Právní úprava věcných břemen, s důrazem na služebnosti, vychází z tradice občanského zákoníku z roku 1937 a je podrobněji rozpracována v současném Občanském zákoníku (NOZ), zákoně č. 89/2012 Sb.
Hlavními znaky práva odpovídajícího věcnému břemeni je jeho opakující se nebo trvalý charakter. Jednorázový výkon není možný.
Věcná břemena se dělí na:
V současném právním systému se pojmy "věcné břemeno" a "služebnost" často používají jako synonyma. Pojem "věcné břemeno" byl více používán v dřívějších předpisech, zatímco "služebnost" je termín upřednostňovaný v současném Občanském zákoníku. Všechny tyto právní instituty jsou souhrnně označovány jako "služebnosti".
Služebnosti jsou definovány jako práva k věci (věcná práva), která umožňují jejich držiteli využívat cizí věc nebo omezuje vlastníka ve využívání jeho věci ve prospěch jiné osoby nebo věci. Mohou být osobní (vázané na osobu) nebo věcné (vázané na nemovitost).
Občanský zákoník upravuje také tzv. vlastníkovu služebnost, kdy vlastník má možnost zatížit služebností svůj vlastní pozemek ve prospěch jiného svého pozemku. Toto je výjimka ze zásady, že nikomu nemůže sloužit jeho vlastní věc.
Rozsah a obsah služebností je možné vymezit ve smlouvě. V případě absence v určení rozsahu nebo obsahu služebnosti se použijí místní zvyklosti, a není-li jich, uplatní se vyvratitelná právní domněnka - rozsah nebo obsah je spíše menší než větší.
Smlouva o zřízení služebnosti nemusí mít písemnou formu. Služebnost zřízená k věci zapsané ve veřejném seznamu (např. katastr nemovitostí) vzniká zápisem do takového seznamu. Služebnost k věcem nezapsaným do veřejného seznamu vzniká účinností smlouvy.
Pokud je pro výkon služebnosti potřeba určitá věc (např. vodovod), nese náklady na zachování a opravu věci ten, kdo je ze služebnosti oprávněn.
Služebnost může zaniknout několika způsoby:
Pokud trvalá změna vyvolá hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby, může se vlastník služebné věci domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.
Reálné břemeno zavazuje vlastníka věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco dočasně aktivně konal nebo plnil. Lze jej sjednat jen k věci zapsané do veřejného seznamu a může být zřízeno pouze smlouvou.
Na rozdíl od doživotní služebnosti k bydlení, bývá reálné břemeno časově omezeno. V případě, že vlastník prodá zatíženou věc, přejde reálné břemeno na nového vlastníka. Reálné břemeno zaniká ze stejných důvodů jako služebnosti.
Na zemědělských pozemcích se mohou vyskytovat různé typy služebností, které umožňují jejich specifické využití. Patří mezi ně například služebnost cesty, právo vedení inženýrských sítí, právo na odběr vody, právo pastvy nebo právo sklizně.
Věcné služebnosti jsou vázány na určitou nemovitost, zatímco osobní služebnosti jsou vázány na konkrétní osobu.
Služebnosti na pozemku mohou výrazně ovlivnit jeho cenu. Služebnosti, které omezují jeho využití (např. právo cesty pro sousedy), mohou cenu pozemku snižovat. Naopak, služebnosti, které přinášejí výhody (např. právo na přístup k vodě), mohou mít na cenu neutrální nebo pozitivní vliv.
Informace o služebnostech zřízených na pozemcích v České republice jsou veřejně dostupné a zaznamenané v katastru nemovitostí, který spravuje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Lze je zjistit prostřednictvím online služeb ČÚZK nebo osobní návštěvou katastrálního úřadu.
Při kontrole výpisu z katastru nemovitostí je důležité sledovat záznamy v části B1 (služebnosti zřízené ve prospěch nemovitosti) nebo v části C (služebnosti, které zatěžují nemovitost).
Poplatek za zápis služebnosti do katastru nemovitostí činí 2 000 Kč za každý vklad. V případě zrušení služebnosti je rovněž účtován poplatek.
V České republice je služebnost definována a upravena v Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), především v části "Věcná práva", oddíl 2 "Služebnosti".
tags: #pravo #odebirat #a #odvadet #vodu #z