Městské byty se již dávno nerozdávají jak na běžícím pásu, přesto stále existuje možnost se do obecního nastěhovat. I když je jejich počet omezený a nové obecní byty se takřka nestaví, čas od času se některý uvolní: předchozí nájemník se odstěhuje, zemře nebo obec ukončí nájem neplatičům. Řada měst pronajímá také startovací byty, určené pro mladé páry. Doba pronájmu startovacích bytů přitom bývá omezená na pár let, takže jsou volné častěji.
Tato komplexní příručka vás provede procesem získání obecního bytu, vysvětlí kritéria pro žadatele a představí různé typy obecních nájmů.
O volných bytech k pronájmu informují obce a městské části na webových stránkách a úředních vývěskách. Žádosti nejčastěji přijímá bytový nebo majetkoprávní odbor příslušného městského úřadu. Zde vám také poskytnou informace o pravidlech, podle kterých města zájemce o obecní nájem vybírají. Platí, že každá obec nebo městská část si může stanovit vlastní pravidla. Jednotný postup určený například zákonem neexistuje.
V některých městech se způsob výběrového řízení liší i v závislosti na tom, jestli žádáte o běžný, nebo startovací byt. Obecně existují tři varianty výběrových řízení:
Pokud o přiklepnutí obecního nájmu rozhoduje přímo město, často si při rozhodování pomáhá bodovým hodnocením: žadatelům přiděluje body na základě jejich aktuální životní situace. Bodový systém může zvýhodňovat například seniory nebo matky samoživitelky.
Ačkoli se postupy jednotlivých obcí různí, některé podmínky jsou totožné. Základním předpokladem pro přidělení obecního bytu bývá trvalé bydliště v daném městě nebo městské části. Kdo chce obecní nájem například v Příbrami, musí ve městě trvale bydlet nejméně tři roky. V Jablonci nad Nisou trvají na kratší, šestiměsíční lhůtě. Další možností je příslib, že se nájemce k trvalému pobytu ve městě přihlásí. Podobná praxe funguje v Brně.
Vedle trvalého bydliště si obce kladou i další podmínky:
Řada obcí zkoumá také příjmy žadatelů. Snaží se tak předejít dluhům na nájemném. Zároveň můžou obce nastavit maximální hranici příjmů, pokud chtějí zvýhodnit žadatele s nižšími výdělky.
Praxe pro přidělování obecních nájmů se v jednotlivých městech liší. Například Brno-střed přiděluje běžné obecní byty dvěma způsoby: buď s pevnou cenou za pronájem, kde rozhoduje rada města s přihlédnutím k bodovému hodnocení žadatelů, nebo obálkovou metodou, kdy si žadatel sám nabídne výši nájemného (radnice určí pouze jeho minimální hranici).
Obálkovou metodou řeší výběr uchazečů také v Příbrami nebo Opavě. Oproti tomu Praha 10 sází na losování. Městský úřad vyvěsí nabídku volných bytů se stanoveným nájemným, zájemci podají žádost a o výherci se rozhodne při veřejném losování. Do slosování se ovšem nemůže přihlásit kdokoli - městská část si klade podmínku určitého čistého příjmu. Pokud má v obecním bydlet jedna osoba, musí její čistý příjem činit minimálně 10 410 korun a maximálně 21 776 korun měsíčně. Pro dvě osoby platí o něco vyšší hranice: minimálně 14 872 korun a maximálně 31 109 korun za měsíc.
Volné byty se na Praze 10 rozdělují do několika skupin - pro manželské páry (registrované partnery) s nezaopatřenými dětmi, samoživitele, bezdětné manžele nebo jednotlivce nad 30 let. Každý smí žádat pouze o byty ve své skupině.
Kromě běžných obecních nájmů některé obce vyčleňují také startovací byty. O startovací bydlení se můžou ucházet mladé rodiny i jednotlivci. Základní podmínkou bývá věk - nejčastěji maximálně třicet až pětatřicet let. Další podmínkou je dosažení určitých příjmů.
Zájemci o startovací byt na území Brna-střed musí dohromady měsíčně vydělávat minimálně 0,8násobek a maximálně 1,7násobek průměrné mzdy. Posuzují se příjmy za předchozí kalendářní rok nebo čtvrtletí. Podle Českého statistického úřadu loni dosahovala průměrná mzda 29 504 korun. Hranice příjmů pro přiklepnutí startovacího bytu se tak v Brně pohybuje v rozmezí od 23 604 do 50 157 korun.
Startovací byty nabízí mladým párům s minimálně jedním dítětem i v Příbrami. Žadatelé ovšem musí splňovat další podmínky: aspoň jeden z páru musí být zaměstnaný, na rodičovské dovolené nebo si vydělávat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Další skupinu obecních nájmů tvoří bydlení pro znevýhodněné skupiny lidí - seniory, osoby se zdravotním postižením. V praxi jde o takzvané byty se zvláštním určením, například bezbariérové byty. Podmínkou bývá kromě věku také zdravotní stav a nízký příjem.
Například v Jablonci nad Nisou se byty se zvláštním určením pronajímají osobám, jejichž příjmy (i příjmy společně posuzovaných osob) nepřesahují 3,5násobek životního minima (tedy 11 935 korun, pokud jde o příjem jednotlivce).
Další města pak nabízejí sociální bydlení rodinám s nízkými příjmy, matkám samoživitelkám, lidem bez domova nebo dětem z dětských domovů. I tady bývá hlavním kritériem nízký příjem - v Brně dělá limit 0,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy (14 752 korun). Příjmy musí dokládat i žadatelé o sociální byty v Havířově. V případě jednotlivce nesmí průměrný měsíční příjem činit více než 0,8násobek průměrné mzdy. Pokud jde o domácnost, příjem všech společně posuzovaných osob by neměl být vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy.
Ze žadatelů o tento typ bydlení vybírají nejčastěji rady města ve spolupráci se sociálním odborem. Součástí výběrového řízení může být i sociální šetření.
Právo bydlet v obecním můžete také zdědit - jde o takzvaný přechod nájmu bytu. Tato varianta ale připadá v úvahu, jen pokud už v obecním nájmu bydlíte a nájemníkem je někdo z rodiny. Jestliže nájemce zemře, může nájem přejít na vás, pokud jste s nájemcem ke dni jeho úmrtí žili ve společné domácnosti, nemáte vlastní bydlení a nájemník byl váš: manžel(ka), registrovaný partner, rodič, sourozenec, snacha, zeť, dítě nebo vnouče.
Městský byt si nemusíte jen pronajmout, ale občas se naskytne také možnost k jeho koupi. Města se totiž pravidelně zbavují nepotřebného majetku, včetně bytů. Záměr k prodeji bytu musí obec vystavit minimálně na 15 dnů na úřední desku (většina obcí má dnes již úřední desku přístupnou i v online podobě). Pokud se město rozhodne prodávat obecní byty, přednost k nákupu dostanou obvykle jejich stávající nájemníci. Další možnost představuje také žádost o koupi obecního bytu z vaší strany, zde však máte mnohem menší šanci na úspěch.
Obce jsou veřejnoprávní korporace a jejich povinností je péče o uspokojování potřeby bydlení. Transparentnost v přidělování obecních bytů je klíčová, proto by obce měly mít jasně stanovená a veřejně dostupná pravidla pro jejich přidělování.
Mezi nezákonné postupy obcí při přidělování bytů patří:
Důležité je také správné určení výše nájemného. Žádný zákon nestanoví minimální cenu nájemného za byt ve vlastnictví obce. Obce by měly stanovit nájemné v souladu se zákonem o obcích, tedy účelně a hospodárně, a v případě sjednání ceny nižší, než je obvyklá v daném místě a čase, musí být tento krok řádně odůvodněn jinými důležitými zájmy obce.
Obce mohou pro účely přidělování bytů využívat různé metody, jako je bodový systém, losování nebo obálková metoda. Bodový systém by měl zohledňovat sociální a finanční situaci žadatele. Sociální šetření prováděné sociálními pracovníky je nezastupitelné pro zachycení individuálních specifik žadatelů.
Obecní byty představují pro mnoho lidí poslední možnou šanci na dostupný pronájem. Velkým problémem je ale jejich trvalá nedostupnost a absence výstavby nových městských bytů. Spousta lidí také neví, pro koho jsou tyto byty určené a jak si o něj zažádat.
tags: #najemne #za #statnich #bytech