Bývalý hotel Kavkaz v Mariánských Lázních, původně postavený jako Klebelsbergův palác v roce 1821, je honosnou, avšak chátrající stavbou v lázeňském centru města. Jeho historie sahá až do 20. let 19. století, kdy jej lze podle památkářů přirovnat architekturou i významem ke karlovarskému Grandhotelu Pupp. Dvě stě let starý hotel patřil mezi nejluxusnější ve městě, avšak před 26 lety zkrachoval.
Původní stavba, zvaná Klebelsbergův palác, byla dokončena v květnu 1821. Dvoupatrový dům s 13 okny v průčelí a 6 okny na křídlech nabízel 35 pokojů, 3 kuchyně, stáje pro 24 koní a ve dvoře stání pro 10 povozů. Z obou stran domu byly z náměstí vjezdy pro kočáry a nad hlavním vchodem uprostřed čelní fasády se nacházel vyhlídkový balkon. Zahrady o rozloze cca 3 700 m² plynule navazovaly na dvůr za palácem.
V roce 1870 hotel koupil Filip Hammerschmid a v roce 1872 jej nechal přestavět. V této podobě již nebyl dominantou náměstí a srovnal svou výšku s okolními stavbami. Jeho syn Josef Hammerschmid však nechal hotel znovu přestavět v roce 1904 ve velkorysém stylu pro anglického krále Edwarda VII., který v hotelu již dříve opakovaně pobýval. Přestavbu ve stylu secese navrhoval vídeňský architekt Arnold Heymann. Během této přestavby došlo ke změnám fasád, rozsáhlým úpravám zahrad a moderní výbavě interiérů.
Posledními majiteli z rodu Hammerschmid byli Theodor a poté jeho vdova. V roce 1945 hotel přejmenovali američtí vojáci na King of England (a okolní náměstí na Americké náměstí) a ubytovali se v něm američtí důstojníci. Okolo roku 1950 převzala hotel do svých rukou místní organizace Československých státních lázní. V souvislosti s tím byl hotel přejmenován na Kavkaz (a náměstí na náměstí Klementa Gottwalda). Nový majitel nechal provést rekonstrukci interiérů tak, že došlo k propojení se sousedními domy Zelený kříž (tehdy Split) a Černý orel (tehdy Jitřenka).
Budova z roku 1821 je dnes v žalostném stavu. Dne 7. ledna 2018 došlo v bývalém hotelu Kavkaz k propadu tří stropů. Hasiči museli zbourat část budovy, aby měli jistotu, že pod zřícenými stropy není člověk, a aby objekt zabezpečili, neboť přestal být stabilní. „Objekt byl natolik nestabilní, že jsme nemohli dovnitř pustit záchranáře,“ vysvětlil důvody demolice řídící důstojník HZS Karlovarského kraje Oldřich Volf. Obavy hasičů se naštěstí nepotvrdily, hotel a jeho okolí jsou ale nyní zabezpečené i dobře oplocené.
Firma, která budovu vlastní, je místní lázeňská společnost s britským vlastníkem, tvrdí, že chce hotel opravit. „Máme stavební povolení vydané v roce 2013,“ řekl ČT generální ředitel společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně Lev Novobilský. Firma chtěla hotel opravit už před několika lety, stavbu ale nakonec kvůli vysokým nákladům zastavila. Podle některých informací se jedná o zhruba dvacítku podobně zničených domů ve městě, přičemž někteří jejich majitelé s úřady nekomunikují.
V loňském roce firma v Kavkazu provedla několik etap statického zajištění, u budovy Split vyměnila střechu a opravila fasádu. „V letošním roce budou pokračovat zajišťovací práce a máme v plánu opravit fasádu Jitřenky. Když budou prostředky, tak i částečně Kavkazu,“ uvedl Karel Kalivoda, generální ředitel lázeňských hotelů Ensana v České republice a předseda představenstva Mariánskolázeňské asociace cestovního ruchu.
Chátrající budovy trápí nejen hotel Kavkaz, ale i dalších devatenáct nemovitostí v Mariánských Lázních. Často se jedná o historické domy, jejichž majitelé s úřady nespolupracují. Příkladem je bývalý hotel Lesní mlýn, jehož majitel sídlí na Britských Panenských ostrovech. Majitelé dalších budov pak sice s úřady komunikují, místo oprav ale v domech často jen pronajímají obchody v přízemí.
Donutit vlastníka k opravám se úřadům nedaří, nepomáhají ani pokuty. „Město samozřejmě na své náklady může dát budovu do pořádku, ale pak se bavíme o vymáhání pohledávek a samozřejmě o exekuci,“ uvedl místostarosta Vojtěch Franta (Piráti). Radnice proto majitele zdevastovaných nemovitostí předloni vyzvala dopisem k nápravě a nabídla pomoc s vyřízením dotací na opravu. Ani to ale nepomohlo.
Problémy Mariánských Lázní se táhnou již od divokých devadesátých let, kdy se velká část městských budov včetně historických klenotů rozprodala cizincům, často z postsovětských států. Mnohé domy jsou zavřené, prázdné, do jejich údržby majitelé neinvestují, propadávají se jim stropy, drolí zdivo, zatéká do nich.
Mezi další příklady zchátralých budov patří například bývalý hotel Rozkvět na Mírovém náměstí, který po požáru v listopadu 2014 a následné demolici v dubnu 2015 zanechal obrovskou proluku. Také části vedlejšího domu ve Vrchlického ulici halí fólie, aby chodce neohrožoval pád zdiva. Ani zdejší nejzásadnější klenot, hlavní kolonáda s honosným sloupovím a pavilon Křížový pramen, není bez problémů. Objevují se místy vyboulené a popraskané podlahy, rezavějící kovové sloupy a vysklené vitráže.
Město je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO jako součást lázeňského trojúhelníku. Tato skutečnost však nepřináší automatické řešení problémů s údržbou a rekonstrukcí.
Podnikatel Milan Uxa, který v Mariánských Lázních vlastní několik sportovních a společenských zařízení, upozorňuje na nutnost aktivního přístupu k záchraně historických budov. „Lidé, kteří tady žijí, by měli založit stranu na ochranu Mariánských Lázní, něco jako Greenpeace. A aktivně zjišťovat skutečnosti o záměrech majitelů, developerů a o městských prodejích,“ navrhuje.
Řešení vidí ve velké investici státu do lázeňského trojúhelníku a také ve změně zákonů, aby bylo možné kulturní památky účinně chránit a majitelé, kteří o ně nepečují, dostávali citelné pokuty. Naději mu dávají některé lokality, které se nedostaly do rukou spekulantů, ale lidí, kterým místo učarovalo a chtěli ho zachránit.
Národní památkový ústav (NPÚ) zdůrazňuje, že není výkonnou složkou státní správy a nemá exekutivní pravomoc vůči vlastníkům budov. Pokud je objekt kulturní památkou, má vlastník ze zákona povinnost o ni pečovat. Neplní-li tyto povinnosti, má příslušný orgán státní památkové péče povinnost uložit rozhodnutí o opatření k nápravě, které lze vymáhat pokutami. U staveb, které nejsou kulturními památkami, může vstoupit stavební úřad a nařídit udržovací práce a následně opět pokutovat. Vymáhání jakýchkoliv opatření je však v praxi velmi složité, zejména v případech, kdy je vlastník nedohledatelný, sídlí v cizině nebo je insolventní.
Vzhledem k současnému stavu a složitosti vymáhání nápravy u chátrajících nemovitostí, je budoucnost hotelu Kavkaz a dalších historických budov v Mariánských Lázních nejistá.
tags: #hotel #kavkaz #marianske #lazne #rekonstrukce