Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo v pondělí opravu průtahu města Stod na frekventované silnici I/26, která vede z Plzně přes Domažlice na hraniční přechod Folmava a do Německa. Tato klíčová dopravní tepna prochází v současnosti opravami na čtyřech úsecích, jejichž celková hodnota dosahuje desítek milionů korun. Provoz na všech stavbách je řízen kyvadlově v jednom pruhu.
Práce již probíhají mezi obcemi Březí a Luženice a na průtahu Horšovského Týna na Domažlicku. K těmto úsekům se nově přidává oprava silnice mezi Líněmi a Zbůchem, která se nachází v blízkosti Plzně.
Před měsícem byla zahájena rekonstrukce průtahu Horšovského Týna na Domažlicku, která navazuje na stavbu z roku 2021. Za 53 milionů korun s DPH zde stavbaři opravují 650 metrů dlouhý úsek silnice I/26, od křižovatky s Domažlickou ulicí až po výjezd z města ve směru na hranice. Stavba je rozdělena do dvou etap: první probíhá letos a druhá je plánována na první pololetí roku 2026. Od 15. září do 31. října jsou soustředěny práce od sídla firmy Karpem po výjezd z města.
Ve Stodu silničáři provedou opravu úseku o délce přibližně 1,6 kilometru za 24 milionů korun. Podle Kolouška z ŘSD budou letos rekonstruovány zhruba dvě třetiny trasy, včetně výměny povrchu vozovky, úpravy obrub, příkopů a propustků, a obnovy dopravního značení. Zbývající část komunikace bude dokončena na jaře příštího roku.
Úsek mezi Zbůchem a Líněmi je dlouhý zhruba kilometr. Celá trasa, s výjimkou úseků mezi Stodem a Holýšovem a z Domažlic na hranici, má být v budoucnu dvoukolejná a budovaná na rychlost 200 kilometrů za hodinu.
Elektrifikovaná dvojkolejná trať přes Domažlice na hranici je pro Plzeňský kraj klíčová. Současný stav železniční infrastruktury směrem na západ je označován jako nedostatečný a na úrovni 19. století, což omezuje rychlost spojení do Německa.
Na konci loňského roku bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele první etapy komplexní rekonstrukce a optimalizace úseku Plzeň (od Nové Hospody) - Nýřany - Chotěšov, jejíž náklady se odhadují na téměř sedm miliard korun. Dodavatel by měl být vybrán v první polovině roku. Letos jsou plánovány přípravné práce a v příštím roce dojde k výlukové činnosti. Tento úsek, kde se má zvýšit rychlost vlaků na 100 km/hod., bude sloužit pro regionální a příměstskou dopravu.
Nová dvoukolejná trať v nové stopě, budovaná na rychlost 200 km/hod., začne prvním úsekem o délce 18,5 km za Plzní do Stoda a překlene dálnici D5. Rozpočet na její stavbu přesahuje devět miliard korun. V současnosti probíhá finalizace projektové přípravy, zajišťování výkupů a příprava tendru na dodavatele.
Nejrozsáhlejší úsek z hlediska investic (přes 14 miliard korun) a náročnosti je část ze Stoda do Domažlic. Tato stavba bude koordinována s projekty ŘSD. V současnosti probíhá územní řízení a projektová dokumentace je ve vysoké fázi rozpracovanosti.
Projektuje se také propojení Domažlic se státní hranicí za necelou miliardu korun. Jeho realizace závisí na koordinaci s německou stranou, která musí zajistit zvýšení kapacity své jednokolejné trati. Cílem je vybudování kompletní dvojkolejné tratě na rychlost 200 km/hod. Úsek z Domažlic na státní hranici zatím zůstane jednokolejný, ale Správa železnic prověřuje možnost dvojkolejné trasy.
Celkové náklady na celý komplex staveb z Plzně až na hranici jsou v současnosti odhadovány na zhruba 30 miliard korun, avšak s ohledem na inflaci a další faktory se očekává jejich nárůst. Správa železnic plánuje využít pro financování těchto projektů fondy Evropské unie a již požádala o dotace.
Další pokus majitele o rekonstrukci významné boskovické památky Panský dvůr na Hradní ulici, který usiloval o získání kladného stanoviska od Státní památkové péče, se nevydařil. Vyjádření k upravenému projektu zůstává negativní s odůvodněním, že naplánovaná rekonstrukce je nepřípustná. Nepomohlo ani kladné vyjádření Národního památkového ústavu.
Jádro sporu spočívá ve snaze majitele, společnosti Pražská 5, prosvětlit střechy Panské dvora vybudováním pavlačí na vnitřní straně jednotlivých křídel. V novém návrhu se úpravy týkají dvou křídel, oproti původním třem. Stěžejním problémem je, zda tento zásah nepřípustně mění vzhled chráněné barokní stavby a zda nepředstavuje zásah do původních krovů.
Podle vyjádření tajemníka boskovického orgánu pro výkon státní památkové péče, Davida Škvařila, je upravený projekt téměř shodný s předchozím. Změna spočívá v tom, že vestavba pavlačí ve druhém nadzemním podlaží je nyní na dvou křídlech budovy. Orgán státní památkové péče vydal 9. listopadu 2016 závazné stanovisko, ve kterém označil obnovu objektu a jeho nové využití za nepřípustné. Proti tomuto rozhodnutí se majitel odvolal, ale krajský úřad se postavil za boskovický úřad.
Celkově se jedná již o čtvrtý pokus majitele prosadit rekonstrukci Panské dvora. Dvěma návrhům řešit prosvětlení střech pavlačemi předcházel ještě jeden neprůchodný pokus. Pro majitele zůstává prosvětlení a využití druhého patra klíčové pro ekonomické fungování památky.
„Budu projektovat znovu, znovu budu platit nový projekt a udělám ty střechy tak, aby mi to odsouhlasila státní památková péče,“ uvádí jednatel společnosti Pražanská 5 Luděk Řehoř, který věří, že výměna projektanta a nové řešení umožní objekt využít podle jeho záměru.
V areálu by mělo vzniknout ubytovací zařízení, restaurace, kongresové prostory, rehabilitační centrum, kanceláře a komerční či výstavní prostory. Majitel také oslovil město s nabídkou umístění boskovické knihovny v jednom z křídel.
Brněnští památkáři mají pro zásah do objektu větší pochopení a uznávají, že pro další fungování památky jsou nutné změny. Poukazují na to, že i rekonstrukce v sedmdesátých letech, kdy byl Panský dvůr upraven pro knihovnu a další kulturní využití, znamenala značné změny. „Autentická hmota v prvním nadzemním podlaží byla do značné míry odstraněna. Ze současného stavu je zřejmé, že i poslední větší rekonstrukce a přestavba vyvolaná změnou funkce přinesla výrazné změny, to je ostatně přirozený vývoj stavebního dědictví, nemá-li objekt sloužit jako muzeum sebe sama,“ uvádí Národní památkový ústav. Navrhované změny dle jejich stanoviska adaptují objekt potřebám provozu 21. století a konverze zajišťuje památce dlouhodobou udržitelnost.
Ve zdůvodnění odmítavého stanoviska státní památkové péče stojí, že úřad netrvá na původním využití budovy jako hospodářského dvora, ale trvá na zachování vzhledu a hmoty kulturní památky. Velký důraz je kladen na význam a podobu střech objektu, které jsou považovány za klíčové pro jeho hodnotu a autenticitu. „Objekt je přízemní, a proto je střecha barokně mohutná a dominantní, a o to má větší hodnotu. [...] Střecha je tedy autentická, dochovaná a je tedy tím nejdůležitějším, co na objektu v současnosti je. Proto má zvýšenou památkovou ochranu a jejím zničením by přišel celý objekt panského dvora o hodnotu, na základě které bylo provedeno prohlášení za kulturní památku,“ uvádí se ve zdůvodnění.
Budovy na hraničních přechodech v Plzeňském kraji, které dříve sloužily celníkům, nyní nacházejí nové využití u soukromých subjektů i obcí. Vznikly z nich obchody, restaurace, byty a muzea.
Obec Železná Ruda si ponechala budovu celnice ve vlastnictví. Část objektu pronajímá soukromé firmě provozující obchod se smíšeným zbožím, suvenýry a alkoholem. Ve větší části byly vybudovány nájemní městské byty, které jsou dlouhodobě obsazené. Obec do budovy průběžně investuje a nájmy pokrývají veškeré výdaje.
Z bývalé roty v Železné na Domažlicku vznikl před třemi lety čtyřhvězdičkový hotel. Jedná se o největší ubytovací kapacitu v Českém lese s více než 100 lůžky, která je vyhledávána převážně českými turisty. Město muselo objekt koupit i s okolními pozemky, z nichž část prodalo místní firmě a část si ponechalo.
Areál bývalé celnice Lísková zajišťuje pro obec Nemanice přibližně osminu příjmů rozpočtu. Využívá se jako čerpací stanice F1, přičemž většina zákazníků jsou Němci. Nemovitosti jsou ve vlastnictví obce a benzinka je v nájmu.
Objekty na Folmavě byly zbourány a nahrazeny novými obchodními centry. Ve staré budově celnice se nachází služebna policie a free shop. Část je v soukromých rukou, obchod zůstává v majetku obce a přináší příjmy.
Na starém hraničním přechodu Rozvadov funguje Travel Free Shop, dvě benzinové pumpy a obchody, vše v soukromých rukou. V blízkosti se nachází Muzeum železné opony, které provozuje Nadace Železná Opona. Budova muzea byla zachráněna před demolicí.
U dálničního přechodu Rozvadov, největšího v ČR, probíhá za 650 milionů korun modernizace a rozšíření odpočívky. Po dokončení v polovině příštího roku nabídne 509 stání pro kamiony na obou stranách. Vznikne zde "vítací objekt" s moderními toaletami, sprchami, automaty na dálniční známky a mýto, občerstvení, Wi-Fi a dalšími službami.
tags: #pansky #dvur #domazlice #rekonstrukce