přestavba a dostavba)
Sedlec u Kutné Hory, klášterní Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele (1703-1708, přestavba)
Skapce, bývalá rezidence kladrubských opatů (1718 resp. 1728, novostavba, autorství nedoloženo, ale dochované dokumenty svědčí pro pozdní Santiniho dílo)
Slapy, kostel sv. Petra a Pavla (do 1716, přestavba)
Všehrdy, kostel sv. Prokopa (do 1732, přestavba a dostavba)
Vyklantice, kostel sv. Jana Nepomuckého (projekt 1722, realizace do 1727)
Zbraslav, konvent cisterciáckého kláštera (1700-1732, novostavba, provedeno částečně, autorství doloženo)
Zvole (okres Žďár nad Sázavou), kostel sv. Václava (1713-1717, přestavba a dílčí dostavba, autorství nedoloženo)
Želiv, oprava a dostavba klášterního kostela Narození Panny Marie (1714-1720)
Želiv, oprava hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla (do 1719)
Klášter Dolní Ročov, věž klášterního kostela, kaple 14 svatých pomocníků a ambity (1715-1718, přestavba a novostavba, autorství a dohled plně doloženo)
Heřmanův Městec, zámek (přestavba do 1724, autorství doloženo)
Hradec Králové, Slezské předměstí, kostel sv. Antonína Poustevníka (přestavba kolem 1719, autorství archivně doloženo)
Rychnov nad Kněžnou, kolej kláštera piaristů (1714-1725, novostavba)
Šintlochy u Čáslavi, kaple sv. Cyrila a Metoděje (1711, novostavba, autorství doloženo)

Odhady počtu děl a problémy s autorstvím

V sedmdesátých letech 20. století přesáhl počet připsaných děl Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi dvě stovky staveb. Mnohé z nich, nedostatečně doložené, jsou uváděny dodnes. V některých případech se autorství připisuje na základě podobnosti s jeho známými díly, i když stavba sama o sobě nemá výrazné santinovské rysy nebo je dokonce zcela odlišná.

Existuje také řada projektů a návrhů, které nebyly realizovány nebo byly provedeny jen částečně, případně byly později pozměněny jinými architekty. Některé stavby, ačkoliv vykazují prvky připomínající Santiniho tvorbu, se ve svém celkovém pojetí či detailech podstatně liší a jejich autorství je proto sporné.

Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou

Pro hlubší seznámení s dílem a životem Jana Blažeje Santiniho-Aichela je možné navštívit Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou. Expozice využívá moderní technologie, jako jsou audioprůvodci, animace, optické klamy a interaktivní modely, aby poutavě představila Santiniho architekturu a symboliku jeho staveb.

tags: #hospodarsky #dvur #santini #pudorys