Katastr nemovitostí je klíčovým informačním systémem v České republice, který shromažďuje a spravuje údaje o všech nemovitostech. Jeho primárním účelem je evidence nemovitostí, jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení. Kromě toho zahrnuje i informace o vlastnických a jiných věcných právech k nemovitostem, což je zásadní pro ochranu práv, daňové a poplatkové účely, ale také pro ochranu životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství a kulturních památek. Katastr nemovitostí slouží také pro rozvoj území, oceňování nemovitostí, vědecké, hospodářské a statistické účely a pro tvorbu dalších informačních systémů.
Tento systém je veden převážně počítačovými prostředky, přičemž základní územní jednotkou je katastrální území. Operát katastru nemovitostí se skládá ze dvou hlavních částí:
Přístup k datům katastru nemovitostí je umožněn prostřednictvím:
Tento článek se zaměřuje na základní vymezení vodních děl, stanovení legislativního rámce pro jejich evidenci v katastru nemovitostí a praktické aspekty zápisu. Základní právní úpravu pro předmět evidence katastru nemovitostí stanovuje zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dle § 3 katastrálního zákona jsou předmětem evidence mimo jiné i nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.
Takovýmto "jiným právním předpisem" je například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vodní zákon v § 20 stanovuje povinnost zápisu některých vodních děl do katastru nemovitostí. Mezi evidovaná vodní díla patří přehrady, hráze, jezy, stavby pro plavební účely v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby pro využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou pevně spojeny se zemí.
Podrobné vymezení těchto vodních děl je stanoveno vyhláškou Ministerstva zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Vodní zákon obsahuje toto ustanovení již od svého počátku, avšak katastrální předpisy tuto problematiku původně neřešily.
Změna nastala s novelizací katastrálního zákona účinnou k 1. lednu 2007, kdy byla vodní díla vyňata z režimu drobných staveb. Následně vydaná katastrální vyhláška č. 26/2007 Sb. (účinná od 1. března 2007) upravila postup při evidování vodních děl v katastru nemovitostí.
Je důležité poznamenat, že ne všechna vodní díla se evidují v katastru nemovitostí. U staveb postavených po účinnosti zmíněné vyhlášky by měla být jejich evidence samozřejmá. Problematika se však týká starších vodních děl, která vznikla v době, kdy povinnost jejich evidence neexistovala.
Prvním krokem k nápravě situace byla povinnost vlastníků vodních děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona předložit nejpozději do 1. ledna 2011 příslušnému katastrálnímu úřadu podklady pro zápis těchto staveb a vyznačení ochranných pásem do katastru nemovitostí. Tato lhůta se ukázala jako příliš krátká vzhledem k počtu vodních děl.
Proto došlo k rozfázování této povinnosti podle kategorií technickobezpečnostního dohledu. Pro vodní díla kategorie I až III lhůta uplynula k 1. lednu 2011. U vodních děl kategorie IV nebo těch, která nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu, běží lhůta až do 1. ledna 2021 (dle zákona č. 181/2008 Sb.).
Kategorizace vodního díla je upravena jak vodním zákonem, tak příslušnou vyhláškou.
Základním krokem pro zápis vodního díla do katastru nemovitostí je podání návrhu na vklad vlastnického práva. Do formuláře je nutné vyplnit způsob využití vodního díla (např. jez, hráz, přehrada) a určit pozemky, na kterých se nachází.
K návrhu na vklad je nutné doložit následující přílohy:
Dle § 59a vodního zákona je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Dohoda o náhradě měla být uzavřena do 31. prosince 2015. Po tomto datu může o výši náhrady rozhodnout soud.
Daň z nemovitostí se vztahuje i na pozemky, které mohou být v souvislosti s vodními zdroji a jejich ochranou předmětem různých režimů. Existují specifické podmínky pro osvobození některých typů pozemků.
Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona lze osvobodit pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně. Toto osvobození se poskytuje ve výměře pozemku vymezené rozhodnutím vodoprávního úřadu, bez ohledu na druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. Pokud je rozhodnutí zapsáno v katastru nemovitostí, pozemek je evidován s typem ochrany 8 a způsobem ochrany nemovitosti 32.
Další možností pro osvobození je situace, kdy pozemek nelze z objektivních důvodů využít.
Za možné způsoby využití pozemku ostatní plochy se naopak považuje i možné budoucí využití po úpravách, zastavění, vybudování komunikace, rekreační či sportovní využití, využití pro honitbu nebo chov hospodářských zvířat.
Podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona jsou od daně osvobozeny pozemky v územích zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny, s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí (CHKO). V těchto oblastech se osvobození vztahuje na pozemky zařazené do jejich I. zóny.
Správní orgány (např. Správa CHKO) mohou pro tyto pozemky stanovit režim, jehož cílem je zachování biotopu jako prvku ekologické stability krajiny. Vlastníkovi tak může být znemožněno nejen obdělávání pozemků, ale i jejich jiné využití.
Nárok na osvobození se uplatňuje v daňovém přiznání. Pokud podmínky pro osvobození splňuje pouze část parcely, nárok se uplatní pouze ve výměře této části. V případech, kdy je pozemek pronajatý nebo propachtovaný, nelze uplatnit osvobození z důvodu jeho nevyužitelnosti, jelikož nájem či pacht je uzavírán za účelem využití pozemku.
Správce daně může provést místní šetření k ověření oprávněnosti nároku na osvobození a skutečného stavu pozemku v terénu.
Katastrální mapa má digitální formu. Její polohopis zahrnuje zobrazení:
Hranice a obvody budov a vodních děl se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. Pokud jsou hranice tvořeny kruhovým obloukem, vyjadřují se úsečkami s přesností, aby se žádný bod na úsečce neodchýlil od skutečného průběhu o více než 0,10 m.
Katastr nemovitostí eviduje řadu údajů o nemovitostech, včetně:
Změny v katastru nemovitostí jsou prováděny na základě listin, které musí splňovat určité náležitosti a být v souladu s údaji katastru.
Katastrální úřad provádí různé procesy, včetně:
Procesy jako je slučování nebo dělení parcel vyžadují specifické postupy a doložení příslušnými listinami, případně geometrickými plány.
tags: #katastr #nemovitosti #vodni #zdroje