Rumunsko představuje pro Českou republiku jednoho z nejvýznamnějších obchodních partnerů v regionu jihovýchodní Evropy. Tato pozice je dána nejen silnými politickými, ekonomickými a obchodními vazbami, které posiluje společné členství v NATO a Evropské unii, ale také značným potenciálem rumunského trhu a relativní geografickou blízkostí obou zemí.
V současné době rumunský trh nabízí významné exportní příležitosti. Domácí produkce totiž zdaleka nepokrývá poptávku, což vede k tomu, že dovoz do země výrazně převažuje nad vývozy.
Rozdílná specifika v osobní i obchodní komunikaci v Rumunsku jsou dána odlišným historickým vývojem, orientací ekonomiky i přítomností mnoha národností žijících v zemi.
Pro úspěšný vstup na rumunský trh je klíčové důkladně prostudovat historické události a ekonomické reálie. Například logistika, tedy cesta přes Maďarsko po dálnici, je snadná, avšak je nutné obrnit se trpělivostí. V rumunských firmách často rozhoduje jedna konkrétní osoba, proto je důležité neposílat zdlouhavé texty nebo velké soubory.
Po získání pozitivní odezvy je nezbytné odpovídat rychle a přesně podle požadavků. Odmítání pozvání k osobnímu jednání může být kontraproduktivní.
Při jednání je důležité být zdvořilý a nedávat najevo převahu či náskok plynoucí z odlišného vývoje a možností obou zemí. Jednání z pozice síly může vést k odmítnutí.
Diktovat rumunskému partnerovi podmínky je často začátek konce. Rumunští manažeři rádi spolupracují na zajímavých projektech a podílejí se na nich. Zároveň je však třeba být připraven na to, že některé podmínky rumunské strany mohou být pevně dané.
Pochválit firmu nebo odlehčit konverzaci neformálními tématy je v pořádku. Je však vhodné vyvarovat se diskuzí o politice nebo národnostních menšinách. Po stručné prezentaci firmy, zájmu o obchodní spolupráci a nabídky je důležité dopřát prostor i rumunské straně a naslouchat jejím potřebám. Na závěr je vhodné navrhnout další postup.
Na první setkání je vhodné přinést drobný dárek, například knížku o České republice nebo hudební CD.
Kancelář CzechTrade v Bukurešti doporučuje zájemcům o vstup na rumunský trh v prvním pololetí spíše marketingovou přípravu. Ta by měla zahrnovat mapování potenciálních vhodných obchodních kontaktů. Tyto kontakty pak mohou být samostatně nebo ve spolupráci s kanceláří CzechTrade adresně osloveny.
Většina podnikatelů a manažerů z České republiky je zvyklá na poměrně včasnou odezvu od partnerů ze západoevropských trhů. V Rumunsku je situace odlišná. Od 90. let je rumunská ekonomika postavena na investicích a importu výrobků. V mnohých oborech a segmentech je již trh saturován. Místní obchodně-servisní společnosti, dovozci a distributoři prošli vývojem a dnes si mohou dovolit vybírat své nové dodavatele a obchodní partnery ze zahraničí, nebo je dokonce odmítnout. Z tohoto důvodu oslovování zdejších firem přímo z ČR prakticky nefunguje.
Přímé oslovení na území Rumunska předpokládá nejen znalost místního prostředí, ale je zapotřebí nejdříve ověřit a získat kompetentní osobu. Následně je nutné tuto osobu seznámit elektronicky s nabídkou výrobků či služeb a představit obchodní spolupráci. Teprve ve třetí fázi lze počítat s odezvou rumunské firmy.
Zkušenosti z minulých projektů potvrzují důležitost profesionálního a lidského přístupu.
Ing. Jan Novák z Jihočeského kraje a Elishka Kazem Tabrizi z Jihočeského kraje se jako absolventi projektu eljub ujali rolí doprovodných osob.
Mladí lidé ze všech zúčastněných zemí na přípravném setkání pracovali v několika skupinách. Jedna skupina se věnovala sepisování knihy, jiná vymýšlení projektů a další tvorbě filmu kombinujícího reálné scény a animované obrazy s hororovým nádechem a speciálními efekty. Jejich vzkazem pro Evropu bylo zdůraznění důležitosti umění, sportu a jazyků jako nedílné součásti života.
Tomáš Fryč zhodnotil projekt jako skvělou šanci využít jazyk v praxi a naučit se mnoho nového. Jana Čapková jej popsala jako úžasnou zkušenost a příležitost k navázání nových kontaktů.
„Chvilku záleží na tom, co říkáme, a že nás někdo poslouchá, to bylo super. Bylo to obohacující,“ dodala jedna z účastnic.
Projekt byl realizován pod záštitou úřadu pro mládež a v rámci spolupráce 3+1 (Dolní Rakousko, Kraj Vysočina, Jihomoravský a Jihočeský kraj).
tags: #navrat #do #reality #rumunsko