Tato studie si kladla za cíl zhodnotit úmrtnost a míru komplikací po rozsáhlé resekci nádoru hrudní stěny a následné rekonstrukci měkkých tkání. Cílem bylo posoudit oprávněnost rozsáhlého chirurgického zákroku u pacientů s primárními nebo sekundárními nádory, včetně těch v pokročilém stádiu onemocnění.
Retrospektivně bylo analyzováno celkem 35 pacientů po rozsáhlé resekci hrudní stěny v průběhu osmi let (2000-2008). Za rozsáhlou resekci byla považována resekce 75 cm² nebo více plné tloušťky hrudní stěny. Z celkového počtu bylo 19 případů primárních zhoubných nádorů hrudní stěny, 10 případů sekundárních nádorů a 6 případů benigních nebo polozhoubných lézí.
Hrudník byl stabilizován pomocí polypropylenové nebo dvouvrstvé polyesterové síťky potažené polyuretanem. Pro rekonstrukci měkkých tkání byl v 18 případech použit svalově kožní lalok. Počet resekovaných žeber se pohyboval od dvou do sedmi. Částečná resekce obratlového těla byla provedena ve čtyřech případech a totální sternotomie ve dvou případech.
Tato operace byla provedena s potenciálně kurativním záměrem u 30 pacientů (85,7 %) a s paliativním záměrem u pěti pacientů (14,3 %). Nebyla zaznamenána žádná pooperační úmrtnost. Míra komplikací činila 17,1 %. Jednoletá míra přežití byla 88,6 %. Sedm pacientů přežilo déle než 5 let po resekci hrudní stěny pro sarkom měkkých tkání. Lokální recidiva se vyskytla u šesti pacientů (17,1 %). Ani typ protézy, ani typ chirurgického zákroku neovlivnily míru komplikací. Kompletní resekce hrudní stěny je proveditelná i u pokročilých nádorů bez významné perioperační morbidity a mortality.
Nádory hrudní stěny mohou být nezhoubného nebo zhoubného původu. Primární zhoubné nádory hrudní stěny jsou naštěstí výjimečné. Svoji vysokou mírou zhoubného chování a značnou odolností vůči chemoterapii i radioterapii jsou však velmi závažné.
Radikální chirurgický výkon, tedy resekce hrudní stěny v celé vrstvě s bezpečnostním lemem do zdravé tkáně, představuje nejúčinnější formu léčby. Někdy může zhoubný nádor plic prorůstat do hrudní stěny a potom je nutné odstranit nejen postiženou část plíce, ale i postiženou hrudní stěnu opět do zdravé tkáně.
Odebranou část hrudní stěny většinou nahrazujeme umělohmotným materiálem. Méně často, při rozsáhlejších resekcích, je zpevňována hrudní stěna ještě i kovovými dlahami. Po resekci hrudní stěny není většinou žádné větší omezení z normálních fyzických aktivit.
V posledních letech je podobně jako i v jiných oblastech chirurgie trend využívat k operacím minimálně invazivní přístupy. Minimálně invazivním přístupem umíme v současné době provést, ve včasných stádiích onemocnění, všechny typy operací, které provádíme klasickou cestou.
Operace probíhá v celkové narkóze a je prováděna z jednoho malého 5centimetrového řezu nebo s několika dvoucentimetrovými řezy na jedné straně hrudníku. Operačním přístupem vložíme do hrudníku kameru. Pod kontrolou zraku následně vkládáme do hrudníku jednotlivé nástroje, tak abychom mohli provést plánovanou operaci ve vytyčeném rozsahu. Operace prováděné minimálně invazivním přístupem musí být stejně bezpečné jako operace prováděné klasickou tradiční cestou. Na konci operace je do pohrudniční dutiny vložen hrudní drén.
Rozsáhlé chronické defekty a kýly břišní stěny jsou velmi častou komplikací opakovaných operačních výkonů a/nebo jejich doprovodných komplikací. Rekonstrukce břišní stěny je u těchto defektů/kýl obtížná, ideální způsob léčby je stále předmětem diskuzí. Primární sutura je technicky nemožná. Při operačním řešení je většinou nutné použití implantátu (síťky).
Plastiky s použitím síťky onlay, inlay, sublay, underlay nebo IPOM mají své limity a mnohdy neuspokojivé výsledky. Technika CST (component separation technique, tj. separace složek břišní stěny) je terapeutickým přístupem umožňujícím komplexní řešení rozsáhlých defektů či kýl stěny břišní s velmi dobrými, zatím krátkodobými výsledky.
TAR (transversus abdominis release) je metodou zadního přístupu v CST využívající uvolnění musculus transversus abdominis (MTA) k mobilizaci zadního listu pochvy musculus rectus abdominis (MRA). TAR zachovává MRA a jeho neurovaskulární zásobení, vytváří obrovský prostor pro inzerci síťky a umožňuje komplexní rekonstrukci vrstev břišní stěny.
55letý pacient byl akutně operován pro perforovanou divertikulitidu sigmoidea s difuzní peritonitidou. Byla provedena Hartmanova operace, 7. pooperační den byl revidován pro nekrózu kolostomie a dehiscenci fascie. Po zhojení s odstupem šesti měsíců byl indikován k zanoření kolostomie. Samotný operační výkon proběhl bez komplikací, kolorektální anastomóza end to end cirkulárním staplerem. Pooperačně nastaly komplikace charakteru nitrobřišního abscesu v malé pánvi a následné destruktivní flegmony a nekrózy břišní stěny rezultující v nehojící se rozsáhlý chronický defekt stěny břišní.
tags: #rekonstrukce #hrudni #steny