V porovnání s komplexní evropskou historií nepatří České země k místům četných vojenských událostí, přesto během staletí byli jejich obyvatelé nuceni nejednou obhájit své nároky na národní svébytnost i státní nezávislost se zbraní v ruce.
Tyto boje neproběhly pouze na domácí frontě, ale mnohdy i stovky kilometrů od českých hranic. Seznam bitev českých dějin tedy obsahuje nejen výčet vojenských střetnutí, které se odehrály na území dnešních Čech a Moravy, ale také na území jiných státních celků, jejichž výsledek podstatně ovlivnil české dějiny nebo byly vybojovány za výrazné účasti českých vojenských kontingentů a velitelů.
České vojsko, které jeho velitel kníže Boleslav I. rozdělil na dvě části, se střetlo s armádami Sasů a Durynků. Poté, co první armáda porazila Durynky, přispěchala na pomoc svým druhům, kteří byli od Sasů poraženi.
Vojsko Přemyslovce Boleslava II. se střetlo s říšskými vojsky. Kníže Břetislav I. rozdrtil říšská vojska německého císaře Jindřicha III., avšak následně byla Prahu oblehnuta říšskými vojsky císaře Jindřicha III. Po zradě některých českých knížat byl Břetislav I. nucen ustoupit.
Vojska polského krále Boleslava II. se pokusila dobýt Hradec nad Moravicí.
Vojsko Oty I. Olomouckého dopomohlo k získání královské koruny uherskému vévodovi Gejzovi.
Vojsko českého knížete Vratislava II. se na straně Jindřicha IV. účastnilo bojů. České vojsko Vratislava II. svedlo po boku Jindřicha IV. několik střetnutí.
V reakci na vpád Leopolda II. na Moravu, vniklo vojsko vedené knížaty Konrádem I. Brněnským a Otou I.
Vojenský oddíl o síle třech stovek mužů, pod vedením pozdějšího knížete Bořivoje II., vypomohl Jindřichovi IV.
Při návratu z trestné výpravy v Sasku bylo české vojsko, pod velením pozdějšího knížete Břetislava II., napadeno ze zálohy bojovou družinou saského markraběte Ekberta.
Polské vojsko, pod vedením knížete Boleslava III.
Vojsko knížete Vladislava I. se utkalo s vojskem uherského krále Štěpána II.
Český kníže Soběslav I.
Český kníže Vladislav II. po obléhání Milána, při němž se vyznamenali čeští bojovníci.
Češi vpadli do sousedního Rakouska, aby přinutili vévodu Fridricha II. povolit sňatek syna krále Václava I. Vladislava a Gertrudy Bábenberské.
Byla zaznamenána porážka českého vojska vedeného asi Zdeslavem z Divišova armádou Kumánů a Uhrů krále Bély IV.
Prusové byli poraženi vojskem Přemysla Otakara II., velitele křížové výpravy do Pruska.
Český král Přemysl Otakar II. se účastnil několika významných bitev.
Spojená vojska německého krále Rudolfa I. Habsburského a uherského krále Ladislava IV.
Český král Václav II. dobyl sídelní město polského krále Vladislava Lokýtka.
Vojsko nově zvoleného německého krále Albrechta I. za podpory oddílů českého krále Václava II.
Královská posádka Václava II.
Vojsko českého krále Rudolfa Habsburského oblehlo město v držení vzpurného šlechtice Bavora III. ze Strakonic.
Byla zaznamenána porážka oddílu švábského vojska loajálního Albrechtovi I.
Karel Lucemburský zvítězil jako zástupce svého otce Jana Lucemburského, vládce tzv.
Na předměstí města Ferrara byl král Jan Lucemburský poražen ligou protilucemburských italských měst.
Anglické oddíly krále Edurda III. porazily francouzská vojska krále Filipa VI.
Polská a litevská armáda za účasti 2000 - 3000 Čechů pod velením Jana Sokola z Lamberka porazila armádu Řádu Německých rytířů.
Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili oddíl plzeňského landfrýdu Bohuslava ze Švamberka.
Táborité, pod velením Mikuláše z Husi a Jana Žižky, si prorazili cestu skrze obklíčení vojsk.
Husité vedeni Janem Žižkou se uchýlili na vrch Vladař, kde tři dny odolávali za vozovou hradbou útokům protivníka.
Husité v defenzivním postavení před kouřimskou branou u Kutné Hory se střetli s vojsky druhé křížové výpravy pod velením Zikmunda Lucemburského.
První husitská bitva, ve které šla archa proti arše, poprvé, kdy se utkaly dvě husitské armády.
Část zadního voje prchajícího vojska byla poražena.
Husitská vojska porazila příslušníky.
Poslední bitva husitských válek.
4000 vojáků z Žatce, Loun a Polska napadlo německé spojence Albrechta Rakouského při jejich přesunu do Saska.
Byla zaznamenána porážka křesťanského vojska tureckým sultánem Muradem II.
Vítězství vojska Poděbradské jednoty pod velením zemského správce Jiřího z Poděbrad nad oddíly Strakonické jednoty vedené Jindřichem IV. z Rožmberka před branami Rokycan nedaleko Mýta.
Český král Jiří z Poděbrad porazil tzv.
Moravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka porazil v rámci svého slezského tažení katolické vojsko vratislavského biskupa Jošta II.
Byla zaznamenána porážka křížové výpravy Ludvíka IX.
Matyáš Korvín porazil jednotky bratříků pod velením hejtmana Jana Švehly.
Jindřich II. Kruhlata z Michalovic porazil křížovou výpravu vypravenou ze Slezska a Lužice vedenou Jaroslavem III.
České vojsko pod velením Zdeňka Kostky z Postupic, podporované bratry Janem a Jiřím Tunklovými ze Zábřeha a na Brníčku se střetlo s uherským vojskem pod velením Františka z Háje, jež mělo místní podporu biskupských manů Jana Rájeckého z Mírova, Zikmunda ze Zvole a biskupské posádky hradu Mírova.
Vítězství spojených oddílů vojska polského krále Kazimíra IV. a jeho syna Vladislava Jagellonského nad uherskými vojsky Matyáše Korvína ve Slezsku.
Porážka oddílů krále Vladislava Jagellonského pod velením Buriana II. z Gutštejna jednotkami uherských a plzeňských vojáků z katolické Plzně loajálních Korvínovi.
Nerozhodný střet oddílů Jana Zahaňského, podporovaného Jagellonci, s uherskými vojsky Matyáše Korvína ve Slezsku.
Habsburské vojsko přepadlo českou žoldnéřskou pěchotu vracející se do vlasti z ukončené války o landshutské dědictví. Češi nestačili uzavřít vozovou hradbu a po urputném boji, kdy jich polovina zahynula, byli poraženi.
Vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského byla poražena tureckou armádou Sulejmana Nádherného.
Při neúspěšném obléhání Vídně tureckými vojsky se vyznamenaly i české jednotky.
Menší střet jednotek české zemské hotovosti loajální Rudolfu II., které rozprášily jednotky uherské jízdy z ležení arcivévody Matyáše, které přitáhly k Praze.
Císařská armáda porazila vojsko českých stavů.
Střetnutí císařských vojsk pod velením Albrechta z Valdštejna se švédsko-saskou armádou pod vedením krále Gustava II. Adolfa. Bitva skončila prakticky nerozhodně, švédský král však padl.
Švédské vojsko generála Johana Banéra se při ústupu do Saska střetlo s císařskými oddíly pod velením Zikmunda Myslíka.
Švédská vojska porazila císařskou armádu.
Císařské armádě se podařilo zastavit švédský vpád na české území.
Porážka západočeských účastníků Selského povstání roku 1680 jednotkami císařských kyrysníků na Ovčím vrchu nedaleko hradu Švamberk.
Byl odražen poslední pokus Osmanské říše o ovládnutí střední Evropy.
Francouzsko-bavorská aliance svým váháním promeškala možnost rozdrtit jednotlivá bojová uskupení protifrancouzské koalice a umožnila svým nepřátelům se spojit.
Neúspěšné obléhání, přesněji vojenská blokáda, Brna pod velením Jana Kryštofa Seherr-Thosse před prusko-saskou armádou Fridricha II.
Pruská armáda vedená Fridrichem II. porazila habsburská vojska pod vedením Karla Lotrinského.
Menší vítězství Rakouské armády nad pruským vojskem.
Pruská armáda pod vedením Fridricha II. nepřesvědčivě porazila rakouská vojska vedená maršálem Brownem.
Rakouský generál hrabě Königsegg svedl krátký boj s pruským generálem Bevernem.
Habsburská armáda, pod vedením maršála Dauna, porazila pruskou armádu pod vedením Fridricha II.
Úspěšná obrana města zmařila pokus Fridricha II.
Pokus o obklíčení Laudonových jednotek Prusy v rámci krytí pruského ústupu.
Čeští sedláci, snažící se na vrchnosti prosadit svá domnělá práva, se v počtu 300 - 500 mužů pokusili třikrát zaútočit na zámek v Chlumci nad Cidlinou.
Moravští sedláci z panství Lesonice napadli zdejší zámek, načež byli následujícího dne rozprášeni vojenskou setninou.
40 000 vojáků rakouského maršálka Josiáše Koburského porazilo 45 000 Francouzů generála Dumourieze.
Francouzský císař Napoleon Bonaparte porazil spojená vojska ruského cara Alexandra I.
Rakušané dosáhli vítězství nad bavorskými jednotkami, jež tvořily zadní voj francouzské armády.
Armáda rakouského císaře a českého krále Františka I. utrpěla porážku od vojska francouzského císaře Napoleona a jeho spojenců z Rýnského spolku.
Rakouské vojsko pod vedením Jana Josefa Radeckého porazilo dvakrát silnější sardinskou armádu krále Viktora Emanuela II. V bitvě se obzvlášť vyznamenal.
Několikadenní ozbrojený střet mezi lesníky Schwarzenberského panství a vojáky rakouské finanční stráže se skupinou celkem asi čtyřiceti bavorských pytláků u česko-bavorské hranice, uváděný jako největší tzv.
Francouzsko-sardinská vojska vybojovala vítězství v rozhodující bitvě s rakouskou armádou, v jejíž řadách se vyznamenali i vojáci českého původu.
Srážka předsunutých jednotek VIII. armádního sboru generálmajora Herwartha von Bittenfeld, který porazil rakouskou pěchotu.
První větší bitva prusko-rakouské války. V. pruský armádní sbor generála pěchoty Karla von Steinmetz porazil rakouský VI.
Rakouský 10. armádní sbor pod velením podmaršálka Ludwiga Gablenze porazil 1. pruský armádní sbor pod velením generála Bonina.
VIII. rakouský armádní sbor arcivévody Leopolda byl poražen V.
Brigáda rakouského plukovníka Grivičiče byla poražena.
Rakouský I. armádní sbor, vedený generálem jízdy Clam-Gallasem, společně s královským saským armádním sborem a 1. lehkou jezdeckou...
V rámci akcí zaměřených na rekonstrukci bitev první světové války se připomínají významná vojenská střetnutí. Jednou z takových akcí je rekonstrukce bitvy v Mladějově, která se zaměřuje na události z roku 1915, zejména na boje v Karpatech. Prostor úzkokolejné dráhy je zde využíván k vytvoření autentické atmosféry.
Organizátoři kladou důraz na dobovou atmosféru, která má návštěvníka pohltit od pokladny až po toalety. Program zahrnuje výjevy ze starého mocnářství, vojenské tábory císařské a carské armády, četnickou stanici, polní poštu, flašinetáře, historický fotosalon a střelnici.
Během rekonstrukce bitvy u Gorlice, která byla jednou z nejúspěšnějších akcí na východní frontě z pohledu rakousko-uherské armády, se připomíná zatlačení ruské carské armády do vnitrozemí.
Bitvy jsou prováděny vojenským způsobem, nikoli jako divadlo. Plány velitelů se během akce plní, což může vést k nečekaným zvratům, protože "plán je plán, ale válka je válka".
Na ukázky první světové války je dobová technika dostupná v omezeném množství nebo ve formě replik.
V Třemošné se odehrála rekonstrukce bitvy na Piavě. Ve válečnou zónu se proměnil prostor u nádraží, kde diváci mohli vidět soudobá vojenská ležení s výstavou historických zbraní, replik uniforem a artefaktů nalezených na bojištích první světové války.
Bitva na Piavě byla jedním z nejkrvavějších střetů první světové války. Italská vojska, posílená o dvě francouzské divize a Armádní leteckou službu Spojených států, ztratila během osmidenního střetu kolem 80 tisíc vojáků. Na rakouské straně padlo kolem 60 tisíc vojáků, dalších 90 tisíc bylo zraněno a zhruba 25 tisíc padlo do zajetí.
Provoz výletních vlaků na Mladějovské průmyslové drážce je tradicí. Kromě víkendových a svátečních jízd se každoročně pořádají dvě větší akce s rozšířeným celodenním programem: tradiční „Historie v pohybu“ a v srpnu „Bitva Mladějov - Blosdorf 1915“.
Dopoledne pochodují vojáci na pietní akt u Pomníku obětem první světové války v Mladějově. Následuje ukázka bojů rakouské a ruské armády za podpory vojenského parního vlaku. Po bojové ukázce se na trati nad Mladějovem opět objevily výletní vlaky, mezi kterými se objevil i jeden zvláštní vojenský transport.
tags: #rekonstrukce #bitvy #1 #svetove #valky