Tento článek se věnuje vývoji a historii katastru nemovitostí v českých zemích, od prvních pokusů o pozemkové daně až po moderní evidenci.
Historie pozemkové daně v Českém království sahá až do roku 1250, kdy byly pozemky a statky podrobeny této dani. Zavedený primitivní daňový systém byl založen na písemných přiznáních a dani podléhala půda poddaných. V tomto období vládl český král Přemysl Otakar II. (1253-1278). Staré Město pražské bylo obehnáno hradbami (1235) a Morava čelila nájezdům Tatarů (1241-1942).
Ve světě se v té době využívalo otočné kormidlo na lodích, střelci sáhali po samostřílech, zvonaři ovládali odlévání velkých zvonů a skláři rozvíjeli benátskou výrobu.
V roce 1653 došlo k zakládání jednotných katastrů v Českých zemích, známých jako katastr rustikální. Pozemky poddaných byly rozlišovány na zemědělské a neobdělávané, a podle jakosti na půdy dobré, prostřední a špatné. Tento systém je znám jako vznik berní ruly. Období předcházelo třicetiletá válka (1618-1648) a český král Leopold I. (1657-1705) se teprve chystal k vládě. Bylo obnoveno zemské zřízení (1627), zavražděn Albrecht z Valdštejna (1634) a Oliver Cromwell vedl anglickou buržoazní revoluci (1640-1660).
Světové novinky zahrnovaly konzumaci čokolády v Itálii (1606), zavádění koňských železnic (1602) a dostavníků (1605) v Anglii, a sestrojení primitivního teploměru Galileem Galilei (1602).
V roce 1706 bylo rozhodnuto o založení katastru dominikálního, který měl danit i půdu šlechty. Vládl tehdy Josef I. (1705-1711). V té době probíhala válka o dědictví španělské (1701-1744). V Itálii se splachovalo na záchodech (1660), byla známa Cardanova spojka (1664), vynalezen holandr pro výrobu papíru (1673) a v Anglii se používaly stolní váhy (1670).
V roce 1749 došlo k upřesnění dominikálního katastru a k tzv. vyrovnání daně podle výměry půdy. Vládla Marie Terezie (1740-1780), která si s poddanými prodělala poslední velkou morovou epidemii (1713-1714) a stanovila desetihodinovou denní robotní směnu. Fyzik Celsius navrhl stodílnou stupnici teploměru (1742) a Švýcar Bernoulli se zabýval podkovovitým tvarem magnetu.
V roce 1756 bylo upřesnění dominikálního katastru dokončeno. Katastr rozlišoval zahrady, role, úhory, vinice, chmelnice, pastviny a lesy. Spojení katastru rustikálního a dominikálního vytvořilo katastr tereziánský, který však neobsahoval mapy.
Začala sedmiletá válka (1756) mezi Pruskem a Rakouskem. Američan Franklin, Čech Diviš a Rus Lomonosov sestrojili bleskosvody.
Dne 20. dubna 1785 byl patentem císaře Josefa II. zaveden katastr josefský. Vládl Josef II. (1780-1790), v době dělení Polska a války amerických osad za nezávislost (1775-1783).
Dne 1. listopadu 1789 vstoupil v platnost operát josefského katastru, který byl založen na výsledcích skutečného hrubého měření. Josefinský katastr se lišil od tereziánského tím, že přinášel řadu novot, především přesné vyměření. K jeho vyměření došlo v krátkém čase a do praxe byl zaveden již roku 1789. Josefinský katastr přehlížel neplodnou půdu, silnice, cesty, příkopy, pěšiny a stavební parcely, které stabilní katastr přesně vyměřoval a určoval. Při jeho sestavování vznikla pro každou obec hutná složka s řadou informací, jako jsou popisy a názvy pozemkových tratí, soupisy pozemků s výměrou a jmény majitelů, náčrtky polí a sestavy výnosnosti.
Josef II. se pokusil reformovat i urbariální poměry patentem z 10. února 1789, který stanovil, že poddanému musí zbýt 70 % hrubého výnosu na hospodářskou režii a výživu. Součet berních a urbariálních povinností neměl překročit 30 %. To mělo vést k zrušení roboty a její náhradě penězi. Josef II. zemřel 20. února 1790 a jeho nástupce Leopold II. patent z 9. května 1790 zrušil. I přes návrat k tereziánskému systému byly zachovány josefské výměry a výnosy.
Dne 23. prosince 1817 byl vydán císařský patent o založení nového stabilního katastru. Vládl František I. (1792-1835), v době národního obrození, bitvy u Slavkova (1805) a Napoleonovy porážky u Waterloo (1815). V Anglii se používal rozvod plynu (1803) a vynalezl se motýlový hořák (1805).
Dne 28. března 1818 byla vyhlášena prozatímní měřická instrukce a pro každou obec se zhotovila samostatná mapa. Katastr tvořil seznam všech pozemků, jejich velikosti, polohu a čistý výnos.
Stabilní katastr nabyl právní účinnosti na Moravě a Slezsku 28. února 1851 a v Čechách 28. února 1860. Vládl František Josef I. (1848-1916). Proběhla červencová revoluce ve Francii (1830) a revoluce v českých zemích (1848), bylo zrušeno poddanství (1848). Angličan Stephenson zahájil provoz parních vlaků (1825), bratři Veverkové sestrojili ruchadlo (1827) a Američan Colt patentoval revolver (1835).
V Čechách a na Moravě bylo zaměřeno celkem 12 691 obcí, 79 328 km², 15 359 518 parcel a vyhotoveno 40 907 mapových listů. Přesné trigonometrické zaměření probíhalo v terénu několik polních měřických skupin. Na Moravě a ve Slezsku skončily práce v roce 1836, v Čechách v letech 1826-1843. Zaměřené pozemky dostaly svá parcelní čísla.
Dne 24. května 1869 vyšel Zákon "O revizi katastru daně pozemkové". Úkolem reambulace bylo doplnění měřického i písemného elaborátu katastru o všechny změny od původního měření. V té době proběhlo Rakousko-uherské vyrovnání (1867). Znalosti zahrnovaly Morseův systém telegrafu (1841), výrobu papíru z dřevoviny a vynález nitroglycerínu (1846).
Dne 23. května 1883 byl vydán zákon o evidenci katastru daně pozemkové, který nařídil jeho udržování v souladu se skutečným a právním stavem. V roce 1898 bylo v katastru zavedeno používání metrické míry. Pro nové zaměřování se postupně přešlo na metodu číselného měření.
Dne 16. prosince 1927 byl přijat zákon č. 177/1927 Sb. z. a. n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). Pozemkový katastr se začal podstatně měnit, jeho původní daňové poslání se přetvářelo na účel právní a hospodářský. Technická úroveň katastrálních map nabyla nebývalé výše, měřítko 1:1000 nebo 1:2000 se stalo běžným.
Pozemkový katastr byl velmi přesný a spolehlivý do roku 1938. Po druhé světové válce, v důsledku poválečných konfiskací a přídělového řízení, se začal rozcházet se skutečností a po roce 1956 se přestal udržovat.
Po druhé světové válce (1945) byly vydány dekrety prezidenta republiky, které vyžadovaly rozsáhlé úpravy hranic pozemků a proběhla pozemková reforma. Dne 8. května 1947 byl přijat zákon č. 90/1947 Sb. o provedení knihovního pořádku.
V roce 1951 vstoupil v platnost nový občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který stanovil, že stavby nejsou součástí pozemku. Vlastnictví se nabývalo smlouvou, nikoliv vkladem do pozemkové knihy.
V roce 1956 byla pro zemědělskou výrobu pořízena Jednotná evidence půdy (JEP), založená na evidování užívání půdy bez ohledu na vlastnické vztahy.
Dne 1. dubna 1964 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a zákon o evidenci nemovitostí EN (zákon č. 22/1964 Sb.). Evidence nemovitostí měla primárně sloužit plánování a řízení hospodářství.
Od 1. ledna 1993 platí nová právní úprava, která zřizuje Katastr nemovitostí České republiky (KN), integrující funkci bývalé pozemkové knihy i bývalého pozemkového katastru.
tags: #katastralni #obec #josef #ii