Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace se vztahuje na většinu majitelů nemovitostí, s několika významnými výjimkami. Klíčové je rozlišovat mezi nemovitostmi určenými výhradně k trvalému bydlení a těmi, kde probíhá podnikatelská činnost.
Povinnost platit za odvod srážkových vod do kanalizace mají primárně majitelé nemovitostí, ve kterých je prováděna podnikatelská činnost. Tato povinnost vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích.
Platbě za odvádění srážkových vod podléhají objekty, které jsou napojeny na kanalizaci nebo z nichž srážková voda prokazatelně odtéká jako povrchová do kanalizace. To zahrnuje nejen přímé napojení, ale i situace, kdy dešťový svod vyvedený na komunikaci vede vodu následně do kanálu.
Je důležité si uvědomit, že tato povinnost se může týkat i nebytových prostor nebo částí bytů (např. místností), které jsou registrovány jako sídlo podnikání nebo kancelář, i když v nich není prováděna aktivní podnikatelská činnost.
Osvobozeny od povinnosti platit za odvádění srážkových vod jsou stavby pevně spojené se zemí, určené pro bydlení, jako jsou rodinné domy a bytové domy. Toto osvobození se vztahuje na plochy nemovitostí určené k trvalému bydlení a na domácnost.
Nicméně, pokud je část nemovitosti určené k trvalému bydlení využívána k podnikání, pak z této části nemovitosti vzniká povinnost hradit platby za odvádění srážkových vod. Tato platba se obvykle vypočítává poměrem ploch určených k podnikání k celkové ploše stavby.
Dalšími výjimkami, které nejsou předmětem platby za odvádění srážkových vod, jsou plochy dálnic, silnic, místních komunikací, ploch drah a zoologických zahrad (vyjma pronajatých prostor).
Výpočet platby za srážkové vody je stanoven prováděcím předpisem k zákonu o vodovodech a kanalizacích, kterým je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. (s pozdějšími změnami). Platba se obvykle vypočítává na základě následujících faktorů:
Není-li množství srážkových vod odváděných do kanalizace měřeno, vypočítává se podle výše zmíněné vyhlášky. Způsob výpočtu množství srážkových vod se provádí podle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Tento výpočet by měl být uveden ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod.
V případě nemovitostí určených k trvalému bydlení, kde je část využívána k podnikání, se vypočtené množství srážkových vod rozdělí podle podílu ploch určených k bydlení a k podnikání.
Příklad výpočtu v Plzni: 5,57 x stočné (17,37 Kč/bez DPH) = 97,- Kč (za předpokladu, že se jedná o srážky z plochy s koeficientem odtokovosti 1,0 a průměrným ročním úhrnem srážek).
Platba za srážkové vody je obvykle součástí platby za vodné a stočné. Pokud jsou nebytové prostory nebo části bytů pronajímány k podnikání, je platba za srážkové vody přeúčtována nájemci.
V případě, že je nebytový prostor trvale neobývaný a nepodniká se v něm, což je patrné i z nulové spotřeby vody, může nastat otázka, zda je poplatek nutné hradit. Podle současné legislativy je povinnost platit za odvádění srážkových vod dána existencí napojení na kanalizaci nebo odtokem srážkové vody do kanalizace, nikoli nutně jejím aktivním využíváním k podnikání. V takových případech je důležité ověřit konkrétní smluvní podmínky a výklad příslušných ustanovení zákona.
Jedná se o poměrně novou záležitost, a proto někteří, zejména drobní živnostníci, o své povinnosti nevědí. Vodárenské společnosti mají zákonnou možnost vymáhat doplatek za odvádění srážkových vod až tři roky zpětně od zjištění neplacení.
Vodárny v regionech, jako je Plzeň nebo Severočeské vodovody a kanalizace, postupně prověřují a revidují smluvní vztahy se svými klienty, aby zajistily soulad s legislativou. Zatímco větší firmy o povinnosti většinou vědí, menší podnikatelé a obce se s touto problematikou seznamují postupně.
Obce se mohou setkat s tím, že jim vodohospodářské společnosti zasílají smlouvy k podpisu, které definují postup při placení za odvádění srážkových vod. Někteří starostové vyjadřují nepochopení, proč by obce měly platit za odtok srážkové vody, zejména pokud část vody odtéká přirozeně (např. do řeky), zatímco u soukromých podnikatelů využívajících prostory komerčně to vnímají jako pochopitelné.
Výpočet množství srážkových odpadních vod je detailně popsán v příloze č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Dlouhodobý srážkový normál, používaný pro výpočet celkového odtoku, je průměrem ročních srážek v dané lokalitě za definované období (např. 30 let, aktuálně často období 1991-2020 nebo dříve 1961-1990).
Vzhledem k složitosti problematiky a potenciálním finančním dopadům je pro majitele nemovitostí klíčové informovat se o svých konkrétních povinnostech a správně nastavit výpočet plateb.
tags: #plochy #nemovitosti #urcenych #k #trvalemu #bydleni