V čele Národní knihovny stanul nový ředitel Pavel Hazuka, který nahradil Vlastimila Ježka. Jednou z prvních priorit nového vedení je revitalizace historické budovy Klementina a rozšíření depozitářů v Hostivaři. Současně se stále řeší otázka výstavby nové budovy Národní knihovny, která je nezbytná kvůli nedostatku kapacit.
O tom, že Národní knihovna z kapacitních důvodů potřebuje novou budovu, není pochyb. V minulosti se uvažovalo o umístění nové budovy na Letné podle návrhu Jana Kaplického, tzv. "blobu". Tato varianta však narazila na řadu překážek, včetně nedostatku pozemků a finančních prostředků. Ministr kultury Václav Jehlička nakonec definitivně pohřbil možnost stavby knihovny na Letné, s odůvodněním, že úpravy Klementina budou pro budoucnost fondů Národní knihovny stačit.
Primátor Pavel Bém považoval odvolání předchozího ředitele Vlastimila Ježka za konec kauzy "blob" a rozhodnutí o jeho odvolání přivítal. Podle něj soutěž na návrh nové budovy nebyla férová, protože se v jejím průběhu měnily podmínky. Bém také zdůraznil, že záleží na ochotě státu a premiéra investovat do knihovny, jelikož stát nikdy negarantoval několikamiliardové sumy na výstavbu nové budovy.
Ministerstvo kultury se domnívá, že kapacita Klementina se může ještě zvětšit. Tyto představy vycházejí z návrhů studentů architektury z Akademie výtvarných umění (AVU). Tyto návrhy se liší, některé počítají s přestavbou traktu při Platnéřské ulici, jiné s dostavbou na nádvoří, či dokonce s nástavbou na současnou budovu. Jeden z projektů navrhuje umístění konzervačního fondu knihovny mimo Klementinum, na Mariánské náměstí.
Nicméně, památková ochrana Klementina klade přísná omezení. Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu zdůraznil, že není možné stavět další patra do výšky ani na nádvoří stavět nové objekty. Rovněž je vyloučeno stavět podzemní sklady knih, což potvrdila povodeň v roce 2002. Větší naději mají návrhy, které počítají s umístěním zřídka půjčované literatury v hostivařském depozitáři a rekonstrukcí interiérů stávajících prostor.
Podle Vlastimila Ježka, bývalého ředitele Národní knihovny, však Klementinum i přes tyto úpravy brzy nebude stačit. Knihovna má povinnost uchovávat všechny nově vydané knihy, což znamená přibližně 100 tisíc výtisků ročně. Jiří Kotalík navrhuje ušetřit místo v Klementinu změnou podmínek, jelikož osmdesát procent nově vydávané literatury označuje za "literární brak".
Po přesunu do nových prostor na Letné v roce 2011 se plánuje Klementinum částečně proměnit. Zůstane zde Slovanská knihovna a hudební a historické fondy. Vzniknou nové výstavní expozice a prohlídkové trasy, nový konferenční sál a rozšíří se galerie.
Národní knihovna pronajímá části Klementina soukromým nájemcům. V rámci výběrového řízení byla nahrazena praxe desítek uzavíraných smluv ročně smlouvou jedinou, což vedlo ke zvýšení výnosů pro knihovnu. Společnost DREYER s.r.o. provozuje Zrcadlovou kapli, barokní prohlídkové trasy a Divadelní nádvoří na základě osmiroční smlouvy s možností prodloužení.
V nově adaptovaném prostoru provozuje bufet od 1. března 2007 společnost Millenium City Service, a.s., která zvítězila ve veřejném výběrovém řízení. Vedlejší obchodní prostor od 1. února 2007 pronajímá společnost Marko Praha, Bj. s.r.o.
Klementinum má bohatou historii sahající až do 16. století. V roce 1773-1777 jezuité opouštějí Klementinum, univerzita a knihovna však zůstávají. V roce 1848 byl název změněn na c. k. Podle představ ministerstva kultury se má kapacita komplexu ještě zvětšit.
tags: #jezek #pronajem #klementina