Evropský výbor pro sociální práva („Výbor“) dne 2. července 2024 rozhodl, že Česká republika porušuje článek 16 Evropské sociální charty („Charty“). Toto rozhodnutí bylo učiněno v reakci na kolektivní stížnost Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) a poukazuje na nedostatečné zajištění práva na přiměřené bydlení, a to samostatně i ve spojení se zákazem diskriminace.
Výbor ve svých zjištěních poukázal na vážné systémové problémy, které brání efektivní ochraně zranitelných skupin v oblasti práva na bydlení. Mezi hlavní nedostatky patří nedostatečné záruky při nuceném vystěhování, kdy česká legislativa neobsahuje dostatečné ochranné mechanismy pro ohrožené skupiny. Dále byla kritizována nedostatečná nabídka sociálního bydlení a neefektivnost soudních prostředků nápravy při porušení práva na bydlení.
Podle Zprávy o vyloučení z bydlení pro rok 2024, kterou vypracovala iniciativa Za bydlení, čelí v České republice vážným problémům s bydlením až 1,6 milionu lidí, přičemž 161 000 osob, včetně 62 000 dětí, se nachází v bytové nouzi. Tato situace naznačuje rozsáhlou bytovou krizi, která vyžaduje naléhavé řešení.
Obdobné výtky v oblasti bydlení shledal Výbor již v rozhodnutí ERTF proti České republice ze dne 17. května 2016. V tomto případě bylo konstatováno porušení článků 11 a 16 Charty z důvodů nedostatečného naplňování práv Romů v oblasti zdravotní péče, vzdělání a bydlení.
Dohled Výboru ministrů Rady Evropy nad výkonem těchto rozhodnutí dosud nebyl ukončen. Zpráva České republiky o implementaci rozhodnutí a rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy jsou klíčové pro sledování pokroku v této oblasti.
Pro úspěšnou implementaci rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva je klíčové přijetí návrhu zákona o podpoře bydlení. Tento zákon má zavést systém podpory pro získání a udržení bydlení pro osoby v bytové nouzi. Jeho cílem je přispět ke snížení bytové nouze skrze přijetí řady podpůrných opatření, jakými jsou podporované obecní bydlení, bydlení s ručením a asistenci v bydlení. Tímto způsobem má zákon pomoci vytvořit vhodnější alternativu k ubytovnám a dalšímu nevyhovujícímu bydlení.
Prezident podepsal zákon o podpoře bydlení dne 3. června 2025 a jeho účinnost je plánována od 1. ledna 2026. Kancelář vládního zmocněnce v návaznosti na přijetí zákona požádala Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o analýzu možného dopadu zákona na zranitelné skupiny osob. V současné době se připravuje Akční plán k implementaci rozhodnutí.
FEANTSA ve své stížnosti upozornila na přetrvávající ohrožení jistoty vlastnictví a riziko nuceného vystěhování chudých domácností, zejména Romů. Dále kritizovala neúměrné snižování dávek na bydlení a prohlubování sociální a rasové diskriminace, včetně územní segregace Romů.
Průzkum sítě ERGO ukázal, že Romové žijící v segregovaných lokalitách a ubytovnách často čelí nucenému vystěhování bez řádného oznámení nebo poskytnutí náhradního bydlení. Až 54 % respondentů uvedlo, že byli nuceni opustit své domovy bez jakékoliv formy odškodnění.
Evropský výbor pro sociální práva konstatoval, že stát nepřijal nezbytná opatření k zajištění přístupu k dávkám na bydlení pro nízkopříjmové a znevýhodněné skupiny žijící na ubytovnách. Uvedl, že v České republice došlo k významnému snížení počtu příjemců sociálních dávek v sociálně vyloučených lokalitách, ale zároveň se značně zvýšil počet lidí žijících na ubytovnách.
V českém právním řádu dosud chybí zákonná úprava sociálního bydlení. Pohledem Ústavního soudu představuje absence zákona vážné pochybení České republiky. I když v Listině základních práv a svobod není právo na bydlení výslovně obsaženo, lze si jej vykládat ze článku 30 odst. 2, který garantuje právo na poskytnutí pomoci při zajišťování základních životních podmínek v případě hmotné nouze.
Česká republika ratifikovala Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a Evropskou sociální chartu. Revidovanou Evropskou sociální chartu však pouze podepsala. Její ratifikací by se Česká republika zavázala k zlepšení dostupnosti bydlení patřičné kvality a stanovení cen bydlení ve výši přijatelné i pro lidi disponujícími nedostatkem prostředků.
Připravovaný zákon o podpoře v bydlení Ministerstva pro místní rozvoj má nabídnout prostředky podpory bydlení, zvýšit bytovou dostupnost a zasloužit se o snížení počtu lidí žijících v bytové nouzi minimálně o třicet procent. Za tímto účelem počítá navrhovaný zákon s vytvořením kontaktních center a asistenčních služeb, které by měly fungovat od roku 2025.
Rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva by mělo vést k přijetí konkrétních opatření na národní úrovni. Ředitel FEANTSA Freek Spinnewijn uvedl: „Vítáme rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva a těšíme se na kroky, které česká vláda podnikne k řešení těchto závažných problémů, zejména na přijetí opatření, která budou konkrétně řešit bytové potřeby zranitelných osob a zabrání bezdomovectví.“
Ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová zdůraznila význam přijetí návrhu zákona o podpoře bydlení. „V České republice chybí komplexní legislativa, která by předcházela bezdomovectví a pomáhala ho ukončit. Existují však účinné nástroje, které byly v našich podmínkách vyzkoušeny a osvědčily se. Nyní potřebujeme tyto nástroje zakotvit na systémové úrovni,“ uvedla.
Právní ředitelka ERRC Senada Sali zdůraznila, že rozhodnutí představuje zásadní krok vpřed v řešení systémové diskriminace romských rodin v České republice.
tags: #pravo #na #bydleni #socialni #charta