Pojem "půdorys" označuje v architektuře horizontální řez budovou, který zobrazuje její vnitřní uspořádání, rozmístění stěn, místností, oken, dveří a dalších stavebních prvků. Analýza půdorysů je klíčová pro pochopení funkcionality, estetiky a historického vývoje staveb. V tomto článku se zaměříme na několik pražských objektů, jejichž půdorysy a architektonické prvky vypovídají o jejich historii a účelu.
Jeden z objektů, který vznikl na místě původního domu U Prasátků v Ozerově ulici, je nárožní čtyřpodlažní dům s půdorysem ve tvaru písmene L. Tato budova disponuje dvěma traktmi a rizality, přičemž střední rizalit je korunován o jedno patro vyšší hranolovou věžicí. Severní průčelí směřující do ulice je pěti a východní šestiosé. Přízemí je zdobeno pásovou rustikou a prolomeno obdélnými okenními osami s pravoúhlým zakončením, které jsou lemovány šambranami s maskarónem uprostřed. Všechna patra jsou vizuálně oddělena kordonovými římsami.
Vstupní portál na severní straně je pravoúhle zakončený a je lemován pilastrovou edikulou s půlkruhovým nadsvětlíkem. V kladí se nachází nápisová deska, završená trojúhelníkovým frontonem s nápisem čp. 397. V ose půlkruhového oblouku je umístěna volutová konzola, ve cviklech se nacházejí růžice. Světlík a okna přízemí jsou chráněna dekorativní mříží.
Na nároží prvního patra se nachází socha svaté Ludmily umístěná na volutové konzole. Okna prvního patra jsou pravoúhlá, s šambranami a průběžnými nadokenními římsami na konzolách. Okna druhého patra jsou půlkruhově zakončená a lemována pilastrovou edikulou, zatímco okna třetího patra jsou pravoúhle zakončená se šambranami a hlavním klenákem v ose.
V patrech jsou nárožní rizality zdůrazněny pásovou rustikou nebo obkladem z cihel. Mezi okny se nacházejí figurální sgrafita s náboženskými motivy. Na severní stěně jsou zobrazeni: Panna Maria, světec, Nejsvětější Trojice a andělé. Na východní stěně jsou pak alegorické náměty.
V interiéru domu se nachází ústřední domovní chodba, která je zaklenuta zrcadlovými klenbami. Po pravé straně je vstup na dvouramenné schodiště do pater s ozdobným litinovým zábradlím.
Jednopatrový domek připojený od jihu k domům čp. 808 a čp. 783, s nepravidelně lichoběžníkovým půdorysem, je bývalou kostnicí s kaplí. Tato kaple byla původně umístěna v severovýchodním rohu zrušeného hřbitova kolem kostela sv. Haštala.
Západní průčelí obsahuje vlevo pískovcový pravoúhlý portál s letopočtem 1660. Ostatní část průčelí je členěna čtyřmi pilastry, z nichž dva střední vymezují jednoosý rizalit završený nízkým trojúhelníkovým štítkem. Hlavní římsa je profilovaná.
Hladké jižní průčelí má jednu osu. Vlevo se nachází velký rám nahoře vypjatý stlačeným obloukem, který vymezuje nástěnnou malbu Nejsvětější Trojice s nápisem a letopočtem 1717. Profilovaná hlavní římsa je uprostřed stlačeně vypjatá, pod ní je segmentem zaklenutý výklenek.
Východní průčelí obsahuje dva novější otvory. Téměř uprostřed v patře jsou patrné stopy půlkruhového okna, které bylo narušeno zazděným kasulovým oknem. Nad ním se hlavní římsa půlkruhově zvedá. V obou nárožích byly patrny stopy malované rustiky.
Od západního vchodu se vstupuje do chodby s jednoramenným schodištěm do sníženého přízemí, které má valenou klenbu. V patě schodiště je placka. Vstupuje se do prostoru bývalé kostnice křížového půdorysu, zaklenutého valeně (s vrcholnicí východ-západ) a prostoupeného párem styčných trojúhelníkových výsečí. Po severní i jižní straně přiléhají výklenky.
První patro původně obsahovalo jeden podélný prostor s výrazně okosenými rohy probranými výklenky, které lemují trojúhelné příložky. Jejich završení kopulí zakryl dodatečně vložený rovný strop. V podkroví je patrný rub klenby kupole stlačeně elipsovitého obrysu. Vpravo vzadu přiléhá valeně zaklenutý úzký prostor.
Kaple Nejsvětější Trojice vznikla v roce 1712 přestavbou starší kostnice datované na portálu rokem 1660. Přestavba na byt proběhla pravděpodobně po zrušení hřbitova v roce 1832. Do budovy se vchází v západním průčelí vlevo. Odsud vedou 4 schody na malou podestu a odtud, vpravo od podesty, jsou další 4 schody, za nimiž se nacházel byt. Prostor kaple, předělený na dvě místnosti, má obdélný půdorys se skosenými rohy, v nichž jsou vyhloubeny půlkruhové výklenky. Bývalá kostnice a kaple slouží k zkouškám pěveckého sboru. Objekt je památkově chráněn a zapsán do státního seznamu kulturních památek.
Mnoho staveb a uměleckých děl v České republice nese motiv Nejsvětější Trojice, často spojený s architektonickými prvky a specifickými půdorysy.
Žulový Sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen na náměstí v roce 1719. Celá skulptura má trojúhelníkový půdorys. Na trojúhelníkovém sloupu je sousoší Nejsvětější Trojice, podstavec je zdoben sochami světců. Na jeho bocích jsou texty modliteb s chronogramem data vzniku.
Kaple Nejsvětější Trojice v Praze-Dejvicích je římskokatolická stavba stojící uprostřed středního zeleného pásu ulice Nad Komornickou. Pozdně barokní kapli dal po roce 1750 postavit farář Antonín Messler. Stavba má půdorys ve tvaru oválu se třemi konchami a obdélnou předsíní s vysokým štítem na západní straně. Má zvoncovitou střechu s prejzovou krytinou a lucernu, jejíž okénka jsou zazděna. Kupolovitou klenbu při obnově kaple po roce 1853 vyzdobil Josef Matěj Navrátil iluzivní malbou světců adorujících Nejsvětější Trojici. V roce 2004 byly nástropní malby restaurovány. Kapli spravuje farní úřad u sv..
Haštalská kostnice, později přestavěná na kapli Nejsvětější Trojice, se nachází na Starém Městě v Praze. Pochází z vrcholného baroka, první písemné zmínky jsou z roku 1601. V roce 1702 společně s kostelem vyhořela, což vedlo ke změnám dispozice kaple. Nevysoké stavení lichoběžníkového půdorysu stálo v severovýchodním koutě hřbitova kostela sv. Haštala. Západní průčelí není osové, ale je posunuto k jihu. Uprostřed vystupuje plochý rizalit s oknem bytu. Původně zde byl portál a nad ním menší okno. Hlavní římsa má složitou profilaci, nad rizalitem vyrůstá trojúhelníkový fronton s letopočtem 1660 v nadpraží. Jižní průčelí obsahuje okénko bývalé kostnice a nově prolomené okno. Výše je hluboký segmentově vrcholící výklenek. Zazděné okno je nad ním, hlavní římsa se segmentově vydouvá. Na jihozápadní straně je stěna pokrytá malbou Nejsvětější Trojice z roku 1717 s nápisem Sancta Trinitas miserere nobis. V nárožích budovy jsou patrny stopy malované rustiky. V nejvyšší části průčelí je zazděné kasulové okno, které proniká do hlavní římsy. Do budovy se vchází v západním průčelí vlevo, odkud vedou schody do bytu. Prostor kaple, předělený na dvě místnosti, má obdélný půdorys se skosenými rohy a půlkruhovými výklenky. Dodatečně vložený strop zakrývá kopulovitou klenbu s elipsovitým tvarem. Na líci klenby se předpokládá freska z doby stavby.
Barokní kaple Nejsvětější Trojice byla postavena v roce 1725 nákladem staroměstského měšťana Fr. J. Masera. Je kryta mansardovou střechou, nad průčelím je zvonice. Interiér zdobí pilastry se štukovými hlavicemi a stropní malby. Pod oltářním obrazem Všech svatých se nachází obraz Nejsvětější Trojice v barokním rámu s dřevěnými sochami klečících andělů. Kaple byla v péči rodiny Hergetů a je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek.
Areál Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů je památkově chráněný. Půdorys centrálního kostela je kruhový a zároveň zachovává princip trojnosti. V kostele jsou tři oltáře, které zdobí trojice štítů a věžiček, a jsou v něm i trojúhelníková okna. Podle pověstí se zde zjevovala tři světla nebo andělé. V sousedství poutního kostela stojí budova lázní a trojboká kaple ukrývající pramen vody. Podle pověstí má voda léčivé účinky.
Město Loket, jehož název je odvozen od polohy nad ohybem řeky Ohře, nabízí řadu architektonických a historických památek. Gotický hrad Loket se vypíná na skále nad řekou. V blízkosti hradu se nachází osmiboký vyhlídkový altán. Kostel svatého Václava je poprvé zmiňován v roce 1240 a jeho současná podoba pochází z přestavby v letech 1725-1734.
V Lokti se nachází také Muzeum knižní vazby v Černé věži, Muzeum lázeňských pohárků s největší sbírkou na světě a Muzeum Tajných spolků. V rodinném minipivovaru svatý Florián je nově pivovarské muzeum.
V okolí Lokte byl nalezen kmen zkamenělého stromu, který pochází z doby před 21 miliony let. Tento strom rostl v lesích, které byly zničeny sopečnou erupcí.
Město Loket je známé také natáčením filmů, například ruského filmu T-34. Jeho poloha v západních Čechách, v severní části Slavkovského lesa, a obklopení řekou Ohří, dodává městu jedinečnou romantickou atmosféru.
tags: #prazske #trojce #pudorys