Usedlost Hrabovka, původně viniční usedlost postavená v 1. polovině 17. století na místě viničního lisu, se nachází na Trocnovské ulici v Praze 3 - Žižkov. Vinice, která se původně nazývala Červený lis, je doložena již v 16. století a rozkládala se od západního úpatí Vítkova až k Wilsonově třídě.
Usedlost samotná zde stála od roku 1730 a je považována za nejstarší obytný dům na území Žižkova. Původně se jednalo o barokní vilu, kolmou na ulici Trocnovskou, s mansardovou střechou. K usedlosti patřil také vyhlídkový altán na západní straně Vítkova, postavený na konci 18. století.
V době, kdy usedlost s pozemky vlastnil knihkupec Martin Neureutter, byla obytná vila přestavěna do podoby, ve které se dochovala. Vinohrad zřejmě zanikl ještě koncem 18. století, v 1. polovině 19. století je uváděn pouze poplužní dvůr.
Výstavba usedlosti Hrabovka proběhla v polovině 18. století, konkrétně v roce 1730. Další významná přestavba se uskutečnila v roce 1850. Mezi další majitele usedlosti patřil Josef Hraba.
V roce 1872 probíhaly stavební práce v areálu Státního nádraží Praha. Jako součást Pražské spojovací dráhy byla stavěna Výhybna Hrabovka - krátká spojka z Dráhy císaře Františka Josefa k trati Společnosti státní dráhy. Usedlost byla železnicí oddělena od vrchu Vítkov a ocitla se v areálu nádraží.
Její pozemky získal na začátku 20. století c.k. erár, který ji nechal z velké části zbořit. Kromě spojky „Výhybna Hrabovka“ byla po usedlosti pojmenována železniční zastávka na této výhybně. K zastávce vedly schody od odstraněného železničního mostu „Malá Hrabovka“ v Trocnovské ulici. Zastávka sloužila zejména pro dělnické vlaky až do 40. let 20. století.
Text dále popisuje řadu dalších historických vil a usedlostí v Praze, které byly součástí různých výletů a procházek. Mezi zmíněné patří:
Výlet začíná u usedlosti Spiritka v cípu Ladronky. Trasa vede pod zahradami Kneislovky a Hybšmanky, poté ulicemi Turistická a Pěší. V Turistické ulici je možné sledovat výstavbu trolejbusové trati ze Smíchova na Strahov.
Malá zacházka ulicí Nad Výšinkou zavede k vile stavitele Beneše. Tato historizující dominantní stavba v architektonicky ojedinělém zámeckém stylu byla postavena v roce 1912. Dům s užitnou plochou 1995 metrů čtverečních postavil inženýr a architekt Viktor Beneš pro svou rodinu. Interiér byl obložen precizně zpracovaným dřevem a vitráže byly dílem Alfonse Muchy. V roce 2021 majitelka požádala o povolení demolice, ale po protestech a návrhu na prohlášení za kulturní památku byl v roce 2022 objekt prodán novému majiteli, který projevil zájem jej zachovat.
Na křižovatce Švédské a Holečkovy ulice se nachází usedlost Hřebenka, jejíž součástí je kolonáda sloužící jako podloubí pro restaurační a spolkové prostory. Samotná barokní usedlost pochází ze 17. století a byla obklopena vinicemi. Ve 20. letech 20. století byla budova upravena pro obytné účely, přičemž historické prvky jako barokní malované stropy a původní dispozice zůstaly zachovány. Usedlost je trojkřídlá s výraznou schodišťovou věží s vitrážemi. Dvoukřídlá vrata s reliéfy od Jaroslava Horejce pocházejí z doby přestavby usedlosti na byty architektem Františkem Kavalírem.
Za zdí ve Švédské ulici se tyčí Klášter svatého Gabriela na Smíchově, původně benediktinský klášter z 19. století, který v roce 1919 přešel do majetku státu a dlouho sloužil poště.
Konstrukce lanové dráhy na Mrázovku je technickým highlightem. Tato lanovka, původně z roku 1996, sloužila pro dvanáct cestujících a byla v roce 2018 nahrazena novým šikmým výtahem. Výtah spojuje dolní a horní část hotelového komplexu NH Prague City (dříve Mövenpick) a nabízí krásné výhledy na Prahu.
Po východu z lanovky v horní budově hotelu se lze dostat k vyhlídkové plošině TJ Sokol Smíchov s krásným výhledem na Prahu.
Usedlost Nikolajka, postavená na konci 17. století, má dnes pozdně klasicistní vzhled z roku 1860 a je chráněna jako kulturní památka. Okolí usedlosti se stalo předmětem developerského projektu Nová Nikolajka.
V ulici U Nikolajky se nachází vily architekta Aloise Kordy. Secesní památka z roku 1904, vila Helenka, je rozpoznatelná díky soše Panny Marie nad vstupem a dekorativnímu pásu s rostlinným motivem. Vila Václavka, dokončená v roce 1903, kombinuje historismus a neorenesanci, s fasádou zdobenou sgrafity s motivy staročeských legend. Vila Václavka sloužila jako reprezentativní bydlení a zahradní restaurace.
Funkcionalistický kostel postavený v roce 1935 podle návrhu architektů Eduarda Sobotky a Stanislava Vachaty, s 21 metrů vysokou věží a kamenným kalichem na vrcholu.
Usedlost Santoška se nachází na místě středověké vinice, v 17. století přeměněná na barokní usedlost. V 19. století zde rytíř Eduard Doubek postavil novogotickou vilu. Dnes vila slouží jako mateřská školka a zahrada jako veřejný park s výhledem na Prahu.
Říhova vila je funkcionalistické dílo z let 1929-1930, vyznačující se čistými geometrickými tvary a propojením interiéru s přírodou. Krulišova vila, postavená v roce 1929 pro uhlobarona Otokara Kruliše-Randu, je příkladem honosné funkcionalistické architektury. Během druhé světové války sloužila jako útočiště pro jednotky SS, po znárodnění byla využívána ministerstvem vnitra pro radiokomunikační účely.
Věž z roku 2001 je klíčovým prvkem silničního tunelu Mrázovka. Dosahuje výšky přibližně 48 metrů a pod zemí činí 79 metrů.
Malebný kopec s travnatým vrcholcem a panoramatickými výhledy na Prahu. Je geologicky významný, tvořen horninami ordovického stáří.
Připomínka zaniklé barokní výklenkové kaple z 18. století. Ve 30. letech 20. století byla postavena nová drobná kaplička jako památka.
Studánka z roku 2012, oficiálně pojmenovaná na počest Ivana Martina Jirouse. Dříve zde Jirous bydlel a ke studánce chodil.
Založen v roce 1788, obsahuje přibližně 600 náhrobků různých slohových období.
Vyhlášená restaurace v ulici K Závěrce 20.
Projekt z roku 2021 s ochranným a ekologickým významem. Koně přispívají k obnově původních stepních společenstev. Výběh o rozloze téměř 20 hektarů je vybaven třemi vyhlídkami.
Původně slovanské hradiště z 10. století, později hrad, který byl kolem roku 1420 opuštěn.
Dvojice mohutných kolmých skalních útvarů zbytků po zaniklém vápencovém lomu. Jsou významným lezeckým terénem v Praze.
Vznikla v 19. století na bývalé skládce kamene a nyní funguje s podporou městské části Praha 5.
Postaveny na konci 19. století během budování Buštěhradské dráhy. Delší a vyšší Jihovýchodní viadukt je 115 metrů dlouhý.
Postavena v letech 1874 - 1876 patrně na místě starší usedlosti. Občas bývá nazývána též Malikovkou nebo Malinovou.
tags: #hrzobenka #usedlost #smichov