Na změnu příspěvku na bydlení za výhodných podmínek nezbývá mnoho času. Do konce července mají stávající příjemci možnost zažádat o přepočet sociální dávky, což může vést k navýšení příspěvku. Úřad práce však zároveň varuje, že se příspěvek může i snížit. Příjemci příspěvku na bydlení mají ještě dva týdny na to, aby požádali úřad práce o přepočet.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček uvedl, že lidé by mohli obdržet vyšší příspěvek v případě nižších příjmů či vyšších nákladů na bydlení. Pokud tedy budou žádat o přepočet, musí počítat i s negativní variantou. Při přepočítání příjmů je nutné dokládat aktuální výši výdajů a příjmů za poslední čtvrtletí.
„Pokud se jim změnily, dojde k přehodnocení, které by mohlo ovlivnit výši příspěvku oběma směry, tedy mohl by příspěvek být nižší nebo i vyšší podle individuální situace klienta. Změna souvisí se spuštěním dávky státní sociální pomoci. O příspěvek na bydlení totiž už nebude možné samostatně žádat,“ uvádí se v informacích.
Příspěvek na bydlení lze získat i z pohodlí domova prostřednictvím aplikace Jenda, kterou spustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Tato aplikace umožňuje velmi jednoduše odeslat žádost.
Častou otázkou týkající se příspěvku na bydlení je, jak se řeší přeplatky za plyn, elektřinu či jiné služby. Pokud dojde k přeplatku za vyúčtování energií nebo služeb, je nutné tyto doklady doručit na příslušnou pobočku Úřadu práce. Tyto přeplatky se pro výpočet příspěvku na bydlení či dávek pomoci v hmotné nouzi započítávají.
Podle § 25 zákona o státní sociální podpoře:
Z výše uvedeného vyplývá, že vrácený přeplatek ovlivňuje výši nákladů na bydlení. Náklady na bydlení se v kalendářním čtvrtletí, kdy byl přeplatek vrácen, snižují právě o výši přeplatku. Přeplatek jako takový tedy není považován za příjem, ale snižuje náklady na bydlení.
Pokud by byl přeplatek příliš vysoký, může to vést k tomu, že v daném čtvrtletí budete mít náklady na bydlení jen velmi nízké, nebo dokonce nulové či záporné. V takovém případě byste za toto čtvrtletí nemusela mít nárok na příspěvek na bydlení. Na příspěvek by byl případně nárok opět až v následujícím čtvrtletí.
Příjemce příspěvku na bydlení má povinnost předložit příslušné doklady prokazující jeho příjmy a náklady na bydlení. Nesplnění této povinnosti může vést k nesprávnému výpočtu dávky a následně k povinnosti vrátit přeplatek.
Příjemce příspěvku na bydlení nesplní uloženou povinnost, jestliže k žádosti o přiznání dávky nepředloží potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti, ačkoliv v rozhodném období takové příjmy měl. V případě, že v důsledku tohoto opomenutí byla dávka vyplacena v nesprávné výši, splní se podmínka pro vrácení neprávem přijaté částky.
Podmínky uvedené v § 62 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře jsou formulovány alternativně. Příjemce příspěvku na bydlení není zproštěn povinnosti předložit doklady o výši příjmů ze závislé činnosti, i když udělí písemný souhlas podle § 50 zákona.
Zákonné ustanovení § 50 zákona o státní sociální podpoře stanoví podmínku nároku na výplatu dávky souhlas oprávněné osoby se sdělením výše jejích příjmů státními orgány. Z toho však nelze dovodit, že by orgány státní sociální podpory měly samy obstarávat potřebné údaje s plnou odpovědností za výsledek řízení. Tato povinnost představuje prioritní zdroj informací, na jejichž základě správní orgán rozhoduje, takže za jejich úplnost a správnost odpovídá účastník řízení. Jestliže účastník tuto povinnost neplní důsledně, musí podle § 62 odst. 1 zákona vrátit dávky vyplacené neprávem nebo v nesprávné výši.
V souvislosti s žádostí o dávky státní sociální podpory je stěžovatelka vždy předkládala vyplněný formulář o výši čtvrtletního příjmu, ve kterém dala souhlas, aby si orgán státní sociální podpory u finančního úřadu zjistil výši daně a tedy i výši jejího příjmu. Pokud však v žádosti neuvedla všechny své příjmy, například příjmy ze závislé činnosti, ačkoliv je měla, vznikl přeplatek.
Orgán státní sociální podpory vypočítal výši dávky chybně a následně, když to zjistil, hodlal špatný výpočet přičíst k tíži žadatele. Správní orgány musí při svém rozhodování vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí, aniž by byly vázány jen návrhy účastníků.
Povinnost vrátit přeplatek na dávce státní sociální podpory je podle § 62 odst. 1 zákona podmíněna buď nesplněním uložené povinnosti, nebo jiným zaviněným způsobením toho, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši.
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60.
Pro přiznání příspěvku na bydlení se stanovuje rozhodný příjem jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období, což je dáno součtem jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.
Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují také příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, které se započítávají v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány.
Řízení o přiznání dávky státní sociální podpory se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému orgánu státní sociální podpory na předepsaném tiskopisu. Žádost musí obsahovat také doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období, pokud je přiznání dávky podmíněno příjmem.
Je-li rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, považuje se za doklad o příjmech potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.
V případě, že příjemce měl v rozhodných obdobích také příjmy ze závislé činnosti, byl k žádostem o přiznání příspěvku na bydlení povinen předložit potvrzení o jejich výši od svého zaměstnavatele. Pokud tak neučinil, vznikl přeplatek.
Nelze souhlasit s tvrzením, že rozhodné příjmy není možné za čtvrtletí prokázat. Příjmy ze závislé činnosti se prokazují potvrzením zaměstnavatele. Takové potvrzení nelze nahradit rozhodnutím příslušného orgánu nebo jinými doklady, neboť u daně z příjmů je zdaňovacím obdobím kalendářní rok.
Pokud žadatel v žádosti nesdělil prostý fakt, že má také příjmy ze závislé činnosti, neměl úřad práce důvod po něm požadovat předložení potvrzení o jejich výši od zaměstnavatele. Skutečnost, že žadatel měl v příslušném kalendářním čtvrtletí příjmy ze závislé činnosti, se může správní orgán dozvědět až následně, po přiznání a vyplacení dávky, porovnáním s údaji finančního úřadu za kalendářní rok.
Žadatel musel, již vzhledem k nevyplnění kolonky příjmů ze závislé činnosti na předepsaném tiskopisu, předpokládat, že výše dávky bude vyplacena ve vyšší než zákonné částce. Zákonné předpoklady pro vznik povinnosti přeplatek na dávkách vrátit tak byly splněny.
Argument, že ve sdělení o výši dávky nebylo uvedeno její konkrétní výpočet ani výchozí údaje, je irelevantní, neboť dávka byla přiznána, aniž o tom bylo vydáno rozhodnutí. Rozdíl mezi vypočtenou a později přepočítanou výší dávky mohl být markantní.
Příjemce dávky, který nesplnil uloženou povinnost nebo přijal dávku či její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než mu náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen přeplatek vrátit.
V řízení podle zákona o státní sociální podpoře se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Správní orgány musí vycházet ze spolehlivě, přesně a úplně zjištěného skutečného stavu věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí, a to i bez návrhu účastníků řízení.
Zásada materiální pravdy se v různých typech správního řízení projevuje odlišně. U řízení zahajovaných na návrh účastníka, který žádá přiznání určitého oprávnění, je vydání rozhodnutí bez alespoň minimální součinnosti navrhovatele prakticky nemožné. Nelze vykládat ustanovení správního řádu ve smyslu procesní povinnosti správního orgánu vyhledávat důkazy namísto navrhovatele.
V dané věci nic nenasvědčovalo tomu, že stěžovatelka má kromě doložených příjmů ze samostatné výdělečné činnosti navíc ještě příjmy ze závislé činnosti, takže orgán státní sociální podpory takto nepřiznané příjmy neměl důvod vyhledávat.
Nová tzv. superdávka, oficiálně nazývaná dávka státní sociální pomoci, od 1. října 2025 nahradí čtyři dosavadní podpory včetně příspěvku na bydlení. Po spuštění superdávky zanikne možnost samostatně žádat o příspěvek na bydlení.
tags: #jak #vykazat #preplatek #pri #zadosti #o