Britské zákonodárce čekal jedinečný zážitek, když se ve Sněmovně lordů poprvé objevil robot, který odpovídal na jejich otázky. Jedná se o humanoidní robotku jménem Ai-Da, která se věnuje malování a v minulosti již vytvořila portrét královny Alžběty II. nebo hudebníka Paula McCartneyho. V horní komoře parlamentu robot vysvětlil vztah umělé inteligence a umění.
Návštěva, na jakou členové Sněmovny lordů jen tak nezapomenou. Ai-Da je prvním robotem s lidskými rysy, který odpovídal na jejich otázky. Kdo by měl lépe odhadnout, jak se bude vyvíjet umělecký průmysl se zdokonalujícími se technologiemi než robot, který se věnuje kreslení?
Role technologií při tvorbě umění se bude zvětšovat. Umělci budou hledat způsoby, jak využít technologie k tomu, aby se dokázali lépe vyjádřit.
Ai-Da svět vidí díky dvěma kamerám, které jsou umístěné v jejích očích. S jejich pomocí dokáže zachytit obličej lidí, kteří jsou před ní nebo které vidí na fotografii, a následně je nakreslit. Kromě toho zvládne také analyzovat básničky a vytvořit nové rýmy.
Ředitel projektu Ai-Da, Aidan Meller, poznamenal: "Ve skutečnosti ani nejde o to, jak moc je Ai-Da podobná člověku, ale o to, jak jsme robotům podobní my. I naše systémy jsou řízené pomocí algoritmů. Jsme schopni je zanalyzovat, pochopit a vytvořit."
Ne všichni členové horní komory byli ohromeni vynálezcem a jeho robotem. Nejenže měl robot k dispozici otázky předem, aby se na ně mohl připravit, ale celé sezení se ještě zpozdilo kvůli technickým komplikacím.
Členka Sněmovny lordů Tina Stowellová vyjádřila své pochybnosti: "Robot sice předkládá nějaké důkazy, ale není sám jejich svědkem. Nechci robota urazit, ale rozhodně nezaujímá stejné postavení jako člověk. A vy jako jeho tvůrce jste zodpovědný za jeho vyjádření."
Kybernetik Matěj Hoffmann z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze k tomu dodal, že pokud by se jednalo o interakci bez přípravy, aktuálně nejtěžší částí je analýza zvuku a jeho převod na text, kde často dochází ke zkomolení. V porozumění psanému textu a generování robotické řeči byly v poslední době udělány velké pokroky, a jedná se tak o lehčí problém.
Robotka má zajímavé schopnosti, co se tvorby umění, malby a poezie týče, ale to, co předvedla v britském parlamentu, byla možná jen připravená show, nikoliv ukázka skutečných schopností robotky.
V Praze se v rámci Signal Festivalu představila Fakulta elektrotechnická ČVUT s instalací Forum Robotum. Návštěvníci se mohli těšit na unikátní audiovizuální zážitek s interaktivními prvky. Na dvoře fakulty se objevila robotická zoo, která přiblížila, jak roboti vnímají své okolí, jak zní jejich magnetické pole a jak v reálném čase reagují na svět kolem sebe.
Instalace Forum Robotum byla příležitostí zažít, jak může vypadat společná budoucnost robotů a lidí. "Uvidíte roboty, kteří se rozsvěcejí na základě vašeho pohybu, skrze vizualizaci dat pochopíte, jak roboti naopak vidí vás. Možná poprvé uslyšíte, jak zní magnetické pole kolem nich," lákal na instalaci její kurátor Jiří Zemánek.
Kurátor dodal: "Instalace je na první pohled velmi hravá, ale zároveň jsme lidem chtěli ukázat, že roboti budou kolem nás stále častěji a můžou být naši parťáci, ne konkurenti."
V rozhovoru pro Lidovky.cz se nový ředitel Cermatu, Miroslav Krejčí, podělil o svou vizi a plány pro organizaci, která má na starosti přípravu testových úloh jednotných přijímacích zkoušek a státních maturit.
Jednou z hlavních priorit pana Krejčího je zajištění maturit a přijímaček v roce 2023. Slíbil, že zkoušky zvládnou připravit ve stejném režimu jako v minulých letech, což v současné situaci nebylo vůbec samozřejmé. Dalším klíčovým bodem je digitalizace, respektive elektronizace skládání zkoušek.
Krejčí vysvětlil, že Cermat není institucí, která definuje rámcové vzdělávací programy; tuto roli má Národní pedagogický institut (NPI). Cermat má za úkol dohlédnout na to, aby zařazené úlohy a příklady byly v souladu s programy NPI. Pokud NPI vytvoří základní a rozšiřující vzdělávací programy, Cermat připraví testy podle zadaných kritérií.
Ministr školství Vladimír Balaš navrhuje zvýšení počtu přihlášek na střední školy. Krejčí uvádí, že z pohledu žáka a rodiče je žádoucí co nejvyšší počet, zatímco z pohledu škol je žádoucí co nejmenší. Pokud by se počet přihlášek zvýšil na deset, školy by se mohly potýkat s administrativním náporem. Pravděpodobně dojde k postupnému zvyšování počtu přihlášek, například na tři až pět, aby školy mohly logisticky zvládnout přijímací řízení.
V současnosti se přihlášky na střední školy podávají v papírové podobě. V budoucnu by měl vzniknout nový registr škol a žáků jako celostátní systém, jehož součástí bude elektronická přihláška. Tento registr by měl umožnit elektronickou komunikaci mezi rodiči, školami, ministerstvem školství a Cermatem. V horizontu dvou let by měl být spuštěn registr žáků s kompletně elektronickou přihláškou.
Elektronický registr žáků by měl držet evidenci všech dětí, žáků a studentů ve vzdělávacím systému České republiky. Dále by mohl umožňovat propojení s ministerstvem práce a sociálních věcí pro cílenou finanční pomoc školám, které mají vyšší počet žáků z rodin pobírajících sociální dávky.
Kritizován je současný stav, kdy se testy píšou v papírové podobě. S příchodem elektronizace budou nutné některé změny, které budou záviset na finálním technickém řešení. Děti by mohly psát testy na školních počítačích nebo tabletech, přičemž zařízení nesmí mít přístup k internetu, aby se zamezilo podvádění.
Co se týče dvou termínů jednotných přijímacích zkoušek, Krejčí je přesvědčen, že dítě, které pokazí jeden test, má mít možnost opravy, a proto jsou dva testy v pořádku. V souvislosti s rozšířením počtu přihlášek pravděpodobně dojde k úpravám v termínech přijímacích zkoušek.
Ohledně státních maturit panuje shoda, že by měly být skládány elektronicky. Miroslav Krejčí se také přiklání k tomu, aby matematika byla součástí maturity, avšak spíše ve formě úloh z reálného života, které by mohly být součástí všeobecného přehledu. Každý středoškolák s maturitou by měl mít i finanční gramotnost.
tags: #jiri #rajek #era #reality #datum #narozeni