Hodnota zámeckého areálu v Červené Řečici spočívá v dochované hmotné podstatě památky. Zámek, s převažujícím renesančním a barokním členěním, je významným dokladem proměny staršího středověkého sídla na rezidenci zámeckého typu, k níž došlo v 16. století. Typická je pro něj výzdoba figurálním sgrafitem, završení budov vysokými renesančními štíty a lemování oken a dveří profilovaným kamenným ostěním.
Původně byla Červená Řečice gotickou tvrzí. V pobělohorské době se zámek navrací do vlastnictví církve. V roce 1948 přešel zámek do rukou státu a až do roku 1990 byl ve správě MNV, kde byl využíván účelově a chátral. Počátkem 90. let byl zámek zprivatizován.
Zámek sloužil českým biskupům a později arcibiskupům jako příležitostné (letní) sídlo k odpočinku či při delších cestách, zejména do zahraničí. Tvořil také velmi důležité centrum arcibiskupských hospodářských statků. Dosud je na zámku obvodové zdivo velké sýpky, další barokní sýpka se nachází na okraji městečka. Kromě polí patřily k zámku lesy, rybníky, ale také ovocná školka a rozsáhlé chovy drůbeže a hospodářských zvířat. V době baroka vzniká nad zámkem také obora.
Konkrétně renesance se celý areál dočkal největšího stavebního rozpuku. Příkladem je přestavba na renesanční zámek inspirovaný Andělským hradem v Římě. Dnes připomíná tuto dobu už jen válcová hláska na prvním nádvoří. Renesanční architektura se vyznačuje typickými znaky jako jsou sgrafita s figurálními motivy, vysoké renesanční štíty, lunetová římsa či hřebínkové klenby. Koncepce nebyla výrazně porušena.
Červená Řečice je jediný dochovaný renesanční zámek pevnostního typu na našem území. Komplex šesti propojených budov doplňují hradby se dvěma obrannými baštami ze 16. století a menší věží, kde bývala hladomorna. Z nedaleké cesty, dříve císařské silnice, spojující Prahu přes Vlašim a Pelhřimov s Vídní, vidíme barokní průčelí zámku s kamenným mostem. Patrná je i část bývalého vodního příkopu a zachovaly se také přilehlé rybníky, z nichž se napouštěl.
Po zestátnění zámek chátral. Jeho záchranu komplikoval nezájem vlastníka, zatížení majetku vysokými dluhy a situaci ztěžovala také skutečnost, že pozemky pod zámkem byly předmětem dlouho neřešených církevních restitucí. V havarijním stavu a zadlužený vysokými úvěry jej v roce 2008 získal současný vlastník.
V minulosti se na zámku kvůli nedostatku finančních zdrojů mohly řešit jen nejnutnější havárie a dílčí opravy. Následovala etapa žalostného pustnutí zámku a každoročního Slámování. Slámování upozorňovalo na tragický osud zámku, který posloužil majiteli pouze jako zástava pro úvěr. Pražské arcibiskupství od počátku 90. let avizovalo, že zámek nehodlá převzít zpět do vlastnictví a vzdalo se restitučního nároku.
V naprosto zdevastovaném areálu byly bezodkladně zahájeny záchranné práce na odstranění havarijního stavu. V roce 2014 byl zámek vyhlášen národní kulturní památkou, což výrazně usnadnilo cestu k získání evropských dotací.
Současný vlastník dokázal vyřešit velmi obtížnou ekonomickou i právní situaci zámku tak, že bylo možné jej začít postupně obnovovat a žádat o dotační prostředky z národních dotačních titulů i o spolufinancování z EU. Družstvo Zámek Šebestián, které zámek vlastní, získalo na opravu dotace.
Projekt památkové obnovy zpracovala renomovaná projekční kancelář Masák & Partner z Prahy, která se specializuje na historické památky. Stavební práce velmi dobře zvládla firma Ekostavby Jabůrek s.r.o. z Třeště. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem se zámku Červená Řečice postupně navrací někdejší podoba.
Práce na rekonstrukci zahrnovaly obnovu exteriérů i interiérů vstupního křídla a většiny fasád. Práce na nich byly provedeny umělecko-řemeslnými a restaurátorskými způsoby, aby se zachovaly ty nejcennější prvky z celé kamenické a štukové výzdoby. Veškeré stavební i vyklízecí práce se provádějí ve spolupráci s archeology. Už během prvních záchranných prací se podařilo zrestaurovat nově objevená sgrafita, objasnit průběh hradby nebo zachránit dekorativní podlahu v biskupské ložnici.
V současné době je obnova zámku považována za malý zázrak, zejména s ohledem na obtíže spojené s rekonstrukcí v době covidové pandemie a skokového zdražování materiálů a prací. Dlouhodobě scházejí zruční řemeslníci schopní pracovat dle požadavků památkové péče.
Zámek byl v roce 2023 poprvé ve své historii otevřen veřejnosti a jeho obnovená část je prezentována jako letní sídlo vysokých církevních hodnostářů. Nabízí jednu prohlídkovou trasu, přibližující návštěvníkům pohled nejenom do soukromí vysokých církevních hodnostářů, ale seznamuje je i s dobovým prostředím církve.
Návštěvníci se mohou těšit na prohlídku prvního nádvoří s renesančními objekty a v barokní části projít zařízenými prostory, které obýval arcibiskup. Na závěr zhlédnou videomapping, který je provede všemi etapami vývoje od tvrze přes gotický hrad a přerod v renesanční sídlo, barokní přístavbu až do současnosti. V přízemí čeká archeologická expozice, kde se postupně doplňují objevy ze zasypané studny a sousední barokní černé kuchyně.
Mezi nejstarší nálezy patří například ženské záušnice z 12. století. Z dochovaných předmětů stojí za zmínku trojice kachlových kamen, sedací soupravy, postel, pozoruhodná přenosná toaleta zhotovená klenotnickou firmou z Vídně či manýristický obraz z původního zařízení zámku a drobné akvarely z let 1886 a 1895.
tags: #rekonstrukce #cervene #recice