Národní památkový ústav (NPÚ) spravuje rozsáhlý soubor kulturních památek, zahrnující více než stovku areálů s mnoha objekty, které jsou zpřístupněny veřejnosti. Tato síť památek zahrnuje nejen hrady a zámky, ale také hornické památky, venkovské usedlosti, bývalé kláštery, vily a další objekty. Sídla územních odborných pracovišť NPÚ jsou strategicky umístěna v památkově chráněných objektech napříč všemi regiony České republiky. NPÚ každoročně investuje značné finanční prostředky do obnovy svěřených objektů, přičemž pro náročnější rekonstrukce využívá i finanční podporu z evropských fondů.
NPÚ se aktivně podílí na rozsáhlých projektech obnovy a restaurování historických památek, které často vyžadují specifické postupy a dlouhodobé úsilí.
Bečovský zámek je domovem ojedinělé památky - relikviáře sv. Maura. Tento artefakt ze 13. století byl původně vyroben pro benediktinský klášter ve Florennes v Belgii. Do českých zemí se dostal po francouzské revoluci, kdy jej zakoupil majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Během druhé světové války byl relikviář ukryt pod podlahu hradní kaple a znovuobjeven v roce 1985 ve velmi špatném stavu. Podnětem k jeho nalezení byl zájem amerického obchodníka o odkoupení neurčené historické památky ukryté v Československu. Po důkladných expertízách a vyjasnění majetkoprávních vztahů bylo v roce 1991 zahájeno restaurování pod dohledem plzeňského pracoviště NPÚ, které trvalo 11 let a bylo ukončeno v roce 2002. Od roku 2021 je historie, znovuobjevení a restaurování relikviáře prezentována v nové expozici ve zrekonstruovaném Pluhovském paláci.
Jakobínka je jediným dochovaným pozůstatkem zaniklého areálu Horního hradu v Rožmberku nad Vltavou. V roce 2012 získal věž do své správy NPÚ, a již od následujícího roku probíhala její rekonstrukce s využitím historických stavebních a řemeslných postupů. Předcházel jí stavebně-historický průzkum a výzkum středověkých stavebních postupů inspirovaný kresbami Leonarda da Vinci. Byla vytvořena replika středověkého jeřábu o délce 14 metrů a výšce 7 metrů, poháněného lidskou silou. Věž byla obklopena vřetenovitým lešením o délce přes 400 metrů. Z místních zdrojů se ručně připravovaly dřevěné prvky pro stavbu lešení a jeřábu. Následovaly opravy zdiva, vnitřních dřevěných konstrukcí a restaurování cihlové klenby. Byly doplněny kamenné krakorce zřícené při požáru v roce 1522. Obnovu završila rekonstrukce ochozu, zastřešení věže ručně štípaným šindelem a osazení střechy plechovou makovicí.
Rekonstrukce hradu Karlštejn byla součástí dlouhodobého plánu obnovy hradu definovaného již v roce 2014. Projekt probíhal souběžně v několika částech hradu za plného návštěvnického provozu. Během tříleté rekonstrukce bylo v budově Purkrabství vybudováno návštěvnické centrum s pokladnami a prodejem suvenýrů a občerstvení, čímž byl vyřešen dlouholetý problém s prodejem vstupenek z okénka. Současně byl rehabilitován suterén Císařského paláce, kde byly nevhodně umístěny toalety a překryty železobetonovou konstrukcí. Suterén byl vyčištěn, železobetonový strop odstraněn a nahrazen stropem trámovým. Na jižním parkánu vzniklo moderní hygienické zázemí pro návštěvníky. Zpřístupněny byly také tři expozice: tesařských a kamenných prvků a expozice vinařství. Stavba přinesla i drobné objevy, například původní středověké schodiště na nádvoří.
Klášter Kladruby, založený pravděpodobně v roce 1115, získal svou současnou podobu díky stavebním úpravám v barokní gotice podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Rozvoj kláštera ukončilo jeho zrušení císařem Josefem II. v roce 1785. Následné úpravy, včetně přestavby na pivovar, zahájily devastaci památky, která pokračovala až do 60. let 20. století. K zásadnějším opravám došlo až v 70. letech, kdy areál převzalo do správy Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, předchůdce NPÚ. V rámci projektu „Život v řádu“ došlo nejen ke stavební obnově, ale také k instalaci dvou nových prohlídkových tras. První, „Klášter“, prezentuje stav těsně před zrušením kláštera a život mnicha. Druhá trasa, „Zámek“, je věnována rodu Windischgrätzů. Součástí obnovy byly i zahradnické práce v rajském dvoře.
Hospitál v Kuksu, původně založený Františkem Antonínem hrabětem Šporkem na počátku 18. století jako domov pro přestárlé veterány, představuje unikátní soubor staveb v portfoliu NPÚ. Na počátku nového tisíciletí byl stav areálu neuspokojivý. NPÚ se rozhodl s využitím prostředků z Integrovaného operačního programu realizovat projekt „Granátové jablko“, pojmenovaný podle symbolu řádu milosrdných bratří. Většina částí areálu byla v kritickém stavu. Projektové aktivity daly vzniknout nové kompozici, která navazuje na historické uspořádání a ctí památkovou podstatu areálu. Přípravná fáze projektu započala v roce 2009 a rekonstrukce byla ukončena v roce 2015. Vznikl prohlídkový okruh prezentující historii rodu Šporků a fungování hospitálu, včetně restaurovaného cyklu „Tance smrti“, kostela Nejsvětější Trojice, lapidária s alegoriemi Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna a lékárny „U Granátového jablka“. Revitalizovány byly i plochy nádvoří a zahrada.
Počátky hradu Kunětická hora jsou datovány do 14. století. V roce 1491 se dostal do majetku Pernštejnů, kteří provedli jeho generální přestavbu. Později hrad pozbyl významu a chátral. Na počátku 20. století započaly záchranné práce podle plánů Dušana Jurkoviče. V letech 2018-2021 se v rámci projektu „Kunětická hora Dušana Jurkoviče - básníka dřeva“ uskutečnila rekonstrukce nepřístupného Jurkovičova paláce s novou vestavbou a zastřešením a obnova šesté brány. Souběžně probíhal projekt „Kunětická hora - Divadlo na hradě i v podhradí“ (ukončený v roce 2023), zaměřený na restaurátorské práce a obnovy hradního paláce. Severní křídlo paláce bylo historicky poprvé zpřístupněno veřejnosti a byly vytvořeny konstrukce pro využití prostor pro kulturní akce. Došlo také k modernizaci expozic s tematickým ozvučením.
Od roku 2004 probíhalo hledání nového sídla pro ostravské územní odborné pracoviště NPÚ. Po nerealizovaném projektu přestavby dolu Hlubina padla volba na objekt bývalého Okresního sociálně-zdravotního ústavu. Budova z let 1931-1933 byla v majetku NPÚ od roku 2010. Po druhé světové válce prošla budova poškozením a nešetrným užíváním. Neutěšený stav si vyžádal přípravu projektu komplexní obnovy zaměřeného na obnovení původní hodnoty funkcionalistické architektury. Rekonstrukce, včetně přípravných prací, započala v roce 2011 a byla ukončena v červenci 2015. Vznikla tak nejen opravená kulturní památka, ale i zázemí pro prezentaci vědecko-výzkumných aktivit NPÚ, pořádání přednášek a výstav. Součástí obnovy byla adaptace moderní přístavby pro potřeby depozitáře.
Revitalizace komplexu zahrad představovala jedinečnou příležitost navrátit místu uměleckou hodnotu a přiblížit veřejnosti zahradní kulturu jako součást kulturního dědictví. Zahrada, rozkládající se na jihozápadním svahu hradního kopce, je svým pojetím, obsahem a umístěním mimořádná. Projekt zahrnoval celkovou obnovu areálu hradního parku a lesoparku, včetně arboristických zásahů, nových výsadeb a obnovy architektonických prvků jako jsou terénní úpravy, cesty, schodiště, vyhlídkové rondely, terasy, barokní osy s bazénem, salety, niky, poustevna, obelisk, kenotaf, haltýř, bastion a sochařská výbava. Kompletně byla obnovena anglo-čínská zahrada s mostky a čínským pavilonem, včetně zdí a oplocení, a výsadby štěpnice. Obnoveno bylo i historické oplocení parku a vstupní brány.
V červnu 2023 byla dokončena obnova opatské rezidence kláštera Plasy, což je významný krok k celkové revitalizaci klášterního areálu. Obnovena byla budova Starého opatství, Nová prelatura a část zahrad. Archeologický výzkum předcházející obnově přinesl řadu objevů, včetně středověké chodby a jímky s předměty z každodenního života mnichů. Interiér Nové prelatury prošel výraznou proměnou s instalací nové prohlídkové trasy „Zámek Metternichů“. Areál kláštera, vyvíjející se od poloviny 12. století, byl velkolepě přestavován na přelomu 17. a 18. století architekty Jeanem Baptistou Matheyem, Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a Janem Blažejem Santinim-Aichlem. V posledních dvaceti letech se podařilo opravit krovy a střešní plášť konventu, zkvalitnit hlavní prohlídkovou trasu, zachránit freskovou výzdobu, vytvořit Studijní depozitář a pokračovat v průzkumu vodního a vzdušného systému.
Mimořádně hodnotný selský dvůr U Matoušů na bolevecké návsi v Plzni, jehož historie sahá do 1. třetiny 17. století, získal svou dnešní podobu na počátku 19. století. Usedlost tvoří obytné stavení s komorovou částí, chlévy, stáje pro koně a stodola se sýpkou. Po komunistické kolektivizaci venkova dvůr chátral. V roce 2004 jej vykoupilo město Plzeň a od roku 2007 je ve správě NPÚ. Po vyklízecích a zajišťovacích pracích byl zpracován projekt kompletní obnovy, včetně návrhu expozice věnované životu na statku na přelomu 19. a 20. století. Rekonstrukce, zahájená v roce 2019, zahrnovala citlivou obnovu obytného stavení s doškovou krytinou, opravu všech místností, podlah, dlažeb a výmalby. V obytném stavení se nachází hlavní prohlídková trasa. Ve stájích vznikly prostory pro návštěvnický provoz a depozitář. Zahrada statku byla doplněna novými stromy a výsadbami.
Areál ve Slatiňanech, součást krajinné památkové zóny, tvoří zámek s anglickým parkem o rozloze 16 hektarů a drobná architektura. Od roku 2001 je národní kulturní památkou. Prezentace areálu i prohlídkových tras se postupně navrátila do období kolem roku 1900, které představuje nejvýznamnější dějinnou epochu památky za Františka Josefa z Auerspergu. Obnoveny byly okolní stavby - kuželník, voliéra, altány, kaplička a dětské hospodářství. Došlo k obnově sítě cest a k vysázení 244 stromů. Celková obnova parku zabránila jeho degradaci a poskytla možnosti pro prezentaci a využití pro kulturní a vzdělávací účely, zejména u dětského hospodářství, které sloužilo k výchově šlechtických dětí.
Chátrající zámek v Ivanovicích na Hané získá nový život jako multikulturní centrum díky přestavbě za čtvrt miliardy korun, kterou zahájila společnost Bioveta. Z nevyužívaného objektu začala náročná rekonstrukce a oprava areálu. Po restaurování hodnotných prvků následovaly štukové, malířské a truhlářské práce. Výsledkem bude multikulturní centrum s částečně zpřístupněným zámkem veřejnosti, novou kavárnou s venkovní terasou, úpravami parku a novým skleníkem. Záměr ocenil starosta Ivanovic Vlastislav Drobílek jako velkou příležitost pro rozvoj turismu a zviditelnění města. Zámek v Ivanovicích na Hané je pozdně renesanční čtyřkřídlý dvoupatrový objekt s arkádovými ochozy.
NPÚ se kromě rozsáhlých rekonstrukcí aktivně podílí i na dalších projektech a správě památkových objektů.
NPÚ se stará o to, aby sídla jeho územních odborných pracovišť ve všech regionech byla umístěna v objektech s památkovou ochranou. Například v Ostravě se po letech hledání podařilo získat pro pracoviště budovu bývalého Okresního sociálně-zdravotního ústavu, která prošla komplexní obnovou s důrazem na funkcionalistickou architekturu.
V případě hradu Kunětická hora započaly záchranné práce na počátku 20. století podle plánů Dušana Jurkoviče. V nedávné době proběhla rekonstrukce Jurkovičova paláce a obnova šesté brány, stejně jako restaurátorské práce na hradním paláci, které zpřístupnily veřejnosti severní křídlo.
NPÚ se snaží prezentovat historii a význam spravovaných památek prostřednictvím moderních expozic a prohlídkových tras. Příkladem je nová expozice o relikviáři sv. Maura na Bečovském zámku nebo prohlídkové trasy v klášteře Kladruby.
tags: #most #v #kralicich #na #hane #rekonstrukce